Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Brněnské rojení kosmonautů

Brněnské rojení kosmonautů

Nenechte si ujít brněnské rojení kosmonautů 5. října 2016 v Galerii Vaňkova.
Autor: HaP Brno.

Brno se připravuje na výjimečnou, vesmírnou návštěvu. Ve středu 5. října do našeho města zavítají hned čtyři kosmoplavci. Jediný československý kosmonaut, člověk, který pobýval ve vesmíru přes dva roky, astronaut z raketoplánu Challenger a palubní inženýr testující některé vesmírné technologie. Za několik málo hodin stihnou otevřít novou expozici na Hvězdárně a planetáriu Brno, prohlédnout si město a setkat se s veřejností.

Návštěva z Asociace účastníků kosmických letů

Asociace účastníků kosmických letů sdružuje 375 kosmonautů z 35 států světa. Od roku 1985 organizuje mezinárodní srazy, které jsou kombinací technických i vědeckých přednášek, stejně jako kulturních aktivit. Díky mimořádné popularitě se snaží také nadchnout pozemšťany k zájmu o kosmický výzkum. Proto se vždy uprostřed kongresu koná tzv. Komunitní den, během kterého se kosmonauti rozjedou na „spanilé výpravy“ po hostujícím státu.

Již 29. kongres se letos koná v prvním říjnovém týdnu v rakouské Vídni. Díky našim přátelským vztahům s rakouským kosmonautem Franz Viehböckem a osobnímu pozvání primátorem Petra Vokřála udělali organizátoři výjimku a několik kosmonautů pošlou ve středu 5. října 2016 na návštěvu města Brna. Jedná se o jedinou takovou návštěvu mimo Rakousko. Na Hvězdárně a planetáriu Brno otevřou novou expozici v sále exploratoria, prohlédnou si některé pamětihodnosti a samozřejmě se potkají i s veřejností.

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

 

Výjimeční návštěvníci

I když nejsou do poslední chvíle vyloučeny jakékoli změny, v tomto okamžiku přislíbili návštěvu tito čtyři kosmonauti, které budou po Brně doprovázet i jejich manželky.

Vladimir Aksjonov
Jeho první let v roce 1976 byl v lodi Sojuz 22, šlo o náhradní loď pro historickou mezinárodní misi Sojuz-Apollo, která nebyla použitelná pro transport na kosmické stanice. Druhý let byl testem nové kosmické lodi Sojuz T, která umožňovala dopravu tří kosmonautů na orbitální stanice (byť při testu letěla jen se dvoučlennou posádkou na Saljut 6). Čtyřdenní mise se stala historicky nejkratším letem spojeným s návštěvou kosmické stanice. Během dvou výprav ve vesmíru strávil celkem 11 dní a 20 hodin.

Sergej Vasiljevič Avdějev
Díky dilataci času (roztažení/zpomalení plynutí času u objektů pohybujících se velkou rychlostí) a více než dvěma rokům stráveným ve vesmíru při rychlosti téměř 28000 km/h je o 0,02 sekundy mladší, než ostatní lidé. Je držitelem titulu „druhý nejdelší kosmický let v historii“ výkonem 379 dní 15 hodin. Kromě tří kosmických letů má za sebou také deset výstupů do otevřeného prostoru ve skafandru v celkové době 42 hodin. Celkem strávil ve vesmíru 747 dní a 14 hodin.

John–David Francis Bartoe
V roce 1985 absolvoval jeden z nejdramatičtějších startů v historii raketoplánů. Kvůli výpadku jednoho ze tří hlavních kyslíko-vodíkových motorů v čase 5 minut a 45 sekund po startu (normálně se celá trojice vypíná 8 minut 30 sekund po startu) musel raketoplán Challenger STS-51F dosáhnout oběžné dráhy jen s dvojicí fungujících motorů (které pracovaly o 49 sekund déle, než se plánovalo). Šlo o jediný manévr nouzového navedení na oběžnou dráhu v historii raketoplánů. Mise Challenger STS-51F vešla do historie tím, že astronauti na palubě měli k dispozici speciální plechovky Coca Coly a Pepsi Coly. Byla to součást experimentu s přečerpáváním kapalin ve stavu beztíže. Ve vesmíru pobýval 7 dní a 23 hodin.

Vladimír Remek
Jediný československý kosmonaut. Díky němu se Československo stalo po Sovětském svazu a Spojených státech třetí zemí na světě se svým zástupcem ve vesmíru. K letu na stanici Saljut 6 vzlétl společně se sovětským kosmonautem Alexejem Gubarevem 2. března 1978 na palubě kosmické lodi Sojuz 28, ve vesmíru prožil 7 dní a 22 hodin.

Program brněnského rojení kosmonautů

Vesmírná návštěva se odehraje ve středu 5. října 2016 mezi 10. a 18. hodinou. Nabitý program je naplánován na minuty. Aktuální průběh bude možné sledovat na stránkách www.facebook.com/hvezdarna.brno.

Pootevření Říše mlhovin
Kosmonauti do Brna dorazí z Vídně kolem 10. hodiny. Uvítáni budou na Hvězdárně a planetáriu Brno Petrem Vokřálem, primátorem statutárního města Brna, a Jiřím Duškem, ředitelem Hvězdárny a planetária Brno. Poté bude následovat beseda s novináři a otevření nové expozice v sále exploratoria s unikátní vesmírnou galerii, Říši mlhovin. Ta je vytvořena z několika desítek snímků kosmických objektů – nasvícených unikátní technologií. Expozice bude od 5. října volně přístupná všem návštěvníkům před všemi pořady v sále digitária. 

Prohlídka města
Kosmonauti s doprovodem se od 14. hodiny vydají na exkluzivní prohlídku vily Tugendhat.

Diskuze spojená s autogramiádou
Od 16 hodin bude možné kosmonauty potkat na centrální dvoraně nákupního a společenského centra Galerie Vaňkovka. Na pozadí dočasné expozice Planeta Země očima kosmonautů proběhne krátká, moderovaná diskuze a poté autogramiáda. I když jsou prostory centra téměř neomezené, z technických důvodů skončí autogramiáda v 17.30. Dotazy do diskuze lze již nyní posílat na adresu zpravodaj@hvezdarna.cz

Rojení kosmonautů organizuje Hvězdárna a planetárium Brno spolu s Association of Space Explorerse a the Austrian Space Forum, ve spolupráci se statutárního města Brna, Muzeem města Brna, marketingovou a destinační společností SNIP & Co. a nákupním a společenským centrem Vaňkovka.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Rojení kosmonautů

Převzato: Hvězdárna a planetárium Brno



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Kosmonautika


17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesiac v prvej štvrti

Mesiac vo farbe, farby sú zvýraznené nastavením väčšej farebnej sýtosti. Niektoré vyvrelé horniny sú sfarbené do modra

Další informace »