Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Český student si při letu Zero-G vyzkouší simulovaný stav beztíže
redakce Vytisknout článek

Český student si při letu Zero-G vyzkouší simulovaný stav beztíže

Stanislav Fořt
Stanislav Fořt
Co prožívají kosmonauti ve stavu beztíže, to si bude moci během parabolického letu Zero-G ve speciálně upraveném Boeingu vyzkoušet i český student Stanislav Fořt. Let proběhne 8. října v rámci slavnostního vyvrcholení celosvětového studentského projektu "Youth Inspiration Program 2011" v Las Vegas ve Spojených státech amerických.

Tisková zpráva České kosmické kanceláře.

Doprovodný program pro mladé příznivce kosmonautiky se bude konat v rámci každoročních celosvětových oslav Světového kosmického týdne (World Space Week). Součástí akcí bude i téměř dvouhodinový let Zero-G v upraveném dopravním letadle Boeing 727-200, které poletí po speciálně vypočítané parabolické dráze a pasažérům na palubě navodí podobný stav beztíže, jaký zažívají kosmonauti ve volném vesmíru.

Stanislav Fořt
Stanislav Fořt
Studenty do plánované posádky mohl navrhnout každý z více než sedmdesáti států, které pořádají akce ke Světovému kosmickému týdnu. Nakonec organizátoři vybrali jediného kandidáta - osmnáctiletého českého gymnazistu Stanislava Fořta z Dražic na Táborsku, kterého navrhla Česká kosmická kancelář. Ten tak bude při parabolickém letu Zero-G symbolicky zastupovat všechny mladé zájemce o kosmonautiku z celého světa.

"Standa byl do finálové posádky letu ZERO-G nominován na základě konkurzu, který jsme vyhlásili letos v dubnu. Uspěl především díky svému mimořádnému vědeckému talentu a jazykovým schopnostem," říká Milan Halousek, který má v České kosmické kanceláři na starost vzdělávání a práci s mládeží, a dodává: "Myslím, že o tomto mladíkovi ještě v budoucnu uslyšíme. Letos se stal absolutním vítězem celosvětového finále Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice v Polsku a získal i stříbrnou medaili na Mezinárodní fyzikální olympiádě v Thajsku."

Česká kosmická kancelář intenzivně a dlouhodobě podporuje účast českých studentů na vzdělávacích projektech zaměřených na kosmonautiku a další moderní vědní obory s kosmonautikou související. V letošním roce finančně a administrativně podpořila nejen cestu Stanislava Fořta, ale i dalších českých studentů na letní kosmonautické školy, odborné soutěže nebo konference a kongresy do USA, Norska, Německa, Jihoafrické republiky, Rakouska a Francie.

Poznámky pro editory

Světový kosmický týden (World Space Week) vyhlašuje Organizace spojených národů od roku 1999 jako připomenutí dvou významných mezníků v dějinách kosmonautiky - vypuštění první umělé družice světa (4. 10. 1957, Sputnik-1) a podpisu Mezinárodní úmluvy o mírovém využívání kosmu a kosmických těles (10. 10. 1967). Celosvětovým organizátorem akcí je mezinárodní nezisková asociace pro světový kosmický týden World Space Week Association (WSWA) sídlící v americkém Houstonu. Mezi významné zástupce této organizace patří například i astronauté Buzz Aldrin (druhý člověk, který se procházel po měsíčním povrchu), Anousheh Ansariová (první vesmírná turistka) nebo herec Tom Hanks.

Hlavním cílem Světového kosmického týdne je představit kosmonautiku jako zajímavý a dynamicky se rozvíjejícího obor, plný překvapení a nových možností, především pro mladou generaci. Do popularizačních a vzdělávacích aktivit Světového kosmického týdne se zapojuje více než 70 zemí z celého světa. V roce 2010 se v rámci programu WSW2010 uskutečnilo 585 akcí v 294 městech 63 zemí. Přednášek, besed, výstav a workshopů se zúčastnilo přes 330 tisíc návštěvníků. Česká republika se akcí Světového kosmického týdne účastní od roku 2002, kdy se koordinace všech národních aktivit ujala Česká kosmická kancelář.

Princip parabolického letu Zero-G (Zero-G = nulová gravitace, stav beztíže):
Parabolický let slouží k simulaci stavu beztíže a k nácviku činností v něm. Tyto lety probíhají ve výšce okolo 10 km nad zemí ve speciálně upraveném dopravním letadle, pohybujícím se po parabolické letové trajektorii. Každá z parabol trvá přibližně 1 minutu, z toho tvoří přibližně 20-25 vteřin beztížný stav.

Parabolický let začíná prudkým stoupáním letadla pod úhlem 45°, při kterém na palubě působí přetížení 1,8 G. Po dosažení určené letové hladiny sníží piloti tah motorů na minimum a na následujících necelých 25 vteřin nastává stav beztíže (přesněji mikrogravitace). Po dokončení parabolické křivky letu jsou opět naplno spuštěny motory a letadlo přechází při přetížení až 1,8 G do dalšího úseku. Úseků se stavem beztíže se uskuteční během jednoho startu většinou 15, což představuje více než 6 minut beztížného stavu.

Pro více informací kontaktujte Českou kosmickou kancelář:

Milan Halousek
Česká kosmická kancelář
Odbor vzdělávání
halousek@czechspace.cz
tel. 602 153 564




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995. Jejím prvním členem a defacto i zakladatelem byl Karel Mokrý a významným pomocníkem Josef Chlachula (který se dlouhodobě věnuje českým překladům Astronomického snímku dne NASA). Od té doby se rozrostla na několik členů, mezi něž se přidal známý popularizátor astronomie Petr Sobotka, vedoucí Sekce proměnných hvězd a exoplanet Luboš Brát, popularizátor kosmonautiky Vít Straka, astrofotograf Martin Gembec nebo astronom Martin Mašek. Vedoucím redaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, od roku 2010 je to Petr Horálek. Redakce se samozřejmě věnuje webu především ve svém volném čase, neboť nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »