Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Cassini/Huygens zachycen Saturnem

Cassini/Huygens zachycen Saturnem

Cassini_5.jpg
Dnes ráno sonda Cassini úspěšně dorazila k Saturnu. Podle prvních zpráv se zdá, že úspěšně a bez poškození prolétla mezi prstenci a přiblížila se planetě na necelých 20.000 km. To je mnohem méně než se v minulosti přiblížily sondy Voyager a je to také 10x blíže k prstencům, než tomu bude v budoucnu při dalším pokračování mise.

rea.jpg
K navedení na oběžnou dráhu musela sonda podstatně zpomalit. K tomu sloužilo zažehnutí hlavního raketového motoru na 96 minut trvající manévr. Aby jej sonda za 3,3 miliardy dolarů skutečně a hlavně bezchybně vykonala byl tento klíčový prvek zdvojen. Z důvodu zvýšení bezpečnosti má sonda dva raketové motory, označované jako REA-A a REA-B (Rocket Engine Assembly A a B). Motor B nebyl nikdy v činnosti a sloužil pouze jako záloha při případném selhání motoru A. Ten naopak za celou dobu letu, od 15. října 1997, provedl 15 nebo 16 zážehů, kterými byla korigována dráha letu. Jeho poslední manévr musel být velmi přesný, protože sonda musela na konci své, téměř 1,5 miliardy kilometrů dlouhé cesty proletět úzkou štěrbinou mezi prsteny F a G.

Poslední hodinu a 23 minut, protože tak dlouho trvá radiovému signálu, než dorazil od Saturnu k Zemi, panovalo v řídícím centru napětí, které se uvolnilo až v okamžiku dokončení motorového manévru. Potlesk a oslavné výkřiky se v řídícím centru v JPL ozvaly v okamžiku, kdy přišlo potvrzení o navedení na správnou dráhu.

Sonda by teď měla být zachycena gravitačním polem Saturnu a mělo by být dokončeno navedení na oběžnou dráhu okolo planety. První snímky se očekávají okolo 14 hodiny našeho času. Mezi tím bude ověřeno, jak přesný byl poslední manévr a zda se misi podaří navést přesně na plánovanou orbitu.

Šest a tři čtvrti metru dlouhá, 4 metry široká a při startu téměř 6 tun těžká sonda, vybavená nukleárním zdrojem tepla, více než dvaceti různými izolačními vrstvami chránícími v jejím nitru citlivé vědecké přístroje proti kosmickému chladu i mikrometeoritům, nese na palubě kromě vědecké výbavy i DVD se zobrazením 616,400 rukou psaných podpisů lidí z 81 zemí celého světa, včetně dopisů jmenovců mise ze 17. století, Jeana Dominika Cassiniho a Christiana Huygense.

Během své nejméně čtyřleté mise udělá 52 blízkých setkání s rodinou 31 Saturnových měsíců. Pro dosažení maximální spolehlivosti návrháři odstranili většinu pohyblivých dílů, důležité systémy zdvojili až ztrojili, místo harddisků a magnetofonů pro záznam dat použili výhradně polovodiče, gyroskopy nemají rotující součásti. Elektronika sondy obsahuje vysoce sofistikovaný počítač řídící její pohyb, který užívá na dobu svého vzniku relativně novou rodinu integrovaných obvodů, tehdy první civilní aplikaci této technologie, 10 krát výkonnější, než na předchozích kosmických plavidlech a mnohonásobně menší.Zdroj: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/ 2015 V2 Johnson

10x3min; iso1600; Canon 400D; komora J.Drbohlav

Další informace »