Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Curiosity 9. díl: DAN

Curiosity 9. díl: DAN

Diagram znázorňuje schématicky princip, na kterém je založeno hledání vodního ledu pod povrchem Marsu. NASA/JPL-Caltech
Diagram znázorňuje schématicky princip, na kterém je založeno hledání vodního ledu pod povrchem Marsu. NASA/JPL-Caltech
V dnešním díle našeho seriálu se podíváme na ruský příspěvek k projektu vozítka Curiosity. Je jím přístroj DAN, tedy Dynamic Albedo of Neutrons. Hlavním úkolem tohoto přístroje je pátrat po vodě. Dokáže totiž odhalit atomy vodíku i v hloubce půl metru pod povrchem. Využívá k tomu vystřelovaných neutronů a následně měří a vyhodnocuje, jak se odráží.

Zdroj neutronů na pravoboku MSL / Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Zdroj neutronů na pravoboku MSL / Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Takový systém hledání vody se již osvědčil – používá se na sondách, které krouží okolo rudé planety – třeba na Mars Odyssey – tam mimochodem podobný přístroj vyrobil stejný tým, který má na svědomí i DAN na Curiosity. Nyní jde o to, jak se předvede při bližším hledání. Vyhledávání funguje na poměrně jednoduchém principu – vystřelený neutron narazí do atomu vodíku a rozehraje biliár na subatomární úrovni. Výsledkem je změna energie, kterou měřidla zaznamenají. A jelikož je u vodíku tato změna dobře známá, bude velmi dobře k nalezení. Možná si říkáte, kde se budou ty neutrony brát. DAN umí pracovat v pasivním režimu, kdy využívá přirozeného dopadů neutronů pocházejících z kosmického záření. Kromě toho má ale také vlastní neutronový pulzní generátor – v aktivním režimu tak může bombardovat povrch. V tomto případě je tak citlivý, že odhalí i vodu v koncentraci jedné promile.

Detektory na pravoboku MSL / Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Detektory na pravoboku MSL / Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Vlastní generátor neutronů bychom našli na pravém boku vozítka, vyhodnocovací senzory pak na boku levém. Každý puls trvá zhruba jednu mikrosekundu a frekvence palby může být až 10 pulsů / vteřinu. Přístroj ale nemusí být neustále v provozu. Podle všeho se očekává, že bude pracovat jen když vozítko zaparkuje. Měřidla následně zaznamenávají přílet odražených neutronů a zjišťují jejich energetické stavy, množství, ale také čas, kdy dorazily. Odhady hovoří o tom, že generátor může vyrobit až 10 milionů pulsů, přičemž každý obsahuje zhruba 10 milionů neutronů.

Očekává se, že voda v místě přistání bude nejspíše ve formě hydratovaných minerálů, kdy jsou její molekuly, nebo hydroxylové ionty spojeny s krystalovou mřížkou horniny. Díky tomu mohou zadržovat vodu i v případě, kdy je běžná voda z povrchu už dávno pryč. Jsou to v podstatě molekuloví vězni umístění do atomární šatlavy v dobách, kdy Mars měl vody dost. Pak voda zmizela, ale molekuly uvězněné v hydratovaných minerálech zůstaly až do dnešních dnů. DAN může také proměřovat, jak se mění koncentrace vody v půdě v průběhu roku, nebo jaký je vztah mezi půdní a vzdušnou vlhkostí. Ačkoliv je to v kráteru Gale, kde rover přistane nepravděpodobné, tak DAN by dokázal odhalit i pod povrchem uložený led.

A co nás čeká příště? Vrátíme se ke kamerám a podíváme se na zoubek té, která přijde ke slovu jako první – sestupová kamera MARDI.

Přeložil Dušan Majer, doplnil Martin Gembec

Převzato z facebookové stránky Diskuzního fóra o kosmonautice vesmir.thos.cz

Všechny části:
1. díl: MastCam
2. díl: ChemCam
3. díl: APXS
4. díl: MAHLI
5. díl: CheMin
6. díl: SAM
7. díl: REMS
8. díl: RAD
9. díl: DAN
10. díl: MARDI




O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Curiosity, Mars


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »