Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  A nepadá a nepadá...
Ivo Míček Vytisknout článek

A nepadá a nepadá...

Snímek zachycuje pozemní testování sluneční plachetnice NanoSail-D
Snímek zachycuje pozemní testování sluneční plachetnice NanoSail-D
Kdybych měl představit nějaké téma v okurkové sezóně, mohlo by to být (opět) o družici NanoSail-D.

V únoru jsem v článku o sluneční plachetnici popisoval její nečekané "procitnutí" a úspěšné rozvinutí 10 m2 plachty a pohyb na protáhlé oběžné dráze, též jsem vyzýval k jejímu pozorování. Zmiňoval jsem zvláště období dubna a května, kdy se měla podle předpovědí dostat tak nízko, že měla zaniknout v horních vrstvách naší atmosféry, před tím ovšem mohla být dobře patrná pouhým okem - odhady dokonce předpokládaly záblesky podobné družicím Iridium. Avšak pozorování, která probíhala a dále byla podpořena i soutěží o nejzajímavější snímek družice, ukazovala na "nudný" objekt s jasností kolem +4 mag. A hlavně - uběhl květen, červen - a furt nic - někde se stala chyba...

Specialistům z NASA, tedy z Marshall Space Flight Center v Huntsville v Alabamě je už teď jasné, jak se první plachta na oběžné dráze kolem Země chová a jaký vliv má dále její sklon (to vše je důležité pro budoucí nasazení plachet při "odesílání" vysloužilých družic k likvidaci do horních vrstev atmosféry).

Původní výpočty předpokládaly maximální tlak na plachtu, ale ta je ve skutečnosti skloněna ke Slunci šikmo a navíc i rotuje, díky této ploché rotaci dochází k pomalejšímu snižování výšky oběžné dráhy nad Zemí. Navíc se neprojevuje nijak mimořádně ani sluneční aktivita, která by dále zvyšovala hranici horních vrstev atmosféry a dále by se tak podílela na poklesu plachetnice. Šéf týmu specialistů Dean Alhorn uvedl, že díky těmto zjištěním lze odhad konce pohybu plachetnice kolem Země stanovit v intervalu dalších 6 - 12 měsíců. Dosavadní snížení dráhy představuje za přibližně půl roku sledování změnu z původních 640 km v apogeuu o 90 km (stav k 13.7.2011). Získaná a dále získávaná data jsou velmi cenná pro pochopení dynamiky těles na oběžné dráze kolem Země a chování horních vrstev atmosféry. A stále platí - soutěž pokračuje - sledujte http://www.nanosail.org.

P.S. V okurkové sezóně se dá krom zavařování či kvašení připravit i dobrý okurkový salát...

6813_apollo11.png
Ač nemáme letos kulaté výročí, proč si také nepřipomenout přistání Apolla 11 na Měsíci.

Pokud fandíte tabulkovému procesoru, můžete na stránkách věnovaných produktu MS Excel 2010 sledovat zajímavý filmeček a též si zasoutěžit (prokážete-li se pobytem v USA či Kanadě:-)

8156_slicers.png
Myslím si, že je zde pěkně představeno, co se v průběhu letu dělo/děje a hlavně, co se tenkrát muselo složitě počítat na sálových počítačích - samozřejmě bez těch grafických parádiček. Posuďte sami, jak elegantně se dnes dá podmíněné formátování, kontingenční/pivotní tabulky a minigrafy použít.




O autorovi



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »