Družice NASA s názvem AURA je poslední ze série družic programu sledování povrchu Země a její atmosféry EOS (Earth Observing System). Dalšími družicemi z této série byly AQUA a TERRA. Start družice AURA, původně plánovaný na 29. 1. 2004, byl několikrát odložen a nyní je naplánován na 17. června. Na oběžnou dráhu kolem Země ji vynese nosná raketa Delta II, která odstartuje z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii. Družice zde byla nedávno dopravena k předstartovním přípravám.
Jedná se o poměrně velkou družici o výšce přibližně 7 metrů a hmotnosti 2967 kg. Bude fungovat jako jakási chemická laboratoř, která bude mj. sledovat parametry ozónové vrstvy, určovat chemické složení atmosféry, zjišťovat charakter a stupeň znečištění ovzduší, a také vliv atmosférických procesů na zemské klima. Jedná se o první družici, která bude schopna zjišťovat komplexní informace o koncentracích a přemísťování plynů ve spodní vrstvě atmosféry, tzv. troposféře (sahající do výšky 8 až 15 km), tj. té vrstvy atmosféry, která má největší vliv na počasí a na veškerý život člověka.
Družice AURA bude mít za úkol doplnit výzkumy Země jako globálního systému. Na výzkumech se podílejí také družice TERRA (sledování pevnin) a AQUA (sledování koloběhu vody v přírodě). Družice bude vypuštěna na polární heliosynchronní dráhu ve výšce 705 km s dobou oběhu přibližně 100 minut. Nad stejnou oblastí Země bude prolétávat jednou za 16 dnů.
Družici postavila společnost TRW Inc. (Redondo Beach, Kalifornie, USA). Na její palubě se nacházejí 4 vědecké přístroje:
Na připojeném grafu jsou shrnuty atmosférické parametry, které budou studovat přístroje HIRDLS, MLS, OMI a TES. Na svislé ose jsou vyznačeny výšky v zemské atmosféře, kde budou tyto parametry zjišťovány. Barevně jsou rozlišeny oblasti, kde budou data "sbírat" jednotlivé přístroje.
Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.
Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,
Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok.
Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!
