Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Apollo 8: 40 let od první cesty člověka k Měsíci
Vít Straka Vytisknout článek

Apollo 8: 40 let od první cesty člověka k Měsíci

Východ Země nad Měsícem z Apolla 8
Východ Země nad Měsícem z Apolla 8
V neděli 21. 12. si připomeneme 40. výročí startu legendární výpravy Apollo 8. Loď, která měla původně pouze kroužit okolo Země, urazila se svojí tříčlennou posádkou více než 800 000 km a desetkrát obletěla Měsíc. Bylo to poprvé, co se člověk odvážil tak daleko. Na Štědrý den roku 1968 astronauti odvysílali na Zemi televizní přenos povrchu Měsíce ze vzdálenosti něco málo přes 100 km.

Let k Měsíci se při této misi původně vůbec uskutečnit neměl, osmička měla zhruba opakovat to, co Apollo 7, tzn. létat okolo Země a testovat loď. Jediný rozdíl měl být v tom, že bude poprvé použita raketa Saturn 5 pro vynesení pilotované lodi. Rusům se ale zdánlivě začalo dařit v probíhajícím závodě o Měsíc. 14. 9. 1968 odstartovala sovětská bezpilotní loď Zond 5, která obletěla Měsíc a bezpečně přistála v Indickém oceánu, Američané také nevěděli, co si myslet o nové ruské raketě N-1, vyfocené na Bajkonuru jejich špionážními satelity (N-1 byla určena pro dopravení ruských kosmonautů na Měsíc, Rusové ji ale kvůli několika haváriím nestihli včas připravit). Z těchto politických důvodů ale také díky naprostému úspěchu Apolla 7 (viz článek) padlo rozhodnutí: Apollo 8 se pokusí o desetinásobný oblet Měsíce.

Ozývaly se hlasy, že takovýto let je velmi riskantní. Apollo 8 totiž nemělo LM(lunární modul, sloužící k přistání na Měsíci, jehož vývoj měl zpoždění) a tak všechny manévry závisely jen na motoru SPS (hlavní motor lodi na servisním modulu). Riziko bylo ale minimalizováno jednak tím, že loď poletí po návratové dráze (u Měsíce bylo potřeba zapálit motor a snížit rychlost, aby loď zůstala na jeho oběžné dráze, pokud by ale motor selhal a rychlost nesnížil, spojené gravitační síly Měsíce a Země by Apollo poslaly zpátky domů) a také principem motoru SPS (stačilo otevřít ventily, palivo se smíchalo s okysličovadlem a motor hořel).

Posádka Apolla 8, zleva: Lovell, Anders a Borman
Posádka Apolla 8, zleva: Lovell, Anders a Borman
Této kolumbovské misi velel Frank Borman. V roce 1965 letěl v Gemini 7, což byl první dlouhodobější americký kosmický let, trval skoro 2 týdny. Po požáru Apolla 1 měl na starosti vyšetřování této nehody. Pilotem velitelského modulu pasovaly Jamese Lovella (byl s Bormanem v Gemini 7, velel Gemini 12 a v roce 1970 slavnému Apollu 13). Třetí do party byl nováček William Anders. Start proběhl naprosto hladce 21. prosince 1968. 11 minut 28 sekund po něm už byl třetí stupeň nosné rakety s Apollem 8 na "parkovací" oběžné dráze okolo Země. Posádku zde čekala prověrka všech systémů lodi i třetího stupně zvaného S-4B, jehož motor měl být ještě jednou zapálen a navést Apollo na dráhu k Měsíci. Tak se také po dvou obězích naší planety stalo a S-4B při pětiminutovém zážehu zvýšil rychlost lodi z 8 na 11,4 km/s, nutných k opuštění gravitačního pole Země. Apollo se od S-4B poté odpojilo.

Astronauté se nemohli vynadívat na stále se zmenšující Zemi. Let probíhal bez problémů a jakýchkoliv vzrušení. Ovšem jen do večera 21. prosince, kdy Frank Borman oznámil Houstonu na neveřejném kanálu, že se necítí dobře, zvrací, má průjem a zvýšenou teplotu, také Anders pociťoval nevolnost. Lékař v řídícím středisku došel k závěru, že se astronauti nakazili střevní chřipkou, jiným kmenem, než proti kterému byli očkováni. Naordinoval jim příslušné pilulky a druhý den byl již jejich zdravotní stav dobrý. Toho dne posádka Apolla 8 uskutečnila první televizní přenos z hloubi kosmu. Lovell popřál své matce k 73. narozeninám a Borman poté ukázal šokovaným divákům malou Zemi za oknem.

Loď Apollo, šipka ukazuje motor SPS
Loď Apollo, šipka ukazuje motor SPS
Na Štědrý den dopoledne našeho času Apollo 8 zmizelo za Měsícem, kde jej čekalo zapálení hlavního motoru SPS proti směru letu a snížení rychlosti. Tento manévr musí být podle zákonů nebeské mechaniky proveden za odvrácenou stranou Měsíce, mimo rádiové spojení se Zemí. Jak jsem zmiňoval dříve, pokud by motor nechytil nebo hořel jen krátce, loď by byla příliš rychlá, nezůstala by na oběžné dráze Měsíce a vracela by se zpět k Zemi. Ale když by motor hořel příliš dlouho, loď by zpomalila natolik, že by dopadla na povrch Měsíce. Nic takového se ale naštěstí nestalo, manévr proběhl podle plánu a když se loď vynořila z rádiového stínu, byla na eliptické dráze okolo Měsíce. Na konci druhého oběhu byla rychlost snížena znovu a loď přešla na kruhovou dráhu ve výšce 112 km nad Měsícem.

Posádka fotografovala a natáčela měsíční povrch ostošest, měli s sebou stovky metrů fotografického filmu. Během devátého oběhu astronauti odvysílali druhý televizní přenos z dráhy okolo Měsíce. Ukázali a okomentovali jeho povrch(už oni si všimli, že nad osvětlenou stranou Měsíce nejsou vidět hvězdy, na což se velmi rádi ptají pochybovači o přistání na Měsíci), na závěr přečetli prvních 10 veršů z bible o stvoření světa a popřáli všem lidem na Zemi veselé Vánoce.

25. prosince ráno přišel čas na návrat domů. Opět za odvrácenou stranou Měsíce mimo rádiové spojení astronauti zapálili motor SPS a zvýšili rychlost lodi. I tento manévr proběhl podle plánu a velitelský modul Apolla 8 přistál 27. prosince v 16:50 SEČ v Tichém oceánu, poblíž letadlové lodi Yorktown. Úspěšně tím skončila první cesta člověka k Měsíci.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »