Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Cosmos 1 - epilog
Ivo Míček Vytisknout článek

Cosmos 1 - epilog

Byli jsme až příliš optimističtí - dobývání vesmíru není až tak jednoduché a řekl bych, že jsou jisté meze (především finanční), za které nelze jít. I pro The Planetary Society platí, že nejsou tak bohatí, aby kupovali levné věci.

Ruská kosmonautika, resp. armádní kruhy se snaží získat finanční prostředky,ale je to málo. Tento stav se nutně musí projevit na kvalitě - stačí si vzpomenout na ISS, na turisty, na ukončení/přerušení meziplanetárních výzkumů, na úniky mozků, na stagnaci výroby atd.

Podle oznámení šéfa projektu Louise Friedmana sluneční plachetnice Cosmos 1 se podle všech dosavadních indicií nepodařilo po startu nosné rakety "Vlna" oddělit vyhořelý první stupeň nosné rakety a ta i s družicí dopadla do oblasti Nové země, kde momentálně probíhá pátrání po jejích zbytcích (snad nedopadlo do nějakého gulagu či skladiště starých jaderných lodí a ponorek, stačí jedna katastrofa...).

Neoddělení prvního stupně potvrdila Ruská vesmírná agentura a výrobce rakety - Makejevův úřad pro raketový vývoj. Signály, které byly zachyceny jsou spíše záhadou - podle nich by se naopak družice měla pohybovat po nízké oběžné dráze - proto budou veškerá data ze sledovacích stanic Petropavlovsk (Kamčatka), Majuro (Marshallovy ostrovy) a Panská Ves (Česká republika) znovu analyzována.

V automatickém režimu by mělo dojít právě po čtyřech dnech k automatickému napnutí plachet, ale tato situace je s postupujícím časem stále méně pravděpodobná.

Louis Friedman se ve svém komentáři k událostem zmiňuje o problémech s koordinací týmů v Rusku i v USA a připomíná, že se The Planetary Society podílela na projektech výzkumu Marsu - Mars Polar Lander a Mars Exploration Rovers. Říká: "Nevíme ještě jak, ale víme, že to musíme zkusit znovu!"

Pokud se podaří úspěšně odzkoušet technologii slunečních plachetnic, otevře se lidstvu relativně levný způsob pohybu v meziplanetárním a v budoucnu i v mezihvězdném prostoru.

Clanek o "kosmicke plachetnici": Není Kosmos jako Cosmos aneb Soukromý projekt poháněný Sluncem!




O autorovi



29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (5268) Cernohorsky

Snímek stopy planetky (5268) Cernohorsky Rozměry obrázku jsou 15 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka o efemeridové jasnosti 15.8 magnitudy se nacházela v souhvězdí Pegasa. Po obloze se pohybovala rychlostí 0.36 obloukové vteřiny za minutu ve vzdálenosti 1.121 au od Země a 2.014 au od Slunce. Objevil ji v roce 1971 dr. Luboš Kohoutek v Bergedorfu a pojmenoval ji po českém fyzikovi a pedagogovi Martinu Černohorském (nar. 1923), svém učiteli na Masarykově univerzitě. Autor snímku si považuje za čest, že na stejné univerzitě o více než dvacet let později, byl tehdy docent Černohorský i jeho vzdělavatelem.

Další informace »