Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vzácná čtyřhvězda a tajemství hvězdného vývoje

Vzácná čtyřhvězda a tajemství hvězdného vývoje

Mimořádně těsná čtyřhvězda BD -22°5866´´.
Mimořádně těsná čtyřhvězda BD -22°5866´´.
Astronomové objevili pomocí dalekohledů na Mauna Kea (Havajské ostrovy) mimořádně vzácný případ čtyřnásobného hvězdného seskupení – čtyřhvězdy. Hvězdy v něm obíhají navzájem kolem sebe v prostoru nepatrně větším, než je průměr oběžné dráhy planety Jupiter kolem Slunce. Toto kvarteto vypadá jako světelná skvrna; avšak když ji pozorujeme největšími dalekohledy světa, zjistíme, že se ve skutečnosti jedná o čtyři samostatné hvězdy, uspořádané do dvou párů. Astronomové nyní chtějí zjistit, zda se hvězdy zrodily již v této podobě či se dohromady spojily v hustém plynném disku v období jejich mládí.

Astronomové zjistili, že hvězda s katalogovým označením BD -22°5866 je ve skutečnosti mimořádně vzácný systém čtyř velmi blízko obíhajících hvězd. Objev ohlásila Evgenya Shkolnik (University of Hawaii´s Institute for Astronomy a NASA Astrobiology Institute) dne 8. 1. 2008 na výroční konferenci Americké astronomické společnosti v Austinu.

Porovnání velikosti oběžných drah čtyřhvězdy BD -22°5866´´ se Sluneční soustavou.
Porovnání velikosti oběžných drah čtyřhvězdy BD -22°5866´´ se Sluneční soustavou.

Z pozorování vyplývá, že dvě hvězdy obíhají navzájem kolem sebe rychlostí 133 km/s, zatímco druhý pár krouží kolem sebe podstatně nižší rychlostí 52 km/s. Když astronomové vzali v úvahu tyto oběžné rychlosti a hmotnosti jednotlivých hvězd, byli schopni vypočítat maximální rozměry jejich mimořádně těsných drah.

Hvězdy první dvojice oběhnou navzájem kolem sebe za dobu kratší než 5 dnů po drahách o poloměru nejvýše 0,06 AU (tj. asi 9 miliónů km). Druhý pár obíhá navzájem kolem sebe v periodě kratší než 55 dnů po drahách s maximálním poloměrem 0,26 AU (tj. asi 39 miliónů km). Obě hvězdné dvojice krouží navzájem kolem sebe v průměrné vzdálenosti 5,8 AU (tj. asi 870 miliónů km). To je vzdálenost jen o málo větší, než je vzdálenost planety Jupiter od Slunce. Jeden oběh kolem sebe vykonají obě dvojice hvězd za dobu kratší než 9 roků.

„Mimořádně těsná konfigurace tohoto hvězdného systému nás vede k závěru, že zde mohl existovat jeden plynný disk, který svým vlivem během prvních 100 000 let vývoje přinutil tyto hvězdy obíhat po takto blízkých oběžných drahách. Hvězdy nemohly vzniknout tak blízko sebe. Toto je první důkaz existence disku, zcela obklopujícího čtyři hvězdy,“ říká Evgenya Shkolnik.

Data byla získána pomocí dalekohledu Keck I s objektivem o průměru 10 m, a rovněž dalekohledem Canada-France-Hawaii Telescope o průměru 3,6 m. Oba jsou umístěny na Mauna Kea. Každý z dalekohledů je vybaven spektrografem s vysokým rozlišením, schopným rozložit světlo hvězd na jednotlivé barvy, tzv. spektrum.

Čtyřnásobný hvězdný systém se nachází ve vzdálenosti 166 světelných let a najdeme jej v jižní části souhvězdí Vodnáře. Ačkoliv tuto hvězdnou soustavu s označením BD -22°5866 nemůžeme spatřit pouhým okem, je dostatečně jasná a bude pečlivě sledována k přesnému určení oběžných drah jednotlivých složek čtyřhvězdy. Astronomové tak mohou získat doposud nedosažitelné informace o fyzikálních poměrech a získat klíč k rozluštění dalších záhad hvězdného vývoje.

Zdroj: www.ifa.hawaii
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



30. vesmírný týden 2017

30. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 7. do 30. 7. 2017. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká, skvrna zapadla. Přelety ISS budou tento týden vidět už i večer. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na maximum meteorického roje Delta Akvaridy. K ISS by měla odstartovat kosmická loď Sojuz MS-05.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Trojice galaxií v Draku

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2017 obdržel snímek „Trojice galaxií v Draku“, jehož autorem je Jan K. Žehrovický. Souhvězdí Draka nenalezne na obloze každý. A to je to přitom souhvězdí velmi velké, nebo spíše dlouhé, obtočené okolo Velké a Malé Medvědice. Dokonce je viditelné po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Další informace »