Kosmonautika

01.12.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Endeavour odstartoval k Alfě

Americký raketoplán Endeavour odstartoval v ranních hodinách našeho času k Mezinárodní kosmické stanici Alfa. Za kokpitem raketoplánu sedí velitel Brent Jett (3. let) a pilot Michael Bloomfield (2). Tři výstupy do volného prostoru uskuteční specialisté Joe Tanner (3) a Carlos Noriega (2). Posledním členem posádky je Marc Garneau (3), který bude ovládat robotický manipulátor. Hlavním cílem výpravy je připojit ke kosmické stanici první sadu rozsáhlých pol9 slunečních panelů, které dodají Alfě energii téměř 20 kW a umožní další rozvoj aktivit na stanici. Hlavně pak připojení laboratorního modulu Destiny. Tato pole mají rozpětí kolem 80 m a stanice se díky nim stane jedním z nejjasnějších objektů na noční obloze. Posádka raketoplánu nyní stíhá kosmickou stanici a měla by se k ní připojit dva dny po startu.
Zdroj: STS-97 mission status report #1 ze 30. listopadu.

28.11.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Ulysses u jižního pólu Slunce

Kosmická sonda Ulysses se podruhé během 10 let od startu dostala do blízkosti jižního pólu Slunce. Tentokrát dosáhla 80,1 stupně jižní šířky. Poprvé se tak stalo v září 1994, tedy v době kdy Slunce bylo v blízkosti minima aktivity. Podmínky jsou nyní zcela odlišné, protože Slunce je v maximu 11 let dlouhého cyklu. Vědcům se tak nabízí unikátní možnost srovnání dat z obou průletů. Věří, že jim toto srovnání umožní poznat další střípky ze složité mozaiky, kterou naše slunce je. V těchto dnech například sonda detekuje výrazně nižší rychlost slunečního větru než tomu bylo při průletu minulém. Vynikající podívanou připravilo pro vědce Slunce 8. října, kdy se odehrála nejintenzívnější sluneční erupce od roku 1976. A Ulysses byl u toho. Průlet nad jižními oblastmi Slunce skončí v lednu a poté bude sonda opět "stoupat" směrem k slunečnímu rovníku.
Zdroj: ESA news z 27. listopadu.

22.11.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Dodatek k předchozí zprávě

Pravděpodobně z důvodu selhání druhého stupně nosné rakety byla ztracena kontrola na družicí, která se zřejmě vrátila zpět do atmosféry a zanikla.
Zdroj: www.spaceflightnow.com z 20. listopadu.

22.11.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Sondu Startdust zasáhlo sluneční vzplanutí

Sondu Stardust mířící ke kometě Wild-2 zasáhl 9. listopadu mohutný oblak energetických částic mířících od Slunce. Oblak pocházel ze čtvrtého největšího slunečního vzplanutí od roku 1976 a byl 100 000 krát intenzivnější než je obvyklé. Kamery sloužící k orientaci sondy v prostoru byly zasaženy mohutnými dávkami energie. V důsledku toho se na jejich snímcích objevila řada teček, které kamery identifikovaly jako hvězdy. Stovky těchto falešných hvězd zmátly řídící systém, který je nebyl schopen identifikovat se skutečnými hvězdami. Sonda proto přešla automaticky do bezpečnostního režimu. O dva dny později pozemský tým resetoval jednu kameru a pomocí náhradní metody sondu opět zorientoval v prostoru. V bezpečnostním režimu ji ponechal pro jistotu až do tohoto pondělí. Nové snímky ukazují, že se tato kamera již zcela "zotavila" z následků protonové smrště. Všechny hvězdy v obraze jsou už reálné.
Zdroj: JPL Press release z 21. listopadu.

21.11.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Další komerční "fotograf" na oběžné dráze

Družice QuickBird 1 se stala dalším přístrojem na oběžné dráze kolem Země, jehož cílem je pořizovat snímky povrchu s vysokým rozlišením pro komerční účely. Na oběžnou dráhu ji v pondělí vynesla ruská raketa Kosmos-3M startující z kosmodromu Plesetsk. Z kruhové dráhy 600 km nad zemí bude kamera na palubě schopna pořizovat digitální černobílé snímky s rozlišením 1 metru a barevné s rozlišením 4 m. Společnost EarthWatch plánuje vypuštění druhého "fotografa" na polovinu příštího roku. Družice vážila na startu jednu tunu, je dlouhá před 3 metry a její životnost je plánována na 5 let. S podobnými cíly se už na oběžné dráze prezentují družice Ikonos a OrbView 1 a 2.
Zdroj: www.spaceflightnow.com z 20. listopadu.

16.11.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Zásobovací loď letí k Alfě

Na cestu k Mezinárodní kosmické stanici (ISS), která má též prozatímní označení Alfa, se vydala ruská zásobovací loď Progress. Start se uskutečnil dnes v časných ranních hodinách a byl úspěšný. V současné době je Progress na oběžné dráze a přibližuje se k ISS. K automatickému spojení obou těles by mělo dojít v sobotu ráno. Pokud by automatika selhala, ujme se řízení manévru kosmonaut Jurij Gidzenko, který použije systém TORU zprovozněný minulý týden. Na palubě nákladní lodi jsou naloženy potraviny, lékařské vybavení, různé nástroje, notebook ThinkPad, "poštovní" počítač, kabely, úchyty, elektrické vybavení, části výstražného systému, absorbátory CO2 a další užitečný náklad. Stálá posádka kosmické stanice má na vyložení 2 týdny, poté musí být nákladní loď odpojena od ISS, protože se k ní má 2. prosince připojit raketoplán Endeavour.
Zdroj: www.spaceflightnow.com z 16. listopadu.

12.10.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Space shuttle odstartoval

Po téměř týdenním čekání vyplněném odklady z technických důvodů a nepřízní počasím se dnes v noci v 1:17 hodin našeho času vydal na cestu do vesmíru raketoplán Discovery. Po dosažení oběžné dráhy se pustil do stíhání Mezinárodní kosmické stanice (ISS), se kterou by se měl spojit v pátek večer. Posádku ve složení Brian Duffy (velitel), Pamela Melroy (pilot), Leroy Chiao, Bill McArthur, Jeff Wisoff, Mike Lopez-Alegria a Koichi Wakata (Jap.) čeká náročná výprava s množstvím složitých úkolů. K modulu Unity připojí strukturu označovanou Z1, což je základní díl konstrukce na rozsáhlá pole slunečních panelů. Dále namontují PMA-3, stykovací modul pro další výpravy raketoplánů. Čtveřici astronautů čekají 4 výstupy do volného prostoru v předpokládané celkové délce 30 hodin. Rovněž je v plánu výpravy vykládka dalšího zařízení pro budoucí posádky stanice. Let STS-92 je v pořadí jubilejním 100. letem amerického raketoplánu v dvacetileté historii tohoto kosmického letounu.
Zdroj: SpaceViews News z 11. října.

11.10.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Cassini se blíží k Jupiteru

S tím, jak se postupně meziplanetární sonda Cassini blíží k Jupiteru, začínají se na tuto planetu zaměřovat přístroje na palubě. Ze vzdálenosti 84 miliónů km byly pořízeny první snímky planety, na kterých jsou velmi zřetelně viditelná oblaka, bouře i oblačné pásy. Jupiter je vhodným cílem pro otestování přístrojů sondy Cassini. Už první snímky Jupitera jsou velmi kvalitní a ukazují na výjimečnou stabilitu sondy. Snímky jsou až nečekaně ostré a jasné, ačkoliv byly pořízeny dlouhými expozicemi a v různých spektrálních oblastech. Experti zároveň řeší potenciální problém s komunikačním systémem atmosférické sondy Huygens, která po oddělení samostatně vstoupí do atmosféry měsíce Titan. Podle předběžných testů se může stát, že v důsledku Dopplerova jevu vzniklého při rychlém vzdalování obou sond, dojde k takovému posunu frekvencí vysílaného signálu z Huygense, který už nebude schopen přijímač na Cassinim zachytit. Na vyřešení tohoto problému se intenzívně pracuje, možností je několik, například změna dráhy pouzdra Huygens. Konečné rozhodnutí by mělo padnout na jaře příštího roku. Času je relativně dostatek, Cassini má dorazit k Saturnu v roce 2004.
Zdroj: Cassini Mission status z 5. října.

10.10.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Start družice HETE-2

Raketa Pegasus vynesla včera na oběžnou dráhu astronomickou družici HETE-2 (High Energy Transient Explorer) určenou k výzkumu záblesků gama záření. Družice byla umístěna na dráhu 590 x 650 km se sklonem 1.95 stupně k rovníku. Přístroje na palubě družice budou schopny rychle detekovat počátky gama záblesků a během několik sekund poskytnou informace potřebné pro sledování dalšími dalekohledy v čase, kdy samotný záblesk bude stále ještě probíhat. Určení polohy zdroje záblesku bude mnohem přesnější než umožňoval přístroj BATSE na nedávno ukončené observatoři Compton. HETE-2 je náhradou za družici HETE, která odstartovala v roce 1996 též pomocí rakety Pegasus, ale kvůli selhání jejího třetího stupně nebyla uvolněna a neotevřely se sluneční panely. Raketa Pegasus je vypouštěna z paluby upraveného letounu L-1011, který tentokrát startoval ze základny Kwajalein Missile Range ve středním Pacifiku.
Zdroj: SpaceViews News z 9. října.

20.09.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Atlantis úspěšně přistál

Americký raketoplán Atlantis, let s označením STS 106, ukončil nočním přistáním výpravu k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Jednalo se o 23. přistání na Floridě v řadě. Raketoplán se dotkl přistávací dráhy v 10:56 LSEČ. Během letu trvajícího 12 dnů uskutečnil 185 obletů naší planety a procestoval skoro 8 miliónů kilometrů. Ve spojení s kosmickou stanicí strávil téměř 7 dnů a 22 hodin. Hlavním cílem výpravy bylo připravit kosmickou stanici na pobyt první stálé posádky. Astronauté vyložili půl tuny nákladu ze zásobovací lodi Progress a 2,5 tuny z vlastního raketoplánu. Mezitím už je na startovací rampě na Cap Canaveral připravován další raketoplán, Discovery, který ke kosmické stanici odstartuje 5. října. Úkolem Discovery bude připojit ke stanici další modul označovaný jako Z1, což je základna pro mohutnou soustavu sluneční panelů. Ta bude na stanici dopravena v prosinci.
Zdroj: STS-106 Mission Status Report # 25 z 20. září.

19.09.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Sonda k Plutu nepoletí

Z finančních důvodů pozastavila NASA práce na kosmické sondě určené k blízkému průzkumu systému Pluto-Charon. Sonda označovaná jako Pluto Kuiper Express (PKE) měla odstartovat ze Země v roce 2004 a po gravitačním urychlení v blízkosti Jupitera v roce 2006 dorazit k Plutu v roce 2012. Ovšem údajně z důvodů rostoucích nákladů byly práce na této sondě zastaveny a plnou podporu dostal druhý projekt průzkumu vnějších částí Sluneční soustavy, sonda k měsíci Europa zvaná Europa Orbiter. Obě sondy měly být původně velmi podobné. Výprava k Plutu je ovšem podle řady vědců velmi aktuální, protože planeta se pomalu vzdaluje od Slunce, což způsobuje ochlazování její atmosféry. Pokud by se s výpravou ještě dlouho váhalo, zmrzlá atmosféra se uloží na povrchu planety a vědci ztratí možnost ji na dobu 200 let zkoumat. Kromě toho navíc v roce 2006 skončí na dlouhou dobu možnost využití gravitačního pole Jupitera pro let k Plutu.
Zdroj: SpaceViews News z 16. září.

11.09.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Atlantis se spojil s ISS

Americký raketoplán Atlantis, let označený STS-106, odstartoval v pátek ve 14:45 LSEČ z Kennedyho kosmodromu na Floridě. Po 8,5 minutách dosáhl orbitální dráhy a pustil se do stíhání Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Posádku raketoplánu tvoří velitel Terry Wilcutt, pilot Scott Altman a specialisté Edward Lu, Jurij Malenčenko Boris Morukov (oba Rusko), Dan Burbank a Rick Mastracchio. Ke spojení obou těles došlo v neděli v 7:51 LSEČ, v době, kdy se kosmická stanice nacházela nad územím Kazachstánu. Raketoplán se připojil k připojovacímu portu na americkém modulu Unity. Spojení neohrozil ani výpadek jednoho ze dvou navigačních zařízení zvaných "startracker" na palubě Atlantisu. Od kosmické stanice se raketoplán odpoutá v sobotu 16. září a na Zemi by měl podle plánu přistát o tři dny později. Let STS-106 je 99. letem amerického raketoplánu.
Zdroj: STS-106 information from Kennedy Space Center

12.08.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Dva rovery na Mars v roce 2003

NASA oznámila plán na vyslání dvou identických roverů na Mars v roce 2003 namísto dosud zamýšleného jednoho. Oba dva by měly odstartovat ze Země pomocí raket Delta II, první 22. května, druhý 4. června. K Marsu dorazí po 7,5 měsíčním letu na začátku roku 2004 a přistanou v zcela odlišných částech planety. Oba dva rovery budou vážit 150 kg. Jejich cílem bude geologický průzkum v okolí míst přistání. Ta vybrána zatím nejsou. Jejich výběru bude předcházet důkladná analýza dat proudících ze sondy Mars Global Surveyor a též plánovaného Mars Orbiter 2001. Je zřejmé, že se bude jednat o místa podezřelá z dávného výskytu vody. Cílem obou přístrojů bude zkoumat výskyt vody a klima na Marsu v jeho dávné minulosti.
Zdroj: NASA Press release 00-124 z 10. srpna.

02.08.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Zvezda převzala kontrolu nad ISS

Ruský modul Zvezda, který se minulý týden spojil s mezinárodní kosmickou stanicí ISS, nad ní přezval kontrolu. Operace zajišťující orientaci stanice přešly na Zvezdu z dalšího ruského modulu Zarja, zatímco komunikace z amerického Unity. Ještě předtím byly tři počítače na Zvezdě resetovány, čímž se vyřešil komunikační problém, který mezi nimi vznikl. Následující událostí bude start nákladní lodí Progress, která by měla odstartovat 6. srpna a o dva dny se připojit právě ke Zvezdě. Následovat bude let raketoplánu STS-106 v září, který připraví stanici pro první posádku. O měsíc později nainstaluje posádka raketoplánu STS-92 kostru pro budoucí obří pole slunečních panelů. A konečně v říjnu odstartuje v kosmické lodi Sojuz ke stanici první posádka.
Zdroj: SpaceViews News z 1. srpna.

01.08.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Projekt Apollo

Zajímá vás projekt Apollo? V tom případě neváhejte a stáhněte si z webu Florida Todayknihu Apollo by the Numbers od Richarda Orloffa. Kniha má 13 kapitol ve formátu .pdf, každá kapitola je samostatný soubor.

17.07.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Tři úspěšné starty o víkendu

Uplynulý víkend byl velmi úspěšný pro kosmický průmysl a výzkum. Během dvou dnů se uskutečnily tři starty kosmických raket a všechny byly 100% úspěšné. Jako první odstartovala v sobotu ráno z kosmodromu Plesetsk ruská raketa Kosmos-3M a na oběžnou dráhu umístila tři malé evropské satelity. Půltunový německý CHAMP, tvarem připomínající elektrickou kytaru, bude simultánně studovat zemskou gravitaci a magnetické pole s vysokých rozlišením. Italský mikrosatelit MITA bude testovat nový orbitální kontrolní a řídící systém a o úkolech rusko-německé mikrodružice RUBIN nebylo blíže nic oznámeno. V neděli dopoledne následoval start americké rakety Delta 2, která na oběžnou dráhu vynesla další družici navigačního systému GPS. A zřejmě nejvíce sledovaný start se uskutečnil v neděli odpoledne, kdy ruská raketa Sojuz startující z Bajkonuru vypustila s jednodenním zpožděním první dvojici družic Cluster II. Spolu s druhou dvojicí, jejíž start je plánován na srpen, se budou tyto družice pohybovat po eliptické dráze mezi 25 000 a 125 000 km nad Zemí a při letu ve formaci studovat interakci mezi slunečním větrem a zemskou magnetosférou ve třech dimenzích. Jsou k tomu vybaveny 11 přístroji. Jedná se projekt ESA.
Zdroj: Spaceviews News ze 15. a 16. července.

12.07.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Zvezda na oběžné dráze

Po více než dvou letech odkladů vynesla dnes ráno ruská raketa Proton na oběžnou dráhu modul Zvezda, klíčovou součást mezinárodní kosmické stanice ISS. Start se uskutečnil v 6:56 LSEČ a 10 minut poté byl modul umístěn na dráhu s výškou 185 až 357 km nad zemským povrchem. Během startu nebyly hlášeny žádné problémy. Po dalších 5 minutách se rozvinuly sluneční panely o délce 30 metrů a několik komunikačních antén. V průběhu následujících 14 dnů bude pozemská kontrola provádět aktivaci a kontrolu jednotlivých systémů na palubě modulu. Zároveň se bude Zvezda přibližovat k dráze kosmické stanice. K automatickému spojení by mělo dojít 26. července. Aktivní roli při tomto spojení bude hrát jiný ruský modul Zarja, který je součástí ISS. Po spojení převezme Zvezda kontrolu nad kosmickou stanicí a zároveň bude sloužit jako domov pro jednotlivé posádky. Vnitřek Zvezdy je podobný základnímu modulu Miru, obsahuje ložnici, kuchyň, toaletu, hygienické zařízení a jídelnu, to vše pro tříčlenou posádku.
Zdroj: SpaceViews News z 12. července.

11.07.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Deep Space 1 je zpět

Experimentální sonda Deep Space 1 znovu nastartovala svůj iontový motor. Stalo se tak po sedmi měsících, kdy byla mimo provoz. Vše nasvědčuje tomu, že sonda překonala problémy způsobené výpadkem navigačního systému zvaného star tracker. Tento přístroj, sloužící k monitorování polohy podle sady referečních hvězd, vypověděl službu v listopadu loňského roku a sonda se uvedla do bezpečnostního režimu. Během předchozích měsíců inženýři vyvinuli novou metodu, která umožní využívat k navigačním úkolům vědeckou kameru na palubě sondy. Poprvé po selhání star trackeru byl iontový motor spuštěn 21. června, podruhé pak 28. června na dobu jednoho týdne. Nyní řídící tým vyhodnocuje technická data získaná během tohoto pokusu. Sonda sice díky poruše propásla příležitost přiblížit se v lednu 2001 ke kometě Wilson-Harrington, ale setkání s kometou Borrelly v září příštího roku by mohlo proběhnout podle původního plánu. Znovuoživení sondy je považováno za jednu z největších záchraných akcí v historii kosmických letů.
Zdroj: SpaceViews News z 5. července.

29.05.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Atlantis přistál na Floridě

Raketoplán Atlantis STS-101 dnes v noci přistál na Kennedyho kosmickém středisku na Floridě a zakončil úspěšnou výpravu k Mezinárodní komiské stanici (ISS). Jednalo se o čtrnácté noční přistání raketoplánu a v 22. po sobě jdoucí právě na Floridě. Desetidenní výprava byla věnována údržbě a vylepšování ISS. Astronauté provedli některé práce na vnějším plášti stanice, dále vyměnili vadné baterie na modulu Zarja, nainstalovali osvěžovače vzduchu, vzduchové filtry, kouřové detektory, hasící přístroje a další zařízení. Na palubu stanice bylo přeneseno přibližně 1,5 tuny zásob pro první stálou posádku. Raketoplán zároveň zvýšil dráhu kosmické stanice o 45 km. Nyní je ISS zcela připravena na připojení ruského modulu Hvězda, který by měl odstartoval z Bajkonuru v červenci. Následující let ke stanici je plánován na září.
Zdroj: STS-101 Status report #21 z 29. května.

25.05.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Sonda Galileo prolétla okolo Ganymeda

Kosmická sonda Galileo má za sebou další přiblížení k některému z velkých Jupiterových měsíců. V sobotu 20. května prolétla ve vzdálenosti 809 km od povrchu měsíce Ganymed, největšího měsíce ve Sluneční soustavě. Ganymed je větší i než Merkur či Pluto a tento průlet byl vůbec nejbližší, jaký v jeho blízkosti sonda dosud uskutečnila. Jelikož se přitom sonda nacházela uvnitř radiačních pásů Jupitera, nepřekvapilo vědce, že se dvakrát resetoval palubní počítač. Ovšem palubní software správně identifikoval příčinu a tudíž měření nebyla ovlivněna. V následujících týdnech a měsících budou na Zemi přenesena další data nejen o tomto měsíci.
Zdroj: NASA Space Science News z 23. května.