Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Curiosity v bezpečnostním režimu

Curiosity v bezpečnostním režimu

Sol 1065: autoportrét kamerou MAHLI v místě Marias pass
Autor: NASA/JPL-Caltech

Nejdokonalejší vědecká laboratoř, kterou jsme kdy dopravili na povrch Marsu, potkal menší technický problém. Rover neprovádí žádnou vědeckou práci, ani se nikam nepřesouvá. Řídící systém jej totiž 2. července přepnul do takzvaného bezpečnostního režimu, který zastavuje jakoukoliv aktivitu roveru a čeká se, jak pozemní specialisté tuto situaci vyřeší.

Bezpečnostní režim si můžeme popsat velmi jednoduše. Jakmile kterákoliv vesmírná sonda zjistí, že se jakýkoliv její systém chová jinak, než jak by měl, řídící systém není naprogramován na tuto situaci a neví tedy, jak ji vyřešit. Aktivuje se proto bezpečnostní režim, ve kterém dostanou pozemní specialisté čas na vyhodnocení informací a přípravu řešení problému.

Sondy v bezpečnostním režimu jsou neaktivní z jednoduchého důvodu – nikdo neví, co přesně selhalo a proto je potřeba nepokračovat v aktivitě a počkat na pokyny ze Země. Pozemní týmy podle zpráv z NASA pracují na odstranění závady a vypadá to, že jsou na dobré cestě. Podle všeho se zdá, že za problémy mohl programový zádrhel, konkrétně si nerozuměl software z blíže nespecifikované kamery s programem, který v řídícím počítači vozítka zodpovídá za zpracování dat.

Pro Curiosity to není první zkušenost s bezpečnostním režimem. Rover se do „safe modu“ přepnul již třikrát, přičemž všechny dosavadní případy byly koncentrovány do roku 2013. Pak se technologické zádrhely vozítku vyhýbaly. Pokud jsou dosavadní analýzy příčin přechodu do bezpečnostního režimu správné, byla by to jedna z lepších možností, jak se do safe modu dostat. Do bezpečnostního režimu se totiž vozítko může dostat třeba i po zásahu citlivého systému nabitou částicí, což by se pochopitelně opravovalo mnohem hůře.

Ale abychom nekončili negativně,vozítko Curiosity potkala i jedna dobrá zpráva. NASA totiž odsouhlasila dvouleté prodloužení mise, které začne platit v říjnu letošního roku. Pokud tedy rover nepotká žádná technická závada, mohl by povrch Marsu brázdit šest let. Při rozhodování o prodloužení mise je vždy potřeba brát v úvahu technický stav stroje s přihlédnutím k dalším rokům provozu a druhým hlediskem jsou vždy peníze. Kosmické agentury nemají nafukovací rozpočet a aby bylo možné provozovat mise nové, je potřeba zhodnotit, která probíhající mise má pokračovat a která už naopak udělala vše, co měla a nebude jí vadit snížení rozpočtu.

Sol 1126 autoportrét Curiosity Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Sol 1126 autoportrét Curiosity
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Curiosity je v dobrém technickém stavu, na pohled je poškozený pouze plášť kol, který ale nemá vliv na povoz. Vědecké přístroje pracují podle plánu a Curiosity určitě ještě má co nabídnout. Je velmi pravděpodobné, že týmy, které se o Curiosity starají, počítaly od začátku s mnohem delší primární misí, než jaká byla zpočátku avizována. Stačí se podívat na to, kolik času rover věnuje mimořádně atraktivním vědeckým zastávkám po cestě. Kdyby pozemní týmy věděly, že mají málo času, určitě by k centrálnímu vrcholku s usazenými vrstvami ujížděl mnohem rychleji.

Vozítko Curiosity letělo na Mars s jasným úkolem – zjistit, zda na této planetě někdy byly podmínky, které by umožňovaly vznik života. Už po několika měsících byla tato otázka kladně zodpovězena a další výzkumy potvrdily, že oblast kráteru Gale, kde se rover pohybuje byla před 3 miliardami let pokrytá vodami rozsáhlého jezera. Zda na Marsu někdy byl život, či nikoliv zatím nevíme, ale díky Curiosity víme, že by se mu zde zřejmě dařilo. V dalších letech pak Curiosity zpřesňovala měření a zjišťovala, jak se měnily podmínky na Marsu, když přicházel o zásoby vody. Držme tedy technikům palce, aby závadu vozítka co nejdříve odstranili, protože Curiosity určitě ještě v odhalování tajemství Marsu neřekla poslední slovo a jistě nám přinese mnoho zajímavých informací.

Doplněno: Konec víkendu již přinesl lepší zprávy. Se sondou již pravidelně komunikují antény sítě DSN (Deep Space Network). Byly také staženy nějaké snímky z 2. července a také byly v neděli směrem k vozítku vyslány nějaké další pokyny, takže se zdá, že obnovení činnosti je už jen otázkou hodin, maximálně dnů.



Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Curiosity (Mars Science Laboratory)


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »