Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  CASSINI a HUYGENS se blíží k Saturnu

CASSINI a HUYGENS se blíží k Saturnu

Cassini_5.jpg
Americká kosmická sonda Cassini byla vypuštěna 15. 10. 1997. Základní etapy dosavadního letu byly následující: 25. 4. 1998 - průlet kolem Venuše ve vzdálenosti 284 km; 23. 6. 1999 - druhý průlet kolem Venuše ve vzdálenosti 620 km; 17. 8. 1999 - průlet kolem Země ve vzdálenosti 1 171 km; 30. 12. 2000 - průlet kolem Jupitera ve vzdálenosti 9,7 miliónu km. Následovat bude 1. 7. 2004 - navedení na eliptickou oběžnou dráhu kolem planety Saturn; 25. 12. 2004 oddělení evropského modulu Huygens a 14. 1. 2005 - jeho přistání na povrchu měsíce Titan, největším satelitu planety Saturn. Kromě průzkumu Titanu bude probíhat dlouhodobý průzkum planety, její soustavy měsíců a prstenců. Životnost sondy je plánována na 4 roky, během nichž uskuteční 69 oběhů kolem Saturna.

Naposled bylo se sondou navázáno spojení 17. 2. 2004. Veškeré systémy sondy jsou v naprostém pořádku a připraveny k výzkumu Saturna. K dnešnímu dni (24. 2. 2004) sonda překonala vzdálenost 3,415 miliardy km. Během příletu k Saturnu sonda Cassini prolétne mezerou mezi prstenci F a G, ve vzdálenosti 158 500 km od středu planety. Dne 1. 7. 2004 v 01:12 UT (světového času) bude zapálen na 97 minut brzdící raketový motor a sonda přejde na oběžnou dráhu kolem Saturna. Během navádění na oběžnou dráhu sonda prolétne v minimální vzdálenosti 18 000 km od "povrchu" Saturna.

Huygens-probedescent.jpg
Modul Huygens uskuteční poprvé v historii kosmonautiky přistání na povrchu měsíce jiné planety než Země. Je velmi pravděpodobné, že se bude jednat o první přistání na hladinu oceánu mimo naši Zemi. Podmínky na Titanu by měly umožňovat existenci zvláštních moří či oceánů, naplněných kapalnými uhlovodíky. Zda tomu tak je či nikoliv, chtěli před časem zjistit astronomové pomocí výkonného radaru.

Pokud se týká velikosti, je Titan 1,5krát větší než náš Měsíc. Jako jediný měsíc ve sluneční soustavě je obklopen velmi hustou atmosférou. Tato atmosféra je ve viditelném oboru záření neprůhledná. Spatřit povrch měsíce lze pouze v oboru infračerveného nebo radiového záření.

Tým astronomů, jehož vedoucím je Don Campbell z Cornellovy univerzity, použil k těmto výzkumům největší radioteleskop na světě, nacházející se v Arecibu na Puerto Rico. Pomocí tohoto radioteleskopu o průměru 305 m byl k Titanu vyslán radiový signál o výkonu několika set kW. Slabý odražený signál byl zachycen pomocí dalšího radioteleskopu Green Bank o průměru 100 m ve Virginii. Cestu ze Země k Titanu a zpět překonal signál za dobu delší než 2 hodiny. Kombinace dvou radioteleskopů umožnila astronomům zkoumat "ozvěnu" mnohem déle. Je to proto, že Titan po krátké době zmizel ze zorného pole radioteleskopu v Arecibu vzhledem k tomu, že se jedná o pevné nepohyblivé zařízení, vybudované ve velkém kráteru. Radioteleskop se nemůže za sledovaným objektem natáčet.

Titan je podle velikosti druhým největším měsícem ve sluneční soustavě, hned za měsícem Ganymed, který obíhá kolem Jupitera. Od velkých Jupiterových měsíců se však velmi odlišuje. Ganymed, Europa a Callisto jsou z hlediska radarových odrazů docela reflektivní, kdežto Titan je tmavý, podobně jako další Saturnův měsíc Iapetus, který byl také týmem astronomů sledován.

Ve 12 z 16 částí povrchu měsíce Titan, které astronomové studovali, bylo odražené záření mimořádně intenzívní. Naznačuje to, že část radiového záření byla odražena poněkud tmavším, ale velmi rovným povrchem. To lze nejlépe vysvětlit tak, že se zde nacházejí jezera o průměrech kolem 150 km.

Tato jezera mohou být tvořena směsí metanu a etanu. Jedná se o dvě hlavní součásti přírodních plynů na Zemi, avšak na Titanu jsou vzhledem k velmi nízkým teplotám kolem -179°C v kapalném stavu. Atmosféra Titanu je tvořena převážně dusíkem, podobně jako zemské ovzduší, avšak metan je její významnou součástí. Vědci předpokládají, že metan působí na Titanu podobně jako voda na Zemi - účastní se hydrologických cyklů, tj. vzniku oblaků, deště, řek a moří.

Cassini-soi-traj.jpg
Podrobný průzkum povrchu Titanu uskuteční sonda Cassini, na jejímž vývoji se podílela NASA a evropská organizace ESA. Titan bude sledován pomocí kamer a radaru při průletu sondy v říjnu 2004. O dva měsíce později se od sondy oddělí evropský přistávací modul Huygens, který v lednu 2005 bude sestupovat na padácích, prolétne atmosférou a přistane na povrchu měsíce. Pokud jsou představy astronomů správné, je velká pravděpodobnost, že se po přistání modulu ozve "šplouchnutí" po dopadu modulu Huygens do kapalného prostředí.

S tím se počítalo již při vývoji modulu Huygens, který by měl být schopen pracovat i při dopadu do kapalného prostředí, které na Titanu bude mít větší hustotu než pozemské oceány. Vědci budou mít možnost poprvé studovat oceány, tvořené jinou kapalinou než je voda. Na tuto situaci bude připraven například inklinoměr měřící vlnění, měl by se měřit i index lomu kapaliny a pomocí sonaru i hloubka, pokud bude menší než 1 km.

Jaké bude doopravdy složení oceánů na Titanu? Jaký bude charakter vlnění na povrchu moří? Existuje zde pobřežní eroze? Jak probíhá vzájemné ovlivňování s atmosférou Titanu - jedinou atmosférou ve sluneční soustavě (kromě Země), obsahující především dusík? To je pouze část otázek, na které má sonda Cassini a především přistávací modul Huygens přinést odpovědi.

Zdroj: ESA






38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »