Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Automatický proutkař bude hledat vodu na Marsu

Automatický proutkař bude hledat vodu na Marsu

MARSIS.jpg
Evropská kosmická sonda Mars Express, která pracuje na oběžné dráze kolem Marsu od 25. 12. 2003 (start 2. 6. 2003), zahájí v květnu 2005 průzkum povrchu planety Mars pomocí radaru MARSIS (Mars Advanced for Subsurface and Ionospheric Sounding). Jedná se o radar, pracující na dlouhých rádiových vlnách, který je určen rovněž k průzkumu podpovrchových vrstev a k sondáži ionosféry.

Tím automatickým "proutkařem" bude s trochou nadsázky právě sonda Mars Express. Avšak místo tzv. virgule či proutku bude používat vědecké vybavení - radar. Teleskopické tyče radarového systému byly až doposud složeny ve startovní poloze a jejich rozvinutí je naplánováno na první polovinu května. Jestli tato "operace" proběhne úspěšně, radar MARSIS zahájí svoji práci. Pomocí tohoto zařízení bude možné studovat nejen povrch Marsu; radar je schopen proniknout i pod povrch planety a "uvidět" to, co je zde doposud ukryto před zraky vědců. Radar bude pracovat na frekvenci 1,2 až 5,5 MHz. Předpokládá se, že rádiové vlny proniknou do hloubky až 5 km. Z charakteru odražených rádiových vln může být objeven led či zásobárny podzemní vody až do hloubky 5 km, bude rovněž měřit tloušťku polárních čepiček apod. Výše uvedený průzkum bude probíhat nad noční polokoulí Marsu. Nad denní stranou bude radar provádět sondáž ionosféry. Takovýto průzkum Marsu se uskuteční vůbec poprvé. Anténa radaru má hmotnost 12 kg.

MARSIS_1.jpg

Radar sondy se skládá ze tří teleskopických tyčí. Jejich rozložení bude probíhat velmi pozvolna v období od 2. do 12. května 2005. Jednotlivé pruty antény se budou rozkládat postupně, každý zvlášť. Nejprve budou rozloženy delší prutové antény, každá o délce 20 m. O několik dnů později bude uvolněna třetí anténa o délce 7 m. Nevyskytnou-li se nějaké problémy, pak po třech týdnech testování radaru bude zahájeno studium povrchových a podpovrchových vrstev planety Mars. Na výsledky průzkumu čekají nejen vědci, ale i laická veřejnost na celém světě.

Na vývoji a výrobě radaru MARSIS se podílela italská univerzita v Římě a Laboratoře tryskového pohonu JPL, NASA.

Zdroj: spacenews.ru a www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2018

25. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 18. 6. do 24. 6. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše prochází těsně kolem Jesliček a je večer nad severozápadem. Jupiter je večer nad jihem, Saturn se objevuje před půlnocí a Mars v druhé polovině noci. K asteroidu Ryugu přilétá sonda Hayabusa 2. Opportunity má problém s prachovou bouří. Před 40 lety objevil Jim Christy měsíc Pluta, později nazvaný Charon.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2018 obdržel snímek „Jupiter“, jehož autorem je Pavel Prokop Na jedné astronomické pozorovací meteorářské expedici, v roce 1957, vznikla na nápěv tehdy ještě populární písničky „Cestářská“ písnička úplně nová, astronomická - Vývoj vesmíru, Země

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ranní NLC nad Pardubicemi

Širokoúhlý záběr z 2:59 SELČ. NLC jsou pěkně vidět v mezeře mezi vrstvami nižší běžné oblačnosti. Na severovýchodním obzoru pod nimi jasně září světla Pardubic.

Další informace »