Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Curiosity prokázal někdejší obyvatelnost Marsu
Vít Straka Vytisknout článek

Curiosity prokázal někdejší obyvatelnost Marsu

Curiosity při práci na Marsu v představě grafika Autor: NASA
Curiosity při práci na Marsu v představě grafika
Autor: NASA
Rover Curiosity, momentálně se na Rudé planetě zotavující z problémů s hlavním počítačem, před nedávnem pokořil dva velmi podstatné milníky výzkumu Marsu: poprvé získal vzorky z vnitřní části marťanské horniny a rozborem navrtaného prášku objevil chemické látky velmi podstatné pro život na Zemi. Byť si nové informace nesmíme plést s objevem života, padla zde další barikáda mezi námi a tajemstvími Marsu.

„Klíčovou otázkou pro tuto misi je, zda Mars mohl mít obyvatelné prostředí,“ řekl Michael Meyer, vědec z NASA na tiskové konferenci v úterý ve Washingtonu. „Podle toho, co nyní víme, je odpověď ano.“ Mikroskopický život mohl kdysi v prostředí Marsu vzniknout a dokonce se mu zde mohlo dařit.

Snímek prvního
Snímek prvního "vrtu" Curiosity o průměru 1,6 cm do kamene jménem John Klein 8. února 2013
Autor: NASA
Po navrtání hladké horniny, tvořené usazeninami, a přemístění prachu z jejího interiéru do vědeckých přístrojů v útrobách Curiosity přišly ke slovu instrumenty CheMin (Chemistry and Mineralogy) a SAM (Sample Analysis at Mars), které posléze vyslaly k Zemi informaci o detekování síry, dusíku, vodíku, kyslíku, fosforu a uhlíku – mezi látkami snadno rozeznáme základní stavební kameny života, jak ho známe zde na Zemi. Usazeninová hornina se Curiosity „připletla do cesty“ na dně kráteru Gale, jen nedaleko od přistávacího místa roveru, v lokalitě zvané Yellowknife Bay. Prokazatelně zde kdysi bujně tekla a prosakovala voda, nález výše uvedených prvků vědci považují za jakýsi podpis dřívějšího řečiště či jezera.

John Grotzinger, vedoucí vědeckého týmu mise Curiosity, na včerejší tiskovce, kde byl objev oznámen, uvedl: „Našli jsme obyvatelné prostředí tak nezhoubné a příznivé pro život, že kdybyste na tom místě kdysi byli a měli okolo sebe vodu, jež tam kdysi tekla, mohli byste ji zřejmě pít.“

„Už to není jen široký průzkum typu: ‚jé, tady je voda, jé, tady jsou kameny‘. Už víme, že voda zde byla po dlouhou dobu, byla neutrální, nebyla příliš slaná. Byla zde spousta vody pro mikroorganismy, pokud zde nějaké byly,“ pokračuje Meyer.

Pokud se mikroorganismy na Marsu skutečně vyvinuly, mluvíme podle Grotzingera o období před více než 3 miliardami let, tedy (plus mínus pár set milionů let) asi stejný čas, kdy se život začal vyvíjet na Zemi.

Snímek kamene z oblasti Yellowknife Bay, i on obsahuje jemné vodní sedimenty, stopy dávné obyvatelnosti Marsu Autor: NASA
Snímek kamene z oblasti Yellowknife Bay, i on obsahuje jemné vodní sedimenty, stopy dávné obyvatelnosti Marsu
Autor: NASA
Vědecký tým chce pomocí vrtáku Curiosity odebrat ještě alespoň jeden vzorek z vnitřních vrstev místních hornin, aby rozšířil prvotní poznatky a vyloučil původ výsledků v kontaminaci přístrojů Curiosity látkami ze Země. Na další vrtání si však vědci budou muset počkat do května, protože v blízké době začne komplikovat komunikaci s roverem vzájemná poloha Marsu a Země. Technici navíc musí dokončit opravy a vyšetřování nedávného výpadku paměti jednoho ze dvou řídících počítačů roveru na Marsu, vědecké úkoly tím byly samozřejmě pozastaveny. Odborníci však věří ve vyřešení problému v dohledné době.

Vědci by chtěli v následujícím čase nasměrovat Curiosity k systematickému hledání dalších stop organického uhlíku, základního stavebního kamene pozemského života. Také může být opakováno vrtání dalších vzorků, vědecký tým by však již rád zamířil k hlavnímu cíli mise – hoře Aeolis Mons, srdci kráteru Gale. Jde o 5 kilometrů vysoký kopec tvořený převážně usazeninami z dávné minulosti Marsu.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Curiosity, Mars


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »