Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  A nepadá a nepadá...
Ivo Míček Vytisknout článek

A nepadá a nepadá...

Snímek zachycuje pozemní testování sluneční plachetnice NanoSail-D
Snímek zachycuje pozemní testování sluneční plachetnice NanoSail-D
Kdybych měl představit nějaké téma v okurkové sezóně, mohlo by to být (opět) o družici NanoSail-D.

V únoru jsem v článku o sluneční plachetnici popisoval její nečekané "procitnutí" a úspěšné rozvinutí 10 m2 plachty a pohyb na protáhlé oběžné dráze, též jsem vyzýval k jejímu pozorování. Zmiňoval jsem zvláště období dubna a května, kdy se měla podle předpovědí dostat tak nízko, že měla zaniknout v horních vrstvách naší atmosféry, před tím ovšem mohla být dobře patrná pouhým okem - odhady dokonce předpokládaly záblesky podobné družicím Iridium. Avšak pozorování, která probíhala a dále byla podpořena i soutěží o nejzajímavější snímek družice, ukazovala na "nudný" objekt s jasností kolem +4 mag. A hlavně - uběhl květen, červen - a furt nic - někde se stala chyba...

Specialistům z NASA, tedy z Marshall Space Flight Center v Huntsville v Alabamě je už teď jasné, jak se první plachta na oběžné dráze kolem Země chová a jaký vliv má dále její sklon (to vše je důležité pro budoucí nasazení plachet při "odesílání" vysloužilých družic k likvidaci do horních vrstev atmosféry).

Původní výpočty předpokládaly maximální tlak na plachtu, ale ta je ve skutečnosti skloněna ke Slunci šikmo a navíc i rotuje, díky této ploché rotaci dochází k pomalejšímu snižování výšky oběžné dráhy nad Zemí. Navíc se neprojevuje nijak mimořádně ani sluneční aktivita, která by dále zvyšovala hranici horních vrstev atmosféry a dále by se tak podílela na poklesu plachetnice. Šéf týmu specialistů Dean Alhorn uvedl, že díky těmto zjištěním lze odhad konce pohybu plachetnice kolem Země stanovit v intervalu dalších 6 - 12 měsíců. Dosavadní snížení dráhy představuje za přibližně půl roku sledování změnu z původních 640 km v apogeuu o 90 km (stav k 13.7.2011). Získaná a dále získávaná data jsou velmi cenná pro pochopení dynamiky těles na oběžné dráze kolem Země a chování horních vrstev atmosféry. A stále platí - soutěž pokračuje - sledujte http://www.nanosail.org.

P.S. V okurkové sezóně se dá krom zavařování či kvašení připravit i dobrý okurkový salát...

6813_apollo11.png
Ač nemáme letos kulaté výročí, proč si také nepřipomenout přistání Apolla 11 na Měsíci.

Pokud fandíte tabulkovému procesoru, můžete na stránkách věnovaných produktu MS Excel 2010 sledovat zajímavý filmeček a též si zasoutěžit (prokážete-li se pobytem v USA či Kanadě:-)

8156_slicers.png
Myslím si, že je zde pěkně představeno, co se v průběhu letu dělo/děje a hlavně, co se tenkrát muselo složitě počítat na sálových počítačích - samozřejmě bez těch grafických parádiček. Posuďte sami, jak elegantně se dnes dá podmíněné formátování, kontingenční/pivotní tabulky a minigrafy použít.




O autorovi



17. vesmírný týden 2018

17. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 23. 4. do 29. 4. 2018. Měsíc je mezi první čtvrtí a úplňkem. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět už kolem půlnoci a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Na obloze se podíváme na asterismus, který připomíná číslici tři. Hledač exoplanet TESS s pomocí Falconu 9 úspěšně odstartoval. Devadesátky by se dožil Gene Shoemaker.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2264 HaLRGB

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2018 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze Měsíc a ještě dál než leží Slunce, ve vzdálenosti 2180 světelných let, nalezneme „Vánoční stromeček“. Nu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše u Plejád

Další informace »