Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Curiosity 7. díl: REMS

Curiosity 7. díl: REMS

Umístění přístrojů REMS na stěžni Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Umístění přístrojů REMS na stěžni Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Jak jsme slibovali včera, v dalším díle našeho seriálu se budeme věnovat přístroji REMS, což je zkratka z výrazu Rover Environmental Monitoring Station, což by se dalo přeložit jako stanice monitorující podmínky v okolí roveru. A tento český překlad poměrně přesně ukazuje, co od tohoto přístroje můžeme očekávat. Jeho hlavním úkolem je mapování počasí v průběhu dne a delších časových úseků.

Zařízení REMS má španělský původ a je to v podstatě meteorologická stanice zabudovaná do "krku" vozítka. Bude sbírat například informace o rychlosti a směru větru, tlaku a vlhkosti atmosféry, teplotě a UV záření. Plán počítá s tím, že by tento přístroj každou hodinu po dobu pěti minut sbíral informace o počasí. A tak by to šlo po celý marsovský rok (cca 2 pozemské roky).

Instalace přístrojů REMS v tzv. clean-room. NASA/JPL-Caltech
Instalace přístrojů REMS v tzv. clean-room. NASA/JPL-Caltech
Údaje o větru, teplotě a vlhkosti sbírají čidla umístěná ve dvou "prstech" na stěžni vozítka. Každý z těchto výběžků obsahuje snímač teploty vzduchu a tři senzory zajišťující snímání pohybu ve třech osách. Jelikož jsou "prsty" od sebe vzdáleny 120°, je možné vypočítat údaje o větru i když by "krk" bránil přímému snímání.

"Prst" mířící vpřed navíc obsahuje měřič vlhkosti - druhý výběžek má naopak navíc infračervený detektor povrchové teploty. Senzor snímající tlak bychom našli v těle roveru za prachotěsnou přepážkou. UV senzor se nachází na horní ploše těla vozítka. Jeho úkolem je měřit šest různých vlnových délek ultrafialového spektra včetně těch, které má na starosti MRO - zatím žádná mise pracující na povrchu Marsu se nezaměřovala na komplexní měření UV záření.

Jeden ze dvou senzorů REMS na stěžni Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Jeden ze dvou senzorů REMS na stěžni Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Jeden ze dvou senzorů REMS na stěžni Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Jeden ze dvou senzorů REMS na stěžni Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Díky poznatkům z REMS můžeme zpřesnit naše znalosti o globální atmosféře rudé planety a rozvíjet případné teoretické scénáře jejího obydlení. Další výhodou je ověření údajů poskytovaných družicí MRO. Pozorování ukázala, že v období zimy na pólech zamrzne oxid uhličitý a změní se v suchý led. Během jara pak zase vysublimuje do atmosféry. Curiosity se bude pohybovat daleko od pólů, ale díky změnám tlaku atmosféry může tyto jevy nepřímo potvrdit. Měření teploty spolu s dalšími údaji mohou odhalit, zda tu jsou podmínky vhodné pro vznik života. Data získaná měřením teploty a vlhkosti zase zlepší naše znalosti vzájemného ovlivňování vodní páry mezi horninami a atmosférou. Očekává se, že teploty budou kolísat od -90°C do -30°C v zimě. S tím, že během "teplých dní" by se rover mohl dočkat i teplot kolem nuly.

UV senzor přístroje REMS je umístěn na vrchní palubě. NASA/JPL-Caltech
UV senzor přístroje REMS je umístěn na vrchní palubě. NASA/JPL-Caltech
UV záření asi nemá smysl šířeji představovat - má mimořádný vliv pro případný vznik života. Díky datům z REMS mohou vědci lépe spočítat, kolik záření dopadá na povrch nyní a kolik mohlo dopadat dříve.

Data z přístroje REMS bude vyhodnocovat tým 40 španělských specialistů. Ti slibují, že by měli vydávat každý den aktuální zpravodajství - něco jako "Předpověď počasí z Marsu" - jen s tím rozdílem, že se budou věnovat právě uplynulému dni.


Španělský příspěvek k Mars Science Laboratory. La Agencia Estatal Consejo Superior de Investigaciones Científicas (CSIC)

A na co se těšit zítra? Čeká nás přístroj RAD.

Přeložil Dušan Majer, doplnil Martin Gembec

Převzato z facebookové stránky Diskuzního fóra o kosmonautice vesmir.thos.cz

Všechny části:
1. díl: MastCam
2. díl: ChemCam
3. díl: APXS
4. díl: MAHLI
5. díl: CheMin
6. díl: SAM
7. díl: REMS
8. díl: RAD
9. díl: DAN
10. díl: MARDI




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Curiosity, Mars


39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesic

Mesic

Další informace »