Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Co se děje na Mezinárodní kosmické stanici?

Co se děje na Mezinárodní kosmické stanici?

ISS-kresba.jpg
Koncem dubna nastalo na Mezinárodní kosmické stanici ISS velké stěhování. Posádka ve složení Alexandr Kaleri (Rusko) a Michael Foale (USA) si "sbalila kufry" a přenechala stanici nové, již deváté dlouhodobé směně na palubě. Nová posádka ve složení Gennadij Padalka (Rusko) a Edward Fincke (USA) odstartovala 19. 4. 2004 na palubě kosmické lodě Sojuz TMA-4. Společně s nimi se vydal na svoji první "služební" cestu do vesmíru i holandský kosmonaut André Kuipers coby zástupce Evropské kosmické agentury ESA. Ten se vrátil zpět na Zemi po deseti dnech společně se "starou" posádkou.

Společně s devátou posádkou se na palubu stanice ISS vydaly i 3 milióny červů ze skupiny hlístů Caenorhabditis elegans. Vědci tak chtějí odhalit vliv beztížného stavu a kosmického záření na zdraví člověka. Právě tento "červíček" o délce 1 mm byl prvním vícebuněčným živočichem, jehož genom se podařilo plně rozšifrovat. Ukázalo se, že tito červi mají celou řadu genů stejných jako člověk. Tyto objevy by mohly vrhnout nové světlo na vývoj mnoha nemocí včetně AIDS, Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby apod. Údaje zjištěné při vystavení červů kosmickému prostředí bude tak možno aplikovat i na člověka.

Možná vám uniká důvod těchto pokusů ve vesmíru, vždyť kosmickým podmínkám bylo dlouhodobě vystaveno již několik stovek kosmonautů. Závěry experimentů s červy však mohou být známy velmi brzy, neboť desetidenní pobyt v kosmickém prostředí se u červa Caenorhabditis elegans projeví stejně jako desetiletý pobyt u člověka. Před návratem na Zemi byli červi v živném roztoku "zmrazeni" a budou dopraveni do různých laboratoří k dalším výzkumům. Kanadští vědci se zaměří na studium vlivu kosmického prostředí na stabilitu genů, američtí a francouzští vědci budou studovat vliv beztíže na svaly červů, Japonci se zase budou zajímat o procesy jejich stárnutí. Realizaci experimentu na palubě ISS zajistil holandský kosmonaut André Kuipers, který prováděl také dalších 20 různých vědeckých pokusů.

Další zajímavý experiment, kterému se věnoval Kuipers na palubě ISS, měl název SAMPLE. K jeho realizaci nepotřeboval žádné složité přístroje. Prostě na různých místech stanice provedl odběr vzorků přítomných bakterií. Ty se díky beztížnému stavu velmi rychle rozmnožují. Časem se začnou chovat poněkud jinak než v pozemských podmínkách. Takovýto problém nastal například na orbitální stanici MIR, kde bakterie začaly "pojídat" plasty na vnitřním obložení stanice. Navíc v beztížném stavu jsou bakterie více odolné vůči antibiotikům.

Devátá posádka stanice ISS se bude věnovat také pěstování hrachu. Účelem není vypěstování dostatečného množství pro výživu posádky. Jedná se o základní výzkum. V budoucnu se mohou tyto poznatky hodit při navrhování tzv. uzavřeného (bezodpadového) systému na palubě velké kosmické stanice, zejména při letech na Měsíc a na Mars. Minulým posádkám se již podařilo v kosmických podmínkách vypěstovat druhou generaci "kosmického" hrachu (hrách vyklíčil a vyrostl, nasadil květy, posléze dozrály lusky; ze získaných semen byly vypěstovány další rostlinky, které opět poskytly další kosmickou úrodu).

ISS008-El Paso.jpg
Jedním z úkolů posádky stanice ISS je i snímkování zemského povrchu. Dne 26. 1. 2004 byl pořízen již 100 000. snímek. Je na něm zachycena dvojice amerických měst Juarez (Mexico) a El Paso (Texas), kterými protéká řeka Rio Grande. Obě města se nacházejí v pouštní oblasti Chihuahua, jedné z největších pouští světa.

Provoz stanice stále pokračuje v "nouzovém" režimu vzhledem k přerušení startů amerických raketoplánů. Obsluhu stanice zajišťují ruské kosmické lodě Sojuz a zásobovací lodě Progress. Podle současných plánů by se raketoplány mohly vrátit "do služby" nejdříve v březnu 2005 (první start STS-114 je předběžně naplánován na 6. března). Výstavba stanice by mohla být ukončena letem STS-137 v červenci 2010.

Zdroj: spacenews.ru




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Měsíce a Venuše

Fotografovánu na poli u Poříčí nad Sázavou. Zrcadlovka d3300 a 18-105 kit objektiv.

Další informace »