Kosmonautika

12.04.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Kulatá výročí 12. dubna

Na dnešní den připadají hned dvě významná kulatá výročí. Hlavně je tomu 40 let, co na oběžnou dráhu kolem naší planety vzlétl první člověk, sovětský kosmonaut Jurij Gagarin. V kosmické lodi Vostok 1 vynesené upravenou mezikontinentální raketou R7, obletěl jednou kolem Země a 108 minut po startu bezpečně přistál zpátky na povrchu. V průběhu letu ukázal, že člověk je schopen se vyrovnat se stavem beztíže. V uplynulých čtyřiceti letech jej následovalo již více než 400 mužů a žen, kteří se podívali na naši planetu z výšky stovek a několik jedinců i tisíců kilometrů. Větší část z těchto čtyř stovek lidí vzlétla do vesmíru na palubě amerického raketoplánu, který právě dnes slaví 20. výročí první startu. Byl to raketoplán Columbia s dvoučlenou posádkou tvořenou velitelem Johnem Youngem a pilotem Robertem Crippenem, který se 12. dubna 1981 vydal na zkušební dvoudenní let. Celá flotila raketoplánů absolvovala v uplynulých 20 letech už více než stovku letů do vesmíru.
Zdroj: 40 years of human spaceflights
Space shuttle 20th anniversary na www.space.com
PK

07.04.2001 00:00 Dalibor Hanžl Kosmonautika

Sonda Mars Odyssey odstartovala k výzkumu Marsu

(CNN) -- Novou kapitolu ve výzkumu Marsu otevřela v sobotu nová kosmická sonda NASA. K rudé planetě odstartovala sonda, jejíž cílem je tam hledat vodu ukrytou v podpovrchových vrstvách a geologicky horké lokality.Mise Mars Odyssey, která přišla daňové poplatníky v USA na $300 milionů, je první misí k Marsu od doby po dvou katastrofálních selháních v r. 1999.Hlavní činnost sondy Mars Odyssey bude spočívat ve vyhledávání vody, mapování povrchových minerálů a měření úrovní záření. Jedná se o sběr dat, který nám dá představu o tom, jaká je možnost života člověka na jiném kosmickém tělese než Země."Život na Zemi nebyla kosmická náhoda, ale roli zde sehrálo splnění mnoha nutných podmínek," řekl reportérům v pátek Ed Weiler, zástupce NASA. "Mars je v mnohém podobný Zemi." Před několika miliardami let měl stejnou atmosféru a na povrchu teklo velké množství vody."Kosmická sonda Odyssey, kterou vynesla na oběžnou dráhu raketa Delta II, startovala v sobotu ráno z Mysu Canaveral na Floridě, má před sebou cestu dlouhou 460 milionů kilometrů. K cíli by měla dorazit 24. října.Zdroj: CNN z 7. 4. 2001)
DH

06.04.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Návrat na rudou planetu

Kosmická sonda 2001 Mars Odyssey je připravena ke startu na cestu k Marsu, aby odčinila neúspěchy předchozích výprav k této planetě. Pokud vše půjde podle plánu, start se uskuteční v sobotu 7. dubna v odpoledních hodinách našeho času. Řídícímu týmu zatím ale působí vrásky zvýšená aktivita Slunce, která by mohla způsobit odklad startu. Startovací okno je otevřeno do 27. dubna. Sonda dorazí k planetě 24. října a zahájí brzdění o horní vrstvy atmosféry. Od počátku příštího roku by měla začít hlavní část výpravy, jeden marsovský rok trvající mapování mineralogického a prvkového složení povrchu Marsu, hledání příznaků výskytu vody pod jeho povrchem a měření úrovně záření v těsném sousedství planety. Za tímto účelem sonda nese 3 spektrometry pracující v různých oborech elektromagnetického záření. Sondu o hmotnosti 730 kg vynese do vesmíru raketa Delta II.
Zdroj: Mars Odyssey
PK

05.04.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Deep Space 1 láme rekordy

Experimentální sonda Deep Space 1 si připsala další rekordní zápis. Její iontový motor překonal hranici 10 000 hodin provozu, což je 50x více než byla jeho původně plánovaná životnost. Motor je jednou z dvanácti revolučních technologií, které sonda testuje. Podobné iontové motory by mohly být užívány pro budoucí kosmické výpravy. Deep Space 1 nyní v rámci prodloužení své mise směřuje ke kometě Borrelly. Odhaduje se, že na konci výpravy překročí doba provozu 14 000 hodin. Funkční kopie motoru běží v laboratoři ještě delší dobu, už více než 15 000 hodin. Motor pomocí dvou elektricky nabitých mřížek urychluje ionty xenonu na rychlost 35 km/s, přičemž spotřeba elektrické energie se pohybuje mezi 520 W a 1,9 kW. Maximálního tahu dosahuje při spotřebě 2,3 kW. V rámci projektu bude v následujících měsících testován jeho provoz na hranici nejnižšího výkonu.
Zdroj: JPL Press release ze 4. 4. 2001
PK

21.02.2001 00:00 redakce II Kosmonautika

Atlantis přistál v Kalifornii

20.02.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

NEAR měří na povrchu Erosu

Krátce po úspěšném přistání sondy NEAR na povrchu planetky Eros bylo rozhodnuto o prodloužení výpravy minimálně o deset dnů. NASA našla finanční zdroje i čas sítě Deep Space Network (DNS), sloužící pro komunikaci s kosmickými sondami. V současné době je na palubě sondy v provozu spektrometr pracující v pásmu gama záření. Za pomoci tohoto záření určuje elementální složení povrchu asteroidu v místě přistání. Podle zpráv jsou vědci nadšeni kvalitou dat. Citlivost přístroje je 10x větší než byla na oběžné dráze planetky. Na rozdíl od pobytu na oběžné dráze pracuje spektrometr za vyšších teplot, protože není možné odvádět teplo z důvodu polohy na povrchu. Kvalita dat ovšem ovlivněna není. Pokud se pokračování výpravy prokáže zajímavými výsledky, je možné další prodloužení až do konce měsíce.
Zdroj: www.space.com z 19. února.
PK

13.02.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Přistání na Erosu úspěšné!

Sonda NEAR úspěšně dne v noci přistála na povrchu planetky NEAR, ačkoliv nebyla k této operaci konstruována. Poslední snímek vyslaný ze sondy byl pořízen ve výšce 120 metrů nad povrchem planetky a pokrývá oblast o průměru 6 metrů. Sonda přistání přežila, o čemž svědčí zachycený signál rádiového majáku na palubě přijmutý anténami sítě Deep Space Network. Předběžná analýza ukazuje, že sonda leží na povrchu na boční straně. Na povrch dosedla sonda rychlostí 1,9 m/s. Na zítřek je naplánována tisková konference, kde budou oznámeny další podrobnosti o prvním přistání kosmické sondy na planetce.
Zdroj: tisková zpráva John Hopkins University z 12. února.
PK

12.02.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Pokus o přistání na planetce Eros

Kosmická sonda NEAR je od 14. února loňského roku oběžnicí blízkozemní planetky Eros. Během uplynulého roku splnila sonda všechny úkoly, téměř vyčerpala palivo a také finanční prostředky výpravě vyhrazené. Pozemský řídící se tým se na úplný závěr mise pokusí o něco, co tu ještě nebylo. O měkké přistání sondy na planetce. Riziko neúspěchu je velké, vždyť sonda k takovému pokusu není stavěna, ale vzhledem ke konci mise není co ztratit. Ba naopak, hodně může být získáno. Předpokladá se, že sonda bude schopna vysílat ostré snímky až do výšky 500 metrů nad povrchem. Očekávané rozlišení je 10 cm! V případě, že sonda opravdu dosedne měkce, je šance na navázání kontaktu. Vědci by v takovém případě byli zvědaví zejména na data pořízená magnetometrem na palubě sondy. Závěrečný manévr sondy začíná v 16:31 SEČ, kontakt s planetkou by měl nastat ve 21:04. Bez ohledu na úspěch či neúspěch manévru končí výprava 14. února.
Zdroj: Projekt NEAR na stránkách John Hopkins University.
PK

11.02.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Laboratoř spojena s ISS

Po dvoudenním stíhání se v pátek v 17:51 SEČ spojil raketoplán Atlantis s kosmickou stanicí Alfa, aby si o dvě hodiny později mohly obě posádky podat ruce. Následovalo přestěhování čerstvých zásob pro stálou posádku, včetně náhradních dílů pro systém čistící vzduch od oxidu uhličitého. V průběhu noci ze soboty na neděli došlo k připojení laboratoře Destiny k modulu Unity. Nejdříve ovšem musela astronautka Ivinsová pomocí robotického manipulátoru přemístit přechodový adaptér PMA-2, který byl k Unity připojen právě v místě určeném pro Destiny. Poté vyložila laboratoř z nákladového prostoru, otočila ji o 180 stupňů a připojila na zmíněné místo. Ve volném kosmickém prostoru se v tuto dobu nacházeli astronauté Jones a Curbeam, kteří propojili modul se stanicí pomocí kabelů pro přenos energie a dat. Při připojování trubic vedoucích čpavek k chladícím panelům na "stožáru" Z1 došlo k malému úniku této látky, který se ale podařilo brzy zastavit. Curbeamův skafandr byl lehce potřísněn, proto bylo nutno přistoupit k proceduře jeho čištění, což prodloužilo kosmickou vycházku. Ta trvala 7 hodin a 34 minut, téměř o hodinu déle než bylo původně plánováno.
Zdroj: STS-98 mission control center status reports.
PK

07.02.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Laboratoř Destiny

Na startovací rampě 39A Kennedyho kosmodromu na Floridě je připraven na cestu ke kosmické stanici Alfa raketoplán Atlantis, let nesoucí označení STS-98. V jeho nákladovém prostoru se nachází americký laboratorní modul Destiny v ceně 1,38 miliardy dolarů, který umožní v průběhu letošního roku zahájit vědecký výzkum v podmínkách beztížného stavu. Posádku v pořadí 102. letu raketoplánu tvoří velitel Kenneth Cockrell (4. start) pilot Mark Polansky (1) a specialisté Marscha Ivinsová (5), Thomas Jones (2) a Robert Curbeam (4). Zatímco Ivinsová bude obsluhovat robotický jeřáb raketoplánu, Jones a Curbeam provedou tři (v případě potřeby čtyři) výstupy do volného kosmického prostoru, aby společně připojili modul Destiny k uzlu Unity. Pokud vše půjde podle plánu, uskuteční se start ve čtvrtek 8. února 11 minut po půlnoci našeho času. Spojení s kosmickou stanicí by se mělo v takovém případě uskutečnit v ranních hodinách 10. února.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 1. února.
PK

01.02.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

MGS splnil úkoly

Sonda Mars Global Surveyor (MGS), která je již několik let oběžnicí rudé planety, splnila hlavní úkoly své výpravy. Jejím cílem bylo mapování planetypo dobu jednoho marsovského roku (tedy dvou roků pozemských). Nyní začíná prodloužená část mise, která je prozatím plánována do dubna roku 2002. Ke konci ledna zaznamenala sonda více než 8500 obletů planety, během kterých pořídila přes 58000 snímků, 490 miliónů laserových měření k určení topografie povrchu a 97 miliónů spektrálních měření. Vědci tvrdí, že díky sondě máme dnes před sebou úplně jinou planetu, než jak jsme Mars znali ještě před několika lety. Dokonce je nyní Mars po některých stránkách lépe zmapován než samotná naše Země. Z velké řady významných přínosů uveďme nalezení vážných důkazů pro existenci vody v dávné historii planety, první reálný odhad množství vody zbývající v polárních čepičkách, zjištění sklonu terénu směrem od jižního k severnímu pólu, který pravděpodobně určoval směr proudění vody a mnoho dalších objevů.
Zdroj: NASA Press release 01-14 ze dne 31. ledna.
PK

17.01.2001 00:00 redakce II Kosmonautika

Sonda Stardust nabrala kurz ke kometě

Kosmická sonda Stardust přešla na dráhu, která ji navede do blízkosti komety Wild 2. Stalo se tak 15. ledna, kdy prolétla v těsné blízkosti Země a využila jejího gravitačního pole pro změnu vlastní dráhy a rychlosti. Oběžná doba sondy kolem Slunce se prodloužila ze 2 na 2,5 roku. Sonda toho dne ve 12:13 SEČ prolétla ve výšce 6012 km nad jižním výběžkem afrického kontinentu rychlostí kolem 10 km/s. Několik pozemských pozorovatelů zaznamenalo blízký průlet sondy kolem naší planety fotograficky. O 15 hodin později prolétla sonda ve vzdálenosti necelých 100000 km od Měsíce, čehož bylo využito pro testování navigační kamery, která byla nedávno znovu uvedena do provozu. Podařilo se odstranit nečistotu, která vedla k pořizování neostrých snímků. Kamera získala 25 snímků Měsíce. S kometou Wild 2 se Stardust setká v lednu roku 2004.
Zdroj: stardust.jpl.nasa.gov.

15.01.2001 00:00 redakce II Kosmonautika

Mir zanikne 6. března

Krátce po "oslavě" 15. narozenin základního modulu bude proveden řízený zánik ruské kosmické stanice Mir. Za tímto účelem odstartuje 18. ledna nákladní loď Progress M1-5, která zánik bude řídit. Aby se ušetřilo drahocenné palivo, nebude Progress používat hlavní raketový motor, ale menší trysky. Cesta ke kosmické stanici tak bude trvat čtyři místo obvyklých dvou dnů. Pokud by se automatické spojení nepodařilo, je v záloze připravena posádka zkušených kosmonautů Genadij Padalka a Nikolaj Budarin, kteří by v takovém případě k Miru letěli a spojení provedli ručně. Setrvačníky kontrolující polohu a orientaci stanice budou vypnuty 10. února. A konečně 4. a 5. března zažehne své trysky nákladní loď a sníží rychlost Miru o 28 m/s. Následující den proběhne poslední zážeh, který ubere dalších 17,3 m/s a navede kosmickou stanici nad Tichý oceán, kde vstoupí do atmosféry. Předpokládá se, že některé části neshoří v atmosféře a dopadnou na zemský povrch.
Zdroj: Space.Com ze 12. ledna.

10.01.2001 00:00 redakce II Kosmonautika

Druhý start Shenzhou

Čína vypustila do vesmíru druhou kosmickou loď Shenzhou (Boží loď). Start se uskutečnil ve středu v ranních hodinách místního času z kosmodromu Jiuquan. Na oběžnou dráhu vynesla kosmickou loď raketa Dlouhý pochod 2-F. První let čínské kosmické lodi se uskutečnil před více než rokem a trval "jenom" 21 hodin. Tentokrát byl měla loď Shnezhou obíhat kolem naší planety několik dní, možná až týden. Čínští odborníci budou v průběhu letu provádět složitější testy. Na palubě jsou i živá zvířata což ukazuje, že jsou testovány i systémy na podporu životních podmínek, vliv beztížného stavu na živé organismy a jejich znovupřizpůsobení se gravitaci po přistání. Čína plánuje ještě několik dalších testovacích letů dříve než proběhne pilotovaný let. O jeho datu se stále spekuluje.
Zdroj: Space.Com z 9. ledna.

29.12.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Galileo prolétl nad Ganymedem

Kosmická sonda Galileo uskutečnila další přiblížení k některému z velkých Jupiterových měsíců. Tentokrát se jednalo o Ganymed. Galileo se k němu přiblížil na minimální vzdálenost 2 337 km. Přiblížení bylo zajímavé tím, že měsíc se v té době nacházel ve stínu planety. Sonda měla za úkol pozorovat hlavně polární záře v řídké atmosféře měsíce vznikající při její interakci s elektrony z jupiterových radiačních pásů. Za normálních podmínek je polární záře přesvětlena slunečním zářením. Vědci využijí této možnosti pro studium složení atmosféry měsíce a jeho magnetického pole. Kromě Ganymeda se sonda zaměřila i na vzdálená pozorování Jupitera a dalších měsíců. Část těchto pozorování probíhá ve spolupráci se sondou Cassini, která prolétne kolem Jupitera zítra v mnohem větší vzdálenosti než Galileo.
Zdroj: Galileo Millenium Mission status z 28. prosince.

13.12.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Kontakt se sondou Pioneer 6

Pioneer 6, nejstarší funkční kosmická sonda vyrobená NASA, byla úspěšně kontaktována 70m radioteleskopem v Goldstone. Sonda byla do vesmíru vypuštěná 16. prosince 1965 pomocí rakety Thor-Delta. Cílem bylo po dobu 6 měsíců zkoumat sluneční vítr, magnetická pole a kosmické záření. Místo toho funguje už 35 let a přežila i řadu svých konstruktérů. Přístroje na palubě jsou ale vypnuty. Sonda se nachází na stabilní dráze se střední vzdáleností 0,8 AU od Slunce, rotuje 60x za minutu a sluneční panely ji zásobují 79 W energie. Může se stát, že bude funkční i za dalších 35 let. Naposledy byla kontaktována před třemi roky. Vysílač na palubě sondy má výkon 8 W. NASA používala sérii sond Pioneer 6 - 9 k pravidelnému monitorování sluneční aktivity v průběhu letů na Měsíc.
Zdroj: www.space.com z 9. prosince.

12.12.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Endeavour přistál

Nočním přistáním, 16. v historii letů raketoplánů, skončil dnes v noci na Floridě poslední letošní let tohoto kosmického letounu. Let, který se složitostí úkolů řadí k nejnáročnějším v historii. Pětice astronautů připojila ke kosmické stanici první sadu rozsáhlých polí slunečních panelů v hodnotě 600 miliónů dolarů. Sluneční panely dosahující rozpětí téměř 80 metrů jsou schopny za ideálních podmínek generovat až 60 kW elektrické energie. Výprava trvala 10 dnů 19 hodin

10.12.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Endeavour se vrací domů

Raketoplán Endeavour se v sobotu oddělil od kosmické stanice Alfa a vrací se zpět na Zemi. Rozpojení obou těles předcházelo vůbec první setkání se stálou posádkou stanice v pátek. Raketoplán a stanice byly doposud neustále odděleny jedním z poklopů. Důvodem byl nižší atmosférický tlak v kabině raketoplánu, který pomáhá astronautům rychleji vylučovat dusík z krve po výstupech do volného prostoru. Obě posádky dokončili stěhování materiálu přivezeného raketoplánem a nakládku odpadků a materiálu zpět pro návrat na Zemi. Provedli také strukturální testy stanice a nových slunečních panelů a dokončili instalaci kamery, která bude užitečná při připojování modulu Destiny. Na závěr absolvovali společnou tiskovou konferenci. Po oddělení od kosmické stanice uskutečnil raketoplán její oblet a poté se vzdálil. Přistání je plánováno na pondělní večer.
Zdroj: STS-97 mission status reports.

08.12.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Sluneční panely jsou v pořádku

Po dalších dvou výstupech do volného prostoru, které provedli astronauté Noriega a Tanner je možno říci, že oba dva sluneční panely nainstalované na kosmické stanici Alfa jsou zcela v pořadku rozvinuty. Druhý panel byl rozvinut v pondělí trochu pozměneným postupem. V úterý vystoupili astronauté ven z raketoplánu a spojili celou novou strukturu řadou kabelů s samotnou stanicí. Při dalších vycházce uskutečněné ve čtvrtek napravili za pomoci zbylých členů posádky nedokonalé rozvinutí dvou žeber prvního slunečního panelu. Oba panely generují elektrickou energii podle očekávání. Astronauté dále nainstalovali aparaturu sloužící k měření elektromagnetických polích v blízkosti slunečních panelů a také kameru, která bude využita při připojování laboratoře Destiny v průběhu dalšího letu raketoplánu.
Zdroj: STS-97 mission status reports.

04.12.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Sluneční panely na místě

Po dvoudenním pronásledování se raketoplán Endeavour připojil v sobotu k Mezinárodní kosmické stanici Alfa. V neděli uskutečnili astronauté Joe Tanner a Carlos Noriega první ze tří plánovaných výstupů do volného prostoru, který trval 7 hodin a 33 minut, během kterého připojili k Alfě strukturu P6 se slunečními panely. Z nákladního prostoru raketoplánu tento díl vyložil pomocí manipulátoru Marc Garneau. Po propojení 9 kabelů zajišťujících přenos energie, dat a povelů byl dán příkaz k rozvinutí panelů. Nastaly ale problémy s jejich uvolněním. První pokus byl zcela neúspěšný, při druhém pokusu se podařilo rozvinout jeden panel. Na druhém zůstala zavřená jedna záklopka. Následoval příkaz pro opětovné uzavření a následné znovuotevření záklopek, který byl tentokrát splněn. Momentálně je tedy rozvinutý pouze jeden ze dvou panelů a pozemský tým se zabývá zkoumáním příčiny těchto problémů. Druhý panel bude rozvinut později, protože není důvod ke spěchu.
Zdroj: STS-97 mission status report #7 ze 3. prosince.