Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čínský Králík brázdí měsíční planiny
Vít Straka Vytisknout článek

Čínský Králík brázdí měsíční planiny

Animace přistávání Čchang'e 3 Autor: Čínská státní televize CCTV
Animace přistávání Čchang'e 3
Autor: Čínská státní televize CCTV
V sobotu 14. prosince se uskutečnilo první přistání člověkem vyrobeného plavidla na Měsíci po 37 letech (od ukončení sovětského programu Luna v roce 1976), které zařadilo nejlidnatější zemi světa na třetí příčku z existujících tří za Sovětský svaz a USA v disciplíně přistávání na nebeských tělesech. Aneb dosednutí sondy Čchang’e 3 do lunárního prachu bylo dle očekávání docela hladké a malý průzkumný rover se již projíždí po Měsíci.

Sonda v sobotu započala svůj sestup na povrch z nízké lunární oběžné dráhy, které dosáhla po příletu od Země osm dní předtím a kterou postupně snižovala. Její hlavní motor s regulovatelným tahem se postaral o zpomalení kosmické družice z kruhové rychlosti okolo Měsíce (cca 1,7 km/s, nebo také asi 6 000 km/h) až na téměř přistávací nulu. Čchang’e 3 zastavila svůj sestup na chvilku ve výšce necelých 100 metrů nad lunárními kameny, aby automatický systém, který pomocí laserových a radarových senzorů dodával počítači sondy, řídícímu přistávací manévr, informace o výšce a povaze terénu dole, zkontroloval, že místo, kam sonda míří, nechystá žádné překvapení typu veliké balvany či strmé svahy. Sonda po ujištění sestup obnovila.

Sestup definitivně skončil asi 3 – 4 metry nad Měsícem, kde sonda vypnula motor a se spolehnutím na šokové absorbéry, kterými jsou vybaveny její čtyři přistávací „nohy“, de facto dopadla na povrch Měsíce (ostatně, snad žádné přistání na jakémkoliv kosmickém tělese není úplně hladké, astronauti programu Apollo by také mohli vyprávět).

Sestup včera vysílala živě například čínská státní televize CCTV. Letoví kontroloři v řídícím středisku mise v Pekingu po ohlášení bezpečného přistání celkem pochopitelně po chvílích napětí propukli v mohutný aplaus. O několik minut později sonda vyklopila své solární panely. Totiž, přistávací modul Čchang’e 3 neslouží pouze jako dopravní prostředek pro „čínský Lunochod“, ale bude na povrchu Měsíce fungovat až jeden rok a plnit vlastní vědecké úkoly, třeba sledovat Zemi a další objekty ultrafialovým teleskopem.

Obrázek okolního povrchu z Čchang'e 3 po přistání Autor: Čínská státní televize CCTV
Obrázek okolního povrchu z Čchang'e 3 po přistání
Autor: Čínská státní televize CCTV
Není bez zajímavosti, že Evropská kosmická agentura, poskytující Číně při této misi podporu co se týče zaměřování Čchang’e 3 a přenášení signálu pomocí svých obřích pozemních antén, nezklamala nejlidnatější zemi ani při kritickém přistávacím manévru: sledovací stanice ESA poblíž Perthu v Austrálii zachycovala a přenášela signál ze sondy během přistávání a poskytovala navigační podporu. Další stanice ESA, pro změnu ve Španělsku, přebrala službu pár hodin po přistání.

Sonda po přistání vypustila na měsíční povrch zbytky paliva z nádrží přistávacího motoru. Samotné přistání se uskutečnilo 14. prosince ve 14:11 SEČ. V řídícím středisku v Pekingu již byl pokročilejší sobotní večer. Dle Číny může vzít až několik dní, než se řídícímu středisku podaří určit přesnou lokalizaci sondy na měsíčním povrchu. Prvotní odhady hovoří o přistání na bodě o souřadnicích 44,12 stupně severní šířky a 19,51 stupně západní délky. Lokalizace má být v nejbližších dnech ještě upřesněna.


Záznam přistání, jak jej živě vysílala čínská státní televize; vpravo podrobnější záznam z webu NASAWatch:


Výsadek robota Jutu Autor: Čínská státní televize CCTV
Výsadek robota Jutu
Autor: Čínská státní televize CCTV
Cca 7 hodin po přistání na Měsíci, konkrétně asi ve 21:35 SEČ, následoval výsadek šestikolového roveru do měsíčního prachu. Vyslání příkazu k vysazení roveru ze Země bylo následováno aktivací roveru energií ze solárních článků přistávacího modulu a jeho vyjetím ven po rampičce podobné malému žebříku. Jutu poté navázal vlastní spojení se Zemí. Jutu den po přistání čekaly příkazy objet z poloviny přistávací sondu a pořídit její fotografie s tím, že tento akt bude vzájemný a proběhl v neděli brzy ráno našeho času.

Půldruhého metru vysoké vozítko s hmotností 140 kilogramů má na Měsíci fungovat asi tři měsíce a odjet řádově kilometry od místa výsadku po dně Duhové zátoky, kterou před miliardami let vyplnila čedičová láva a ztuhla zde. Rover má posílat na Zemi 3D fotky z povrchu Měsíce, měřit složení kamenů a půdy či pomocí speciálního radaru zkoumat struktury až 100 metrů pod povrchem Měsíce.

Takže držme vozítku palce a těšme se na 3D obrázky z Měsíce! Čínský lunární program nás ale ještě má čím překvapit. Roku 2017 má dle představitelů čínského kosmického programu odstartovat sonda Čchang’e 5, která se má z Měsíce také vrátit se vzorky hornin. Čínští vědci také zkoumají možnosti budoucích pilotovaných výprav směr Měsíc.

Zajímavé věci najdeme i v minulosti: čínská sonda Čchang’e 2, vypuštěná v říjnu 2010, se věnovala zkoumání Měsíce z jeho oběžné dráhy (detailně mapovala také přistávací plochu užitou včera) a Měsíc poté opustila, aby se stala první čínskou meziplanetární sondou a v prosinci 2012 poslala na Zemi první detailní foto asteroidu Toutatis.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesíc

Další informace »