Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čvachtající družice a studium chování kapalin v mikrogravitaci

Čvachtající družice a studium chování kapalin v mikrogravitaci

sloshsat.jpg
Evropská kosmická agentura ESA je připravena vypustit na oběžnou dráhu kolem Země první umělou družici s kapalnými "vnitřnostmi". Družice s názvem Sloshsat-FLEVO (Facility for Liquid Experimentation and Verification in Orbit) bude vypuštěna v říjnu letošního roku během zkušebního startu rakety Ariane 5 ECA 521 s novým urychlovacím stupněm na kryogenní pohonné látky. Dalším nákladem bude telekomunikační družice XTAR-EUR.

Celková hmotnost družice ve tvaru kostky činí 129 kg. Uvnitř družice je ukryta oválná nádoba s hladkými vnitřními stěnami o objemu 87 litrů. V ní se nachází 33,5 kg deionizované vody. Ta je také hlavním vybavením družice. Nádoba s vodou je doslova oblepena 270 senzory, které budou sledovat chování vody v podmínkách mikrogravitace. Vědci budou studovat její rozdělování, změny tlaku a rychlosti proudění v 17 měřících bodech, změny teploty apod.

Na palubě družice je dále 6 akcelerometrů a 3 gyroskopy vybavené optickými vlákny. Tyto přístroje budou monitorovat vlastní pohyby samotné družice, vznikající periodickým zapínáním miniaturních raketových motorků. Manévrovací motorky budou pracovat se stlačeným dusíkem. Jejich činností budou vznikat zrychlení ve směru pohybu, ovlivňující chování vody na palubě družice. Budou také využívány k uvedení družice do rotace. Velké množství senzorů bude neustále detekovat chování vody v oválné nádrži uvnitř družice.

Sloshsat-FLEVO je první družicí, zhotovenou speciálně za účelem studia chování kapalin v podmínkách mikrogravitace, především v okamžiku manévrování kosmických objektů. Je to nutné pro zdokonalování kosmické techniky a metod jejího řízení. V kosmických lodích a kosmických stanicích je umístěno vždy několik zásobníků s kapalnými pohonnými látkami, pitnou vodou či jinými kapalinami.

Je důležité vědět, co se s nimi děje při korekcích dráhy, například proto, aby v přívodním potrubí nevznikaly bubliny plynu, působící jako zátky. Používané matematické modely, popisující takovéto situace, nejsou dostatečně komplexní a přesné.Na vývoji družice dále spolupracovalo Holandsko (Netherlands Agency for Aerospace Programmes), USA a Izrael.

Zdroj: www.esa.int/
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



9. vesmírný týden 2017

9. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 27. 2. do 5. 3. 2017. Měsíc je po novu. Jasná Venuše a slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. Převážně v druhé polovině noci můžeme nejlépe pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Jasnější komety pomalu mizí z oblohy. Večer po západu Slunce můžeme naposledy spatřit 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a velmi obtížně viditelná. Vyžaduje tmavou oblohu. Kometa 41P je však dobrou náhradnicí. Z nabídky 100 pozorování připomínáme kometu Encke a zákryt hvězdy planetkou Helina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuša - tesne po súmraku

Další informace »