Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čínské kosmické úspěchy pokračují prvním spojením dvou plavidel
Vít Straka Vytisknout článek

Čínské kosmické úspěchy pokračují prvním spojením dvou plavidel

Spojení Tiangong 1 a Shenzhou 8 v představě malíře. Autor: spaceflightnow.com
Spojení Tiangong 1 a Shenzhou 8 v představě malíře.
Autor: spaceflightnow.com
Čína, ve svém kosmickém programu mílovými kroky dohánějící ostatní velmoci, si ve středu 2. listopadu na své konto připsala další rozhodující čin: podařilo se jí na oběžné dráze připojit loď Shenzhou 8 k pokusné kosmické stanici Tiangong 1. Byla to zkouška navigačních technologií, které v budoucnu budou životně důležité při stavbě vlastní čínské orbitální stanice.

V říjnu 2003 se Čína stala teprve třetí zemí, která vlastními silami dokázala vypustit do kosmu člověka, v září 2008 zase čínští kosmonauté z posádky lodi Shenzhou 7 provedli první čínský kosmický výstup. 29. září 2011 Čína vypustila první pokusnou orbitální stanici Tiangong 1 (Nebeský palác) a 2. listopadu 2011 se poprvé na oběžné dráze setkaly a spojily dvě čínská tělesa.

Start Shenzhou 8. Autor: spaceflightnow.com
Start Shenzhou 8.
Autor: spaceflightnow.com
První čínskou lodí, která se připojila ke kosmické stanici, se stala 31. října vypuštěná Shenzhou 8, tentokráte letící bez posádky. Dva dny po svém startu se přiblížila k modulu Tiangong a v automatickém režimu, řízená počítačem, předvedla naprosto bravurní připojení k Tiangong 1.

"Můžu vám říct, že setkání a spojení plavidel Tiangong 1 a Shenzhou 8 byl naprostý úspěch" řekl generál Change Wanquan, velitel čínského pilotovaného vesmírného programu.

Počítač, řídící při příletu k čínské stanici loď Shenzhou, se spoléhal na navigační data z radaru a laserových a optických senzorů, kamery na obou plavidlech zaznamenávaly historický okamžik a zprostředkovávaly přímý přenos pro čínskou státní televizi. Spojení se uskutečnilo při přeletu noční polokoule, aby citlivé navigační senzory nebyly rušeny září Slunce. V okamžiku spojení (středa 2. listopadu v 18:28 SEČ) se obě plavidla právě pohybovala nad územím Číny ve výšce asi 330 km. Společně tvoří obě plavidla těleso dlouhé 19 metrů a široké 4 metry.

Video ze stykovky Shenzhou a Tiangong (zdroj: youtube.com; v čínském znění)

Pro zajímavost uveďme, že stykovací uzel, použitý lodí Shenzhou, je odvozen od ruského systému APAS, jež byl použit například při spojení lodí Sojuz a Apollo roku 1975, později při stavbě ruské stanice Mir a v poslední době APAS využívaly americké raketoplány, připojující se ke stanici ISS. K ISS se mimochodem v budoucnu díky využívání systému APAS mohou připojovat i lodě Shenzhou, pokud by Čína byla přizvána k projektu ISS a pozvání neodmítla.

Co se týče bližší budoucnosti, Shenzhou 8 má být připojena k Tiangong celkem 12 dní, poté, 14. listopadu, se Shenzhou odpojí, vzdálí se na asi 140 metrů a poté se k modulu Tiangong opět přiblíží a podruhé se s ním spojí, to vše tentokrát nad denní polokoulí kvůli zkoušce reakcí naváděcích senzorů na sluneční světlo.

K Tiangong zůstane Shenzhou podruhé připojena už jen dva dny, poté se od stanice odpojí a její návratový modul na padáku přistane zpět na Zemi, návrat je plánován 17. listopadu. Modul Tiangong 1 zůstane osamocen na oběžné dráze a bude očekávat přílet další lodě, Shenzhou 9, jejíž vypuštění Čína plánuje na první polovinu příštího roku. Vyvstává zde otázka, zda Shenzhou 9 ponese posádku. Čína prohlásila, že minimálně jedna z následujících dvou lodí (Shenzhou 9 a 10, které obě zamíří ke stanici Tiangong 1) bude mít na své palubě lidskou posádku, která vykoná pokusné spojení se stanicí pomocí manuálního řízení lodi. Pokud by ovšem všechno šlo perfektně a současná bezpilotní mise Shenzhou 8 by byla beze zbytku úspěšná, lidskou posádku by mohly nést obě následující lodě. Pokud tedy vše dopadne dobře, už Shenzhou 9 by mohla na stanici Tiangong 1 dopravit až tři astronauty.

Pokusná kosmická stanice Tiangong 1 má na oběžné dráze sloužit celkem dva roky, poté Čína plánuje roku 2013 vypustit větší modul Tiangong 2 pro další testy a zkoušky. Tiangong 3 by měl být vypuštěn roku 2015, o pět let později by měl být vypuštěn první modul budoucí čínské vesmírné stanice pro dlouhodobé mise.

Ještě připomeňme, že ve stejný den, kdy se loď Shenzhou 8 připojila ke stanici Tiangong 1, došlo také k připojení zásobovací lodě Progress M-13M, vypuštěné v neděli 30. října z Bajkonuru, ke stanici ISS. I tady šlo všechno bez problémů, ke spojení došlo ve 12:41 SEČ a v současné době již posádka ISS pracuje na vykládání přivezených zásob.

Zdroj: spaceflightnow.com (EN)

Doporučené odkazy:

Tiangong 1 na Space40 (CZ)

Shenzhou 8 na Space40 (CZ)




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »