Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čeští odborníci dokončili výrobu přístrojů pro mezinárodní kosmický projekt Swarm
redakce Vytisknout článek

Čeští odborníci dokončili výrobu přístrojů pro mezinárodní kosmický projekt Swarm

Logo České kosmické kanceláře
Logo České kosmické kanceláře
Čeští konstruktéři z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) v Praze dokončili poslední letový kus mikroakcelerometru - speciálního měřicího přístroje, určeného pro mezinárodní kosmickou misi Swarm. Mikroakcelerometry budou nyní dopraveny do Německa, kde budou instalovány na trojici družic Swarm. Podle ředitele České kosmické kanceláře, Jana Koláře, se tak úspěšně završila česká fáze celého projektu, na kterém kromě VZLÚ spolupracovalo dalších 14 českých pracovišť.

Tisková zpráva České kosmické kanceláře.

Mise Swarm má za úkol zmapovat změny v magnetickém poli Země a procesy, které se v něm odehrávají. Dojde k tomu prostřednictvím nové generace družic, které budou mít na palubě umístěny speciální měřicí přístroje. Chybět mezi nimi nebudou ani zařízení z České republiky, mikroakcelerometry, které do projektu dodal Výzkumný a zkušební letecký ústav Praha ve spolupráci s dalšími 14 českými pracovišti. Trojice družic má odstartovat z ruského kosmodromu Pleseck v létě v roce 2012, práce na družicích pro ESA zastřešuje německá firma EADS Astrium.

Mikroakcelerometry jsou zařízení schopná změřit velmi malá zrychlení a jejich pomalé změny působící na družici. Vědcům pomáhají přesně určit vliv negravitačních sil na pohyb umělé družice na oběžné dráze kolem Země, a eliminují tak možné zkreslující vlivy při měření magnetického pole.

"Díky členství České republiky v ESA je naše zapojení v této misi výrazné a svým způsobem i nenahraditelné. Ve vývoji a výrobě mikroakcelerometrů patří Česká republika mezi absolutní světovou špičku, vždyť vývoj první generace těchto přístrojů u nás započal už v druhé polovině 80. let," říká o mikroakcelerometrech Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře.

Význam Swarm

Magnetické pole Země tvoří ochranný obal okolo planety, který nás chrání před elektricky nabitými částicemi slunečního větru a hraje mimo jiného významnou roli v navigaci. Magnetické pole Země není homogenní, a v průběhu času se jeho intenzita mění. Tento proces může mít z globálního hlediska dopad na změny klimatu nebo biosféru. Hlavním cílem mise Swarm je prozkoumat současnou intenzitu magnetického pole, procesy, které v něm probíhají a jejich vliv na klima nebo oceánské proudění.

Projekt Swarm navazuje na předchozí výzkumy geomagnetického pole a jak podotýká Martin Šunkevič z České kosmické kanceláře, přichází s několika významnými inovacemi: "Posledních několik desetiletí pomáhají vědcům v získávání informací o geomagnetickém poli také družice. Mise Swarm bude unikátní v tom, že bude schopna měřit jak prostorové, tak i časové změny probíhající v magnetosféře. Aby toho bylo možno docílit, bude misi Swarm tvořit trojice identických družic. Každá družice bude obíhat na samostatné polární dráze ve výšce 400 až 550 kilometrů nad zemským povrchem. Konstelace je navržena tak, že umožní velice přesné měření směru a intenzity magnetického pole Země."

Kosmický průmysl v ČR

Výroba zařízení pro družice Swarm je dalším úspěchem České republiky v oblasti kosmonautiky. Podle České kosmické kanceláře běží v současné době okolo 30 projektů (které byly spuštěny po vstupu ČR do ESA v listopadu 2008) s českou účastí, dalších deset již bylo dokončeno.

"Je vidět, že se česká pracoviště umějí chopit příležitostí, které se nám díky členství v ESA nabízí. Jsem přesvědčen, že počet českých pracovišť zapojených do kosmických aktivit bude nadále stoupat. Už nyní u nás evidujeme dalších deset pracovišť, která se nově zapojí do kosmických projektů ESA," podotýká k budoucnosti české kosmonautiky Kolář.

Pro stávající i nové zájemce o zapojení do programů ESA pořádá Česká kosmická kancelář sérii přednášek a workshopů, jejichž cílem je seznámit účastníky s pravidly a standardy projektů ESA.

Poznámky pro editory:

Projekt Swarm:

  • Zahájení prací na projektu Swarm v ČR: 2005
  • Předpokládané vypuštění družic Swarm: 2012
  • Celkové náklady na projekt Swarm: cca 90 mil. eur
  • Počet zapojených pracovišť v ČR: 15

Více o projektu zde: http://www.esa.int/esaLP/ESA3QZJE43D_LPswarm_0.html nebo na www.czechspace.cz.

Česká kosmická kancelář, o.p.s., je neziskovou společností, která působí od roku 2003 jako administrativní organizace pro koordinaci kosmických aktivit v České republice. Je kontaktní organizací pro spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a jinými mezinárodními kosmickými organizacemi. Usiluje o co nejširší a nejefektivnější zapojení českých výzkumných a vývojových pracovišť především do evropských kosmických programů. Kancelář také zastupuje Českou republiku v odborných orgánech EU, ESA a v Mezinárodní astronautické federaci (IAF).

Internetové stránky: www.czechspace.cz

Kontakt:
Stance Communications, s.r.o.
Jan Rybář
GSM: +420 602 141 313
E-mail: jan.rybar@stance.cz




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995. Jejím prvním členem a defacto i zakladatelem byl Karel Mokrý a významným pomocníkem Josef Chlachula (který se dlouhodobě věnuje českým překladům Astronomického snímku dne NASA). Od té doby se rozrostla na několik členů, mezi něž se přidal známý popularizátor astronomie Petr Sobotka, vedoucí Sekce proměnných hvězd a exoplanet Luboš Brát, popularizátor kosmonautiky Vít Straka, astrofotograf Martin Gembec nebo astronom Martin Mašek. Vedoucím redaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, od roku 2010 je to Petr Horálek. Redakce se samozřejmě věnuje webu především ve svém volném čase, neboť nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc s Jupiterem

Měsíc a Jupiter v mlze

Další informace »