Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Albert Einstein dorazil na Mezinárodní kosmickou stanici
Vít Straka Vytisknout článek

Albert Einstein dorazil na Mezinárodní kosmickou stanici

Unikátní záběr vznikl stisknutím klávesy PrtScn v okamžiku, kdy TV NASA přepínala mezi dvěma záběry ATV z různých kamer Autor: TV NASA
Unikátní záběr vznikl stisknutím klávesy PrtScn v okamžiku, kdy TV NASA přepínala mezi dvěma záběry ATV z různých kamer
Autor: TV NASA
Čtvrtá z řady evropských zásobovacích lodí, která získala přízvisko po jednom z nejslavnějších fyziků historie, svému jménu rozhodně neudělala ostudu a i přes technické potíže a náročnější situaci se 15. června hladce připojila ke stanici ISS se vskutku úctyhodným nákladem na palubě.

Stykovka lodi ATV-4 s orbitálním komplexem se vlastně začala komplikovat ještě dlouho před startem tohoto plavidla. Ve středu 25. dubna byla z Bajkonuru vypuštěna loď Progress M-19M, na jejíž palubě se záhy po startu stala (či spíše nestala) nepříjemná věc: selhalo vyklopení jedné z pěti navigačních antén, kterých Progress používá při automatickém připojování ke stanici, zřejmě kvůli selhání mechanismu, který je za tento akt zodpovědný.

Během následujících dvou dní letu lodi ke stanici zkoušeli technici na dálku, co jen mohli, anténa však zůstala nevyklopena, těsně přiléhající k plášti lodi. Rusové nicméně vyslali Progressu softwarové záplaty a automatické spojení se stanicí 27. dubna risknuli a risk jim vyšel skvěle. Až na jednu věc.

Dotyčný Progress se dokoval na stejný stykovací port, který jako jediný na celé stanici je vybaven pro připojování lodí ATV, především čtyřmi sadami senzorů LRR (Laser Retro Reflektor; Zpětný odrážeč laseru), které jsou kritické pro připojení lodi ATV, pro její navigaci. Při příletu ke stanici v jednom bodě ATV vypíná svoje systémy GPS a začíná ke stanici vysílat laserové paprsky a zachycovat jejich odrazy od senzorů LRR pro preciznější měření vzdálenosti a vzájemné rychlosti se stanicí.

Když připočítáme fakt, že při připojování Progressu s nevyklopenou anténou slyšela posádka uvnitř stanice jakýsi slabý šramot, a že když Progress v úterý 11. června odlétal a uvolňoval stykovací uzel pro již vypuštěné ATV, jeho anténa se přesně v okamžiku fyzické separace sama vyklopila ve vzdálenosti pouhých dvou milimetrů od struktur stanice (včetně senzorů LRR), čímž mohla citlivou optiku opět poškodit, byly obavy o senzory LRR více než na místě. Na záběrech odlétajícího Progressu bylo navíc jasně vidět zdeformování oné antény o stanici ve fázi pevného spojení plavidel.

Pohled na stanici z odlétajícího Progressu M-19M 11. června Autor: TV NASA
Pohled na stanici z odlétajícího Progressu M-19M 11. června
Autor: TV NASA
Kamera vzdalujícího se Progressu nabídla 11. června jen černobílé a ne zrovna kvalitní záběry senzorů LRR, takže když vynecháme možnost kosmického výstupu posádky stanice, nebylo jak senzory zkontrolovat.

Plán byl prakticky takový, že v určité fázi příletu ATV má loď za úkol se vůči stanici zastavit a pokusně navázat optické spojení se senzory LRR na povrchu stanice, než je začne využívat k dalšímu přiblížení k cíli. Pokud by se v tomto okamžiku ukázalo, že senzory jsou poškozené, provedlo by ATV tzv. abort svého příletu ke stanici a odletělo na parkovací dráhu v bezpečné vzdálenosti. Zde by počkalo do 24. června, na kdy je stanoven výstup kosmonautů Jurčichina a Misurkina ve skafandrech vně ruské části stanice, původně za jinými cíli. Ti by provedli výměnu senzorů a ATV by se mohlo nadokovat.

Plyšový maskot v řídícím středisku ATV v Toulouse po úspěšné stykovce se stanicí Autor: ESA
Plyšový maskot v řídícím středisku ATV v Toulouse po úspěšné stykovce se stanicí
Autor: ESA
Se smíšenými pocity dal po deseti dnech bezproblémového samostatného letu po orbitě v sobotu 15. června letový ředitel v řídícím středisku mise ATV v jihofrancouzském Toulouse GO pro přílet lodi ke stanici. A tehdy se vyskytly další problémy.

Kolem 12:30 SELČ, asi tři hodiny před spojením se stanicí, vypověděla službu během rutinního zážehu motorů jedna ze čtyř elektronických řídících jednotek pohonného systému lodi (ATV má čtyři hlavní motory a 28 menších manévrovacích trysek). Tímto problémem se však již nemá smysl dále zabývat, páč letová pravidla vyžadují pro přílet ke stanici funkční tři ze čtyř jednotek, což bylo splněno, a následující motorové impulsy probíhaly v normálu i přes absenci ztracené jednotky.

249 metrů od stanice ATV vůči ní zastavilo a přišel okamžik pravdy – navázání kontaktu se senzory LRR a vypnutí relativní GPS navigace, kterou loď používala předtím. První testy laserové navigace dopadly i přes předchozí ohrožení Progressem výborně a bylo jasné, že přílet ke stanici může pokračovat podle plánu, byť řídící středisko tuto zastávku prodloužilo o dvacet minut kvůli aktualizaci navigačních počítačů na palubě ATV.

Video z příletu Alberta Einsteina k ISS (NASA):

Další plánovaná zastávka následovala 19 metrů od stanice a byl při ní aktivován stykovací uzel ATV. Celou operaci pečlivě sledovali v ruském modulu Zvezda, k němuž ATV mířilo, ruský kosmonaut Alexandr Misurkin a Ital Luca Parmitano, vybaveni řídícím panelem pro ATV, s jehož pomocí mohli kdykoliv přibližování lodi zastavit, pokud by se vyskytly problémy.

Současné obsazení ISS kosmickými loděmi Autor: TV NASA
Současné obsazení ISS kosmickými loděmi
Autor: TV NASA
Ty se však již nevyskytly a po poslední plánované zastávce v jedenácti metrech a finálnímu příletu ke stykovacímu uzlu stanice rychlostí necelého decimetru za sekundu došlo ke spojení obou plavidel v 16:07 našeho času při přeletu Tichého oceánu. O necelých deset minut později byly již pevně uzavřeny západky a zámky stykovacího uzlu.

13tunové ATV na stanici přivezlo úctyhodný náklad o celkové váze 7,3 tuny. V jeho hermetické sekci, jejíž vykládání začne v úterý po pondělním otevření poklopů a prvotním průzkumu atmosféry a astronautům vezme několik týdnů, je ve 141 vacích zabaleno přes 1400 položek ve formě jídla (včetně třeba lasagní, parmazánu nebo tiramisu), oblečení, náhradních dílů a experimentů o celkové hmotnosti 2480 kg. Během mise navíc ATV poskytne posádce stanice extra prostor o výměře 45 krychlových metrů.

Za experimenty jmenujme pozorování chování emulzí ve stavu beztíže, které bude s novou výbavou z ATV probíhat v laboratoři Columbus. Opět jde o experiment, jehož výsledky a poznatky mohou pomoci zlepšit život na Zemi, protože emulze našly hojné využití třeba v potravinářství.

Co se týče náhradních dílů a nového hardwaru, Einstein přivezl pouzdro s nářadím, vyrobené 3D tiskárnou, mikroskop pro biologické výzkumy, náhradní vodní čerpadlo pro laboratoř Columbus, jednotku pro recyklaci vody (moč astronautů je na stanici destilována zpět na pitnou vodu), GPS anténu nebo zbrusu nové plynové masky pro stavy nouze.

Z nehermetické sekce ATV, obsahující nádrže, bude do nádrží stanice přečerpáno 860 kg paliva pro motory stanice, 565 kg vody a metrák vzduchu a kyslíku pro atmosféru uvnitř stanice. Dvě a půl tuny paliva má ATV ve svých nádržích pro pravidelné zvyšování dráhy celé stanice a úhybné manévry kosmickému smetí, o což se bude starat do svého odletu na konci října, kdy stanici opustí s několika tunami odpadu na palubě a shoří v zemském ovzduší nad jižním Pacifikem.

Kosmonauté Oleg Kononěnko a André Kuipers monitorují přílet lodi ATV-3 v březnu 2012 Autor: NASA
Kosmonauté Oleg Kononěnko a André Kuipers monitorují přílet lodi ATV-3 v březnu 2012
Autor: NASA
Zajímavé je, že většina zásob na palubě ATV-4 je pro NASA, která využívá od penzionování raketoplánů vedle komerčních lodí také japonské a evropské lodě. Evropská a japonská kosmická agentura povětšině platí svoje díly provozních cen ISS ve formě dodávek nákladu namísto peněz (mimochodem, jedna mise lodi ATV vyjde dle ESA asi na 450 milionů euro).

Pro úplnost článku dodejme, že Progress M-19M s ("s křížkem po funusu") vyklopenou anténou stále ještě krouží po oběžné dráze a slouží coby kalibrační cíl pro pozemní ruské radarové stanice, zaniknout v zemské atmosféře má 19. června. Dalším startem ke stanici bude Progress M-20M 27. července.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: ISS, Zásobovací loď ATV


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »