Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Cassini/Huygens zachycen Saturnem

Cassini/Huygens zachycen Saturnem

Cassini_5.jpg
Dnes ráno sonda Cassini úspěšně dorazila k Saturnu. Podle prvních zpráv se zdá, že úspěšně a bez poškození prolétla mezi prstenci a přiblížila se planetě na necelých 20.000 km. To je mnohem méně než se v minulosti přiblížily sondy Voyager a je to také 10x blíže k prstencům, než tomu bude v budoucnu při dalším pokračování mise.

rea.jpg
K navedení na oběžnou dráhu musela sonda podstatně zpomalit. K tomu sloužilo zažehnutí hlavního raketového motoru na 96 minut trvající manévr. Aby jej sonda za 3,3 miliardy dolarů skutečně a hlavně bezchybně vykonala byl tento klíčový prvek zdvojen. Z důvodu zvýšení bezpečnosti má sonda dva raketové motory, označované jako REA-A a REA-B (Rocket Engine Assembly A a B). Motor B nebyl nikdy v činnosti a sloužil pouze jako záloha při případném selhání motoru A. Ten naopak za celou dobu letu, od 15. října 1997, provedl 15 nebo 16 zážehů, kterými byla korigována dráha letu. Jeho poslední manévr musel být velmi přesný, protože sonda musela na konci své, téměř 1,5 miliardy kilometrů dlouhé cesty proletět úzkou štěrbinou mezi prsteny F a G.

Poslední hodinu a 23 minut, protože tak dlouho trvá radiovému signálu, než dorazil od Saturnu k Zemi, panovalo v řídícím centru napětí, které se uvolnilo až v okamžiku dokončení motorového manévru. Potlesk a oslavné výkřiky se v řídícím centru v JPL ozvaly v okamžiku, kdy přišlo potvrzení o navedení na správnou dráhu.

Sonda by teď měla být zachycena gravitačním polem Saturnu a mělo by být dokončeno navedení na oběžnou dráhu okolo planety. První snímky se očekávají okolo 14 hodiny našeho času. Mezi tím bude ověřeno, jak přesný byl poslední manévr a zda se misi podaří navést přesně na plánovanou orbitu.

Šest a tři čtvrti metru dlouhá, 4 metry široká a při startu téměř 6 tun těžká sonda, vybavená nukleárním zdrojem tepla, více než dvaceti různými izolačními vrstvami chránícími v jejím nitru citlivé vědecké přístroje proti kosmickému chladu i mikrometeoritům, nese na palubě kromě vědecké výbavy i DVD se zobrazením 616,400 rukou psaných podpisů lidí z 81 zemí celého světa, včetně dopisů jmenovců mise ze 17. století, Jeana Dominika Cassiniho a Christiana Huygense.

Během své nejméně čtyřleté mise udělá 52 blízkých setkání s rodinou 31 Saturnových měsíců. Pro dosažení maximální spolehlivosti návrháři odstranili většinu pohyblivých dílů, důležité systémy zdvojili až ztrojili, místo harddisků a magnetofonů pro záznam dat použili výhradně polovodiče, gyroskopy nemají rotující součásti. Elektronika sondy obsahuje vysoce sofistikovaný počítač řídící její pohyb, který užívá na dobu svého vzniku relativně novou rodinu integrovaných obvodů, tehdy první civilní aplikaci této technologie, 10 krát výkonnější, než na předchozích kosmických plavidlech a mnohonásobně menší.Zdroj: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



8. vesmírný týden 2018

8. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 19. 2. do 25. 2. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Čeká nás další zákryt Aldebaranu. Večer je nad jihozápadem Uran, na večerní oblohu se vrací Venuše. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars, vylézá i Saturn. Z objektů noční oblohy doporučíme hvězdu Sirius s jejím trpasličím průvodcem. Očekáváme tři starty raket. Nejprve odložený Falcon 9 z Kalifornie, pak japonskou H-IIA a potom zřejmě ještě druhý Falcon 9 z Floridy. Před 50 lety byl oznámen objev pulsarů.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M17 (HST paleta)

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2018 obdržel snímek „M 17“, jehož autorem je Michal Bouček     Název vítězného snímku lednového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce je pro astronomicky nezasvěcené čtenáře možná poněkud záhadný. Již pouhé jeho vyťukání na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Aldebaranu na limbu Měsíce

Další informace »