Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čínští tchajkonauti na oběžné dráze

Čínští tchajkonauti na oběžné dráze

12. íjna 2005
12. íjna 2005
Čína dnes ráno (středa 12. října 2005) vyslala z kosmodromu Jiuquan na oběžnou dráhu svou druhou kosmickou loď Šen-čou 6 (Shenzhou VI) s dvoučlennou lidskou posádkou.

Fej Ťü-lung (Fei Junlong, 40 let) a Nie Chaj-šeng (Nie Haisheng, 41 let), byli vybráni ze 14 bývalých vojenských bojových pilotů. Dvojice tchajkonautů, jak se čínští kosmonauti nazývají, stráví na palubě kosmické lodi 5 dní a provede několik vědeckých experimentů. Na palubě tentokrát nebudou žádná semena rostlin a testy se zaměří především na "lidské aktivity", např. vezou sperma 2 prasat, které bude po návratu analyzováno.

Raketa Šen-čou 6 má oproti předchozí verzi více než stovku technologických vylepšení Tchajkonauti mají např. k dispozici spací pytel, mohou si ohřívat jídlo, svléknout se z desetikilogramového skafandru, umýt se a daleko pohodlněji odpočívat. Rovněž jim bude umožněn pohyb mezi startovacím a současně přistávacím modulem a orbitálním pracovištěm, kde budou prováděny vědecké experimenty.

Přistání je naplánováno do řídce obydlené severočínské oblasti Vnitřní Mongolsko (Činhaj, Sin-ťiang).

Kosmický program zaštítěný armádou je nejprestižnějším projektem čínské komunistické vlády. Do poslední chvíle čínská vesmírná agentura držela projekt i jména tchajkonautů v tajnosti. Podle hongkongského tisku bylo rozhodnuto, že v případě neúspěchu mise bude v čínské televizi místo přímého přenosu vysílán dokumentární pořad o neúspěšných vesmírných misí jiných zemí.

V říjnu 2003 se Čína stala po Rusku a Spojených státech třetí zemí, která vypravila svého člověka do kosmu. Jang Li-wej pobýval v lodi Šen-čou 5 na oběžné dráze 21,5 hodin.

Čínská raketa byla "inspirována" ruským Sojuzem z poloviny 60. let minulého století. Tamní vědci to zdůvodňují především výdrží sovětských raket. Ty totiž slouží dodnes. Stejně tak skafandry a další vybavení jsou založeny na ruských technologiích, i když Peking zdůrazňuje, že všechny předměty vysílané do vesmíru jsou čínské výroby.

Kosmodrom Jiuquan, je nejstarším čínským kosmodromem. Začal se stavět v roce 1956 jako raketová střelnice a v roce 1960 odtud startovaly první ruské balistické rakety R-2. Je docela dobře vidět na družicových snímcích Země. V posledních letech byl přestavěn na pilotované lety do vesmíru. Byla zde vybudována moderní montážní budova silně připomínající VAB na Cape Canaveral a kosmodrom byl vybaven mobilní odpalovací rampou po vzoru raket Ariane (ESA).

Čína má s dobýváním vesmíru velké plány. Do roku 2010 by chtěla přistát s nepilotovanou sondou na Měsíci a dokonce chce vystavět vlastní kosmickou stanici.

Zdroj: www.china.org.cn
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



4. vesmírný týden 2018

4. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 22. 1. do 28. 1. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko Neptun a poblíž jihu Uran. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars. Z objektů noční oblohy doporučíme zimní kulovou hvězdokupu a asterismus ze souhvězdí Žirafy. Zažili jsme starty menších raket z Číny a Japonska a také úspěšný start rakety Atlas V. Čeká nás start evropské rakety Ariane 5 a čínské CZ-2C. Před 50 lety letěla raketa Saturn IB s nepilotovanou lodí Apollo 5. Po nehodě Apolla 1 šlo o první a hned plně úspěšný test nové lodi. Před 100 lety se narodil významný pozorovatel planetek a objevitel komet Antonín Mrkos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Měsíčná Vršatec

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2017 obdržel snímek „Měsíční Vršatec“, jehož autorem je Václav Hýža Oblast Bílých Karpat, nalézající se nad obcí Vršatské Podhradie nedaleko Ilavy, byla osídlena již v pravěku lidmi lužické a púchovské kultury, tedy docela jistě nejméně 500 let

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Scintilace hvězdy Sírius

Další informace »