Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Zánik komety v atmosféře mladé hvězdy

Zánik komety v atmosféře mladé hvězdy

LkHalpha234-Ge.jpg

Dalekohled s názvem Hobby-Eberly Telescope na McDonaldově observatoři (Texas, USA), který je vybaven objektivem o průměru 9,2 m, zaregistroval proces vypaření kometárního tělesa v blízkosti mladé hvězdy. Minimální průměr zaniklého objektu byl určen na 100 km. Hvězda, která jej "zlikvidovala", má označení LkHalpha 234. Nachází se v mlhovině NGC 7129, ve které probíhá intenzívní tvorba nových hvězd.

Popis obr. Mladá hvězda je obklopena horkým plynem a protoplanetárním diskem. Kometě podobné těleso o průměru 100 km se při přiblížení ke hvězdě vypařilo a vytvořilo dlouhý ohon, obsahující mj. plynný sodík, jehož přítomnost byla jasně prokázána ve spektru hvězdy.

Jedná se o velmi mladou hvězdu. Její stáří bylo určeno na pouhých 100 000 roků (pro porovnání stáří našeho Slunce činí asi 4,6 miliardy let). Nachází se ve vzdálenosti 3200 světelných let od Země v souhvězdí Cephea. Její hmotnost přibližně 6krát převyšuje hmotnost Slunce.

Vzhledem k uvedené vzdálenosti není možné žádným dalekohledem přímo pozorovat objekty o průměru 100 km. Důkazy o existenci takového tělesa byly získány na základě spektrální analýzy získaných spekter hvězdy LkHalpha 234. V průběhu října a listopadu 2003 se uskutečnilo 5 sekvencí pozorování hvězdy, přičemž intervaly mezi jednotlivými pozorováními činily 5 až 10 dnů. Ukázalo se, že světlo je pohlcováno oblakem vodíku a helia, obklopujícího hvězdu. Pozorována byla rovněž emise tohoto oblaku.

Během jednoho pozorování bylo zjištěno, že se ve spektru hvězdy objevily spektrální čáry neutrálního sodíku, které však při následujících pozorováních již zaregistrovány nebyly. Ve spektru hvězdy tak nastaly mimořádné změny v časovém úseku maximálně několika dnů. Když astronomové vzali v úvahu teplotu hvězdy a rychlost pohybu tělesa, vypočítali, v jaké vzdálenosti od jejího povrchu mohou existovat neutrální atomy sodíku. Poté vypočítali rozměr kometám podobného tělesa, které krátce "pozměnilo" vzhled spektra hvězdy. K vypaření objektu o průměru 100 km došlo ve vzdálenosti zhruba 15 miliónů km od hvězdy LkHalpha 234.

Astronomové byli tímto pozorováním příjemně překvapeni, neboť se prokázalo, že pevná tělesa o velikosti zhruba 100 km se mohou formovat v blízkosti hmotných hvězd již v raném období jejich existence. Podrobné informace budou publikovány 1. 5. 2004 v časopise Astrophysical Journal Letters.

Podobné změny ve spektru byly pozorovány také u hvězdy beta Pictoris (v souhvězdí Malíře), která je však mnohem starší a má menší hmotnost. Tým astronomů nyní sleduje několik podobných hvězd jako LkHalpha 234 za účelem zjištění, jak často k pozorovaným událostem u mladých hvězd dochází.

Zdroj: science.psu.edu




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/ 2015 V2 Johnson

10x3min; iso1600; Canon 400D; komora J.Drbohlav

Další informace »