Kosmonautika

01.02.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Raketoplán odstartuje nejdříve 9. února

NASA se rozhodla, že pozdrží start raketoplánu Endeavour minimálně do 9. února, aby mohl být vyměněn tzv. Master Events Controller (MEC), který zamotal hlavu řídícímu týmu při včerejším odpočítávání před startem. Tento počítač selhal v čase T-29 a přestože se později problém podařilo vyřešit, není vyloučeno, že by se mohl znovu opakovat. Inženýři totiž úplně přesně nevědí, co tento problém způsobilo. MEC se nachází v zadní části motoru raketoplánu a je odpovědný za předání příkazů k oddělení dvojice raketových motorů na pevné palivo a vnější palivové nádrže. Zařízení je sice zálohováno, ale protože je velmi důležité, pro povolení startu musí být plně fukční obě dvě. Termín 9. února zatím koliduje s komerčním startem rakety Delta 2 a dosud není jisté, který z těchto dvou startů dostane přednost.
Zdroj: www.spaceflightnow.com ze dne 1. února

30.01.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Sonda Cassini pozorovala planetku

Meziplanetární sonda Cassini, která letí k Saturnu, se na své cestě Sluneční soustavou přiblížila 23. ledna na vzdálenost 1,5 miliónu km k planetce 2685 Masursky. Tři přístroje pro provádění vzdálených pozorovaní se na planetku zaměřily v průběhu několika hodin před okamžikem nejbližšího průletu. V té době byl totiž úhel mezi Sluncem, planetkou a sondou kolem 90 stupňů. Cílem pozorování bylo určení velikosti, albeda a jasnosti planetky a pořízení jejího prvního spektra s vysokým rozlišením v oblasti 2,5-5 mikrometrů. Zároveň byla pozorování použita pro ověření kalibrace přístrojů a zjištění jejich omezení při pozorování malých, těžko rozlišitelných objektů. I s takovými objekty se sonda setká při své pouti kolem Saturnu.
Zdroj: Cassini v týdnu 20.-26. ledna (JPL)

27.01.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Klouzající sondy?

Dva vědci z University v Illinois vymysleli novou metodu, která by mohla v budoucnosti umožnit kosmickým sondám změny oběžných planetárních drah a přitom nespotřebovávat cenné palivo. Princip spočívá v tom, že sonda se na krátkou dobu jakoby změní v letadlo, vstoupí do atmosféry a po určité době z ní zase vystoupí na jinou oběžnou dráhu. Dosud se pro změny dráhy používá metoda zvaná "aerobreaking", což je brždění sondy slunečními panely o horní vrstvy atmosféry planety. U nového návrhu sonda využije jakéhosi "aerodynamického výtahu". K tomu účelu bude vybavena měnitelnou konfigurací povrchu jako je tomu u letadel. Tuto roli by mohly plnit například kloubové sluneční panely. Využití tohoto způsobu změny dráhy povede k úsporám na hmotnosti paliva a sonda bude moci být vybavena větším množstvím užitečného zařízení.
Zdroj: Článek v New Scientist ze dne 22. ledna

26.01.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Signál od MPL?

Přestože sonda Mars Polar Lander (MPL) už byla prohlášena za ztracenou, rozhodl se pozemský řídící tým vyslat k sondě ještě jednu sérii příkazů. Sonda, pokud je funkční, má za úkol vyslat signál pro pozemskou 45m anténu ve Stanfordu. Tato anténa totiž zachytila nějaké signály, které by mohly pocházet z Marsu, 18. prosince a 4. ledna. Jelikož signály byly příliš slabé, trvalo několik týdnů než byly zanalyzovány. Signál byl zcela jistě umělého původu, ale není možno říci, zda pocházel právě z MPL. Proto byl uskutečněn ještě dodatečný test. Výsledek testu se očekává během několika dnů. Ačkoliv je velmi málo pravděpodobné, že by sonda mohla poslat nějaké vědecké výsledky, případný zachycený signál by mohl poskytnout několik drobných náznaků o tom, co se skutečně při pokusu o přistání stalo.
Zdroj: JPL Press Release ze dne 25. ledna

24.01.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Deep Space 1

Sonda Deep Space 1 má za sebou další novátorský manévr. Řídícímu týmu se totiž podařilo nasměrovat její hlavní anténu směrem k Zemi. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby tato operace byla provedena s hlavním naváděcím senzorem sondy, tzv. "star-trackerem". Ten je ovšem od října mimo provoz. Inženýři ale vymysleli způsob, jak se bez něj obejít. Operace spočívala v tom, že sonda postupně otáčela hlavní anténou a pozemská sítě Deep Space Network se pokoušela zachytit její signál. Podle změny intenzity signálu posléze operátoři určovali nasměrování antény a zastavili její pohyb v okamžiku, kdy byla namířena právě směrem k Zemi. To nebylo samozřejmě možné okamžitě, setrvačnost v pohybu antény byla vyřešena tak, že se posléze anténa o určený úhel pootočila zpět. Nyní je tedy sonda schopna přenášet na Zemi velké množství vědeckých i technických dat a zároveň je možné do paměti jejího počítače nahrát nový software, který ji umožní fungovat i bez naváděcího senzoru. Je paradoxní, že tento senzor, ikdyž je nové konstrukce, stejně nepatří mezi 12 nových testovaných technologií pro sondy příštího tisíciletí.
Zdroj: JPL Press Release ze dne 21. ledna

19.01.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

NEAR se blíží k Erosu

Sonda NEAR (Near Earth Asteroid Rendezvous) se po více než roce opět blíží k planetce Eros a k druhému pokusu o přechod na její oběžnou dráhu. První pokus v prosinci předloňského roku se nepodařil, protože sonda kvůli závadě nestihla provést nutné manévry a kolem planetky "jenom" prolétla. Nyní sonda už svůj cíl "vidí", první snímek planetky pořídila 12. ledna ze vzdálenosti 45 350 km. Planetka je na něm viditelná jako protáhlá světlá skrvnka na pozadí tmavé oblohy. Ovšem i takový snímek je užitečný pro zpřesnění polohy planetky a přesnější navigaci družice na cíl. Další snímky budou pořizovány v průběhu následujících dnů a poslouží také pro zpřesnění rotace planetky. Na 2. a 8. února jsou naplánovány dva manévry, které sondu připraví do pozice pro závěrečný přechod na dráhu kolem planetky 14. února. Řídídí tým provedl úpravy, které by měly zabránit stejné chybě, která vedla k neúspěchu prvního pokusu v prosinci 1998. V současné době je sonda ve vzdálenosti 33 600 km od Erosu a přibližuje se rychlostí 68 km/hod.
Zdroj: NEAR project home page

17.01.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Mars Express schválen

Sonda Mars Express, jejímž cílem bude rudá planeta, prošla úspěšně další fází svého vývoje, kterou bylo nezávislé posouzení projektu a jeho schválení. Nyní začne nová fáze a to sice samotná konstrukce sondy. Sondu postaví pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA) firma Matra Marconi za 60 miliónů Euro. Start by se měl uskutečnit v červnu 2003 pomocí ruské rakety Sojuz a přílet k Marsu na konci téhož roku. Celková hmotnost sondy bude činit 1 070 kg, z čehož 116 kg připadne na sedm vědeckých přístrojů. Mezi ně patří kamera s vysokým rozlišením, radarový výškoměr, řada spektrometrů a další. Dalších 60 kg připadne na přistávací modul Beagle 2, který vyvíjí samostatně Velká Británie. Jeho cílem bude pátrání po důkazech minulého či současného života na povrchu, stejně tak jako geologie místa přistání. Celkové náklady na výpravu budou činit 175 miliónů Euro.
Zdroj: SpaceViews News ze dne 15. ledna

12.01.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Servisní modul se stále více zpožďuje

Ruská strana oznámila, že start už tak hodně zpožděného servisního modulu Mezinárodní kosmické stanice (ISS) by se mohl opět posunout a to minimálně až na srpen. Důvody zpoždění souvisí s nutností vyměnit motory u nosičů Proton, jeden z nichž má právě modul Zvezda vynést na oběžnou dráhu. Motory druhého stupně všech Protonů musí být vyměněny kvůli výrobní chybě a je zřejmé, že nebudou k dispozici dříve než na konci června. V důsledku této závady byly dva starty v loňském roce neúspěšné. Poté bude ještě potřeba 45 dnů na přípravu modulu ke startu. Je samozřejmé, že nejdříve se uskuteční několik startů s "obyčejným" nákladem a teprve po vyzkoušení dříve spolehlivých Protonů bude možno vynést i další díl kosmické stanice. Zpoždění v přípravě modulu Zvezda, který je pro další stavbu kosmické stanice nezbytný, se tak protáhne už na více než 2,5 roku. Americká strana už dokonce zkouší stavět jakýsi provizorní modul, který by dočasně Zvezdu nahradil, ovšem ten nebude připraven dříve.
Zdroj: SpaceViews ze dne 11. ledna

07.01.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Co bude s HST až skončí?

Hubble Space Telescope (HST) je nyní úspěšně opraven a astronomové už netrpělivě očekávají plné uvedení do provozu, ale už dnes se lidé v NASA zamýšlejí nad otázkou, co bude s dalekohledem až ukončí činnost v roce 2010. Hlavní důvod je, že v tomto roce se bude blížit Slunce dalšímu maximu ve svém 11 let dlouhém cyklu. To povede k ohřátí zemské atmosféry a zvýšení tření, jež může způsobit ztrátu výšky HST a jeho návratu do zemské atmosféry. Panuje vážné podezření, že 13 tun vážící observatoř by v zemské atmosféře zcela neshořela a některé její části by mohly nekontrolovaně dopadnout na zemský povrch. Něco podobného potkalo americkou stanici Skylab v roce 1979, její části ale dopadly na neobydlená uzemí Austrálie. Jedna možnost je připojit k dalekohledu raketový motor a vynést jej na vysokou oběžnou dráhu, kde bude v bezpečí. Mnohem pravděpodobnější je ale druhá alternativa - k dalekohledu se ještě jednou vydá některý z raketoplánů, naloží jej do nákladového prostoru a vrátí na Zem. Jeden let sice dnes stojí půl miliardy dolarů, ale pro NASA je to jistější než nechat zbytky HST dopadnout na povrch. Už se dokonce spekuluje o pozdějším umístnění dalekohledu. Mohl by skončit jako exponát v Smithsonian Air & Space Museum ve Washingtonu.
Zdroj: www.space.com ze dne 29. listopadu

04.01.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Galileo prolétl nad Europou

Sonda Galileo vstoupila do nového roku dalším úspěšným průletem nad některým z Jupiterových měsíců. Tentokrát se jednalo o měsíc Europa k němuž se sonda přiblížila 3. ledna v 19:38 SEČ na vzdálenost 351 km. To je srovnatelná výška nad povrchem, v jaké létají raketoplány nad Zemí. Sonda funguje normálně a zdá se, že její přístroje provedly všechna plánovaná měření. Ta byla mj. zaměřena na detekci poruch magnetického pole, které by mohly vznikat v důsledku elektrických proudů z předpokládaného oceánu pod ledovým příkrovem. Sonda během přiblížení prolétla za kotoučem Europy, čehož bylo využito pro studium změn signálů vyslaných sondou na Zemi při jejich průchodu ionosférou měsíce. V plánu byla ještě pozorování malých měsíců Amalthea, Thebe a Metis, průlet okolo Io ve vzdálenosti více než 200 000 km a také pozorování oblačnosti na samotném Jupiteru. Všechna data jsou zaznamenána na palubním záznamníku a budou odeslána na Zem během následujících týdnů. Sonda by měla uskutečnit minimálně ještě jeden blízký průlet nad Io v únoru.
Zdroj: Galileo Mission Status ze dne 3. ledna.

03.01.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Družice Terra v pořádku

Po drobných postartovních problémech se družice Terra "usadila" a nyní všechny její systémy nyní pracují velmi dobře. Jeden z problémů nastal, když se sonda přepnula do bezpečného režimu. Ukázalo se, že se tak stalo pouhou minutu poté, co nastal zimní slunovrat. Podrobnější analýza ukázala, že v daný moment se palubní software pokusil spočítat hodnotu funkce arcussinus z čísla menšího než -1. Jelikož by se něco podobného mohlo stát i při letních slunovratech, byla nahrána do palubního počítače oprava této chyby. Druhý problém se týkal nasměrování antény, která slouží ke komunikaci se Zemí prostřednictvím některé ze 4 družic TDRSS. Anténa se pravidelně přepínala též do jakéhosi bezpečnostního režimu. Ukázalo se, že k tomuto jevu dochází vždy při přeletu jihoatlantické anomálie a to jenom v případě, že se jedná o noční či vzestupný přelet. I tento problém byl vyřešen drobnou úpravou softwaru.
Zdroj: www.spacedaily.com ze dne 3. ledna.

29.12.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Discovery zpátky na Zemi

Raketoplán Discovery úspěšně zakončil výpravu, jejímž cílem bylo opravit kosmický dalekohled HST, když hladce přistál v úterý v 1:01 SEČ v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě. Jednalo se o 13. noční přistání projektu Raketoplánu. Během devítidenní výpravy uskutečnila posádka 3 výstupy do volného prostoru o celkové délce 24 hodin a 33 minut. Astronauté při těchto výstupech nainstalovali 6 nových setrvačníků, 6 zařízení chránících baterie, palubní počítač, který je 20x rychlejší (25 MHz) a má 6x větší paměť (2 MB) než ten původní, nový záznamník dat, nový vysílač, nový jemný naváděcí senzor a částečně vyměnili izolaci dalekohledu. Raketoplán uletěl během mise téměř 5,3 miliónů km.
Zdroj: STS-103 Mission status report #17 ze dne 27. prosince.

22.12.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Discovery zachytil HST

Posádka Discovery dnes v noci zachytila Hubbleův kosmický dalekohled do nákladového prostoru raketoplánu. Stalo se tak po téměř dvou dnech "pronásledování" dalekohledu raketoplánem. Poté následovala série manévrů raketoplánu, které prováděl velitel Brown ručně a jejichž cílem bylo přiblížit se na dosah robotického ramene k HST. Pomocí tohoto ramene specialista Clervoy dalekohled v 1:34 SEČ zachytil a opatrně jej umístnil do nákladového prostoru, kde byl dalekohled bezpečně uložen. Operace trvala asi jednu hodinu. S pomocí kamery upevněné na robotickém rameni pak byla provedena vizuální inspekce vnějšího pláště dalekohledu, která ukázala, že je ve stejném stavu jako při poslední návštěvě v únoru 1997. Dnes ve večerních hodinách našeho času bude zahájena samotná oprava dalekohledu. Ve 20:40 SEČ by měly do volného prostoru vystoupit Smith a Grunsfeld nejdůležitější část opravy, tj. výměnu všech šesti setrvačníků. Výstup do volného prostoru by měl trvat asi 6 hodin.
Zdroj: SpaceViews News ze dne 21. prosince.

21.12.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Druhý den pro Discovery

Druhý den letu raketoplánu Discovery byl ve znamení příprav na setkání s Hubbleovým dalekohledem. Raketoplán v jeho průběhu neustále zkracoval vzdálenost, která jej dělí od dalekohledu. Každý oběh se vzdálenost obou těles zmenšila o zhruba 240 km. Jean-Francois Clervoy vyzkoušel robotické rameno, kterým bude HST zachycen a uložen do nákladového prostoru, další astronouté připravili a otestovali obleky pro výstup do volného prostoru. Zároveň byl v kabině raketoplánu snížen tlak, aby se zkrátila doba, po kterou musí astronauté, kteří vystoupí do volného prostoru, dýchat čistý kyslík za účelem vyloučení dusíku z krevního oběhu. Proběhla též tisková konference s dvěmi televizními a jednou rozhlasovou stanicí. Raketoplán je ve vynikajícím stavu, pohybuje se po dráze 580 x 480 km nad povrchem a Zemi obletí jednou za 95 minut a 27 sekund. Při zprávě o startu nebylo uvedeno, kdo tvoří posádku, takže nyní to napravuji - členy posádky jsou velitel Curtis L. Brown, pilot Scott J. Kelly a specialisté Steven L. Smith, C. Michael Foale, John M. Grunsfeld, Claude Nicollier a Jean-Francois Clervoy (oba ESA).
Zdroj: STS-103 Mission home page

20.12.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Družice Terra vypuštěna

O víkendu proběhl úspěšně i další start organizovaný NASA. Jednalo se o vypuštění družice Terra, "vlajkové lodi" a první družice ze série deseti satelitů, které budou vypuštěny v následujících 10 letech a jejichž cílem bude studovat Zemi a její okolí. Na palubě Terry je 5 přístrojů ke sledování zemské půdy, vodních mas a atmosféry. Družice se bude pohybovat po kruhové dráze ve výšce 705 km, synchronizované se Sluncem tak, aby přes rovník přelétala vždy v 10:30 místního času, tedy v době, kdy je povrch nejméně zakryt oblaky. Družice, formálně označená jako EOS AM-1, byla na oběžnou dráhu vynesena raketou Atlas 2AS. Start se uskutečnil v 19:57 SEČ (18. prosince), proběhl normálně a Terra se od posledního stupně rakety oddělila 15 minut poté. Start byl odložen o 24 hodin kvůli chybnému hlášení jednoho senzoru. Oproti původním plánů však byl start zpozděn o celého 1,5 roku, nejdříve kvůli problémům s palubním softwarem sondy a poté kvůli problémům s posledním stupněm Atlas Centaur, které zdržely starty všech Atlasů o půl roku.
Zdroj: SpaceViews news ze dne 18. prosince

20.12.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Discovery odstartoval k HST

Raketoplán Discovery, let označený STS-103, jehož cílem je oprava kosmického dalekohledu HST, úspěšně odstartoval dnes v noci v 1:50 SEČ z Cap Canaveral na Floridě. Po 8,5 minutách dosáhl raketoplán dráhy 315 - 585 km, která bude dále upravována pomocí motorů. Spojení s HST je plánováno na středu 1:40 SEČ. Start proběhl bez komplikací. Byl to vůbec poslední možný termín startu pro letošní rok. Ze tří pokusů o start v posledních třech dnech byl první zrušen kvůli technickým problémům a další dva z důvodu špatného počasí. Původně byl poslední termín stanoven na 19. prosince, ale poté bylo přehodnoceno trvání popřistávacích operací a rozhoduto, že se start může uskutečnit ještě o den později. Zároveň byla mise zkrácena o jeden den, což znamená o jednu vycházku do volného prostoru méně, tedy místo 4 se uskuteční 3. Činnost dalekohledu ovšem nebude ohrožena, během 4. vycházky byly plánovany výměny nekritických zařízení. Ta budou vyměněna při výpravě v roce 2001. Let raketoplánu by měl trvat do 27. prosince. Další zprávy budou následovat.
Zdroj: SpaceViews news ze dne 19. prosince

10.12.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Dnes startuje XMM

Raketa Ariane 5 by měla odstartovat dnes v 15:32 SEČ z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guianě a vynést na oběžnou dráhu rentgenovou observatoř XMM (X-Ray Multi-Mirror). Let označený Ariane 504 je prvním komerčním letem a čtvrtým celkem pro těžký nosič Ariane-5. XMM patřící Evropské kosmické agentuře (ESA) se bude nacházet na podobné dráze jako Chandra, rentgenová observatoř NASA. Její velmi výstředná dráha bude mít perigeum 7000 km a apogeum 114000 km nad povrchem Země. Stejně jako Chandra je vybavena rentgenovými kamerami a spektrografy. Přesto se obě observatoře budou spíše doplňovat než si konkurovat. Síla Chandry je v získávání snímků s vysokým rozlišením, zatímco XMM je schopná zaregistrovat slabší zdroje rtg. záření, protože má větší plochu zrcadel.
Zdroj: SpaceViews ze dne 9. prosince

07.12.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Osud MPL stále nejistý

Osud sondy Mars Polar Lander (MPL), která měla v pátek 3. prosince přistát na povrchu Marsu zůstává nadále nejistý. Ikdyž se řídící tým domnívá, že sonda na povrchu planety úspěšně přistála, dosud s ní nebylo navázáno spojení navzdory řadě pokusů. Také ten poslední uskutečněný dnes v noci přes UHF pásmo přostřednictvím sondy Mars Global Surveyor byl neúspěšný. Lidé z NASA říkají, že momentálně vyčerpaly všechna možná vysvětlení, proč se sonda neozývá, jestliže je stále ještě funční. Ovšem nikdo zatím výpravu neprohlásil za neúspěšnou. Pozemská kontrola se neustále snaží nalézt další způsoby jak navázat se sondou spojení, ikdyž sama připouští, že šance se neustále snižují.
Zdroj: Florida Today Space Online ze dne 7. prosince
a další zdroje na Internetu.

26.11.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Galileo přežil

Sonda Galileo uskutečnila dnes ráno v 5:40 SEČ vůbec nejbližší průlet ve výšce 300 km nad vulkanickým měsícem Io. Setkání se uskutečnilo za velmi dramatických okolností, protože pouhé 4 hodiny před tímto okamžikem se vlivem intenzívního zážení v blízkosti Io resetoval palubní počítač a sonda se přepnula do bezpečnostního módu, s vypnutými přístroji a očekávala nové příkazy ze Země. Situace byla složitější o to, že v současné době letí signál od sondy na Zem 35 minut. Naštěstí řídící tým takovou událost očekával a byl na ni připraven, takže se podařilo sondu uvést do provozu 4 minuty po nejbližším přiblížení. Sonda tak byla schopná provést více než polovinu plánovaných pozorování Io a jeho plazmatického toru a úplně všechna pozorování měsíce Europa. Podle plánů by měla být data přenášena na Zem v průběhu následujících dnů.
Zdroj: JPL Press release ze dne 25. listopadu.

23.11.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Čínská kosmická loď

Čína v sobotu úspěšně vyzkoušela experimentální kosmickou loď a zařadila se tak jako třetí stát světa po bok Spojených států a Sovětského svazu, resp. Ruska. Zvláště vhodné je srovnání se Sovětským svazem co se týká utajení a nedostatku podrobnějších informací. Start se uskutečnil v pátek ve 23:30 SEČ z kosmodromu Jiuquan v severozápadní Číně a po několika obězích kolem Země loď úspěšně přistála ve Vnitřní Mongolii na severu Činy v sobotu ve 20:41 SEČ. Žádné další detaily Čína oficiálně nevydala s vyjímkou několika oslavných frází, proto další údaje jsou spíše spekulacemi západních expertů. Předpokládá se, že kosmická loď Šenžou (Boží loď) je předchůdcem budoucí pilotované mise a test proběhl v rámci programu "Projekt 921", jehož cílem je právě let čínského taikonauta (čínské označení pro kosmonauta či astronauta) do vesmíru.
Zdroj: SpaceViews News ze dne 20. listopadu
Fotografie a mapka místa přistání.

předchozí 1 …73 74 75 76 77 78 79 …82 následující