Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Další krok k cestě na Mars

Další krok k cestě na Mars

MRO-Polar-Scene_br.jpg
Další připravovaná sonda NASA k Marsu by měla červenou planetu zkoumat s bezprecedentním rozlišením z nízké oběžné dráhy, a získat tak mnohem více dat o této záhadné planetě než všechny předchozí mise dohromady. Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) bude startovat z floridského Kennedy Space Center. Start je připraven na 10. srpna letošního roku, kdy začíná 20-ti denní startovní okno.

Sonda bude zkoumat útvary na Marsu, a to od vrchní atmosféry k podpovrchovým vrstvám. Vědci chtějí těchto možností využít ke studiu historie a rozložení vody na Marsu. Jedním z cílů mise je také podpora budoucích misí, a to formou mapování potenciálních míst pro přistání a testování vysokokapacitní komunikace.

"Mars Reconnaissance Orbiter je dalším krokem v našem ambiciózním plánu výzkumu Marsu", říká ředitel programu výzkumu Marsu NASA, Douglas McCuistion. "V dalších letech očekáváme využívání této družice nad povrchem Marsu jako našeho základního nástroje k identifikaci a posouzení nejlepších míst pro přistání budoucích misí."

Na palubě sondy je umístněno celkem 6 přístrojů k výzkumu atmosféry, povrchu i podpovrchových vrstev planety a případných změn. Mezi přístroji najdeme tři kamery. První z nich bude využívat dalekohled o největším průměru, který kdy byl k jiné planetě vyslán. Přístroj by měl odhalit horniny a vrstvy menší než je šířka psacího stolu. Jiná kamera bude dosahovat desetkrát lepšího rozlišení než dnes dostupné snímky. Třetí bude globálně monitorovat marťanské počasí.

Dalšími třemi přístroji jsou: spektrometr pro vyhledávání minerálů, jejichž vznik je podmíněn přítomností vody, a to v oblastech srovnatelných s vnitřním baseballovým hřištěm; dále radar, jehož záření je schopné proniknout pod povrch (dodaný Italskou kosmickou agenturou - ISA), tam registrovat vrstvy nebo oblasti ledu, případně vody. Posledním z přístrojů je radiometr, který bude monitorovat atmosférický prach, vodní páru a teplotu v atmosféře.

Dva doplňkové vědecké přístroje budou analyzovat pohyb sondy na oběžné dráze z důvodů studia struktury nejvyšší atmosféry a gravitačního pole Marsu.

"Budeme se snažit sledovat výskyt vody pomocí MRO," říká Dr. Michael Meyer, vědecký šéf výzkumu Marsu na ředitelství NASA. "Vzrušující výzkum sond Mars Global Surveyor, Mars Odyssey a Mars Exporation Rovers, který poskytl nové údaje a snímky současných kanálů, roklí, věčně zmrzlé půdy (permafrostu) blízko pod povrchem i stop dávné vody na povrchu nám v posledních letech poskytl nový pohled na planetu. Více jsme se dozvěděli o tom, co se stalo s vodou s ohledem na možnost marťanského života, minulého nebo současného".

Dr. Richard Zurek z Laboratoře tryskového pohonu z Pasadeny, vědec projektu MRO říká,"Vyšší rozlišení je hlavní devizou této mise. Vždy to uvidíme s vyšším rozlišením." Je velmi pravděpodobné, že najdeme něco neočekávaného. I přesto však Marsu zcela neporozumíme, a jistě na nás čeká řada překvapení.

Orbiter by měl dorazit k Marsu v březnu 2006. Svou dráhu bude postupně upravovat pomocí aerobrakingu, tedy kontrolovaným bržděním odporem při průletu vysokými vrstvami atmosféry. Primární vědecká mise je naplánována na 25 měsíců. Začíná v listopadu 2006, kdy by měl orbiter obíhat ve výšce něco přes 300 km nad povrchem, tedy více než o 20 % níže než tři předchozí sondy k Marsu. Nižší oběžná dráha umožní zkoumat Mars tak, jako nikdy předtím.

K přenosu dat z přístrojů na Zemi je orbiter vybaven největší anténou, která kdy byla k Marsu vyslána. Vysílač je napájen velkými slunečními články. "Je schopna přenášet 10krát více dat za minutu než systémy předchozích sond," říká vedoucí projektu v JPL James Graf. "To výrazně zvýší význam a hodnotu přístrojů zvětšením plochy nasnímaného povrchu s nejvyšším rozlišením jakého kdy bylo u Marsu dosaženo. Stejné vybavení bude použito k přenosu důležitých vědeckých dat na Zemi z přistávacích modulů".

K umístění tak velké kosmické sondy, vážící více než 2 tuny včetně paliva (samotné palivo váží 1 196 kg), musí NASA použít nejvýkonnější nosič Atlas V, a to poprvé k meziplanetární misi.

Misi pro ředitelství meziplanetárních misí NASA řídí Laboratoř tryskového pohonu (JPL), oddělení Kalifornského technologického institutu (CIT) v Pasadeně. Primárním kontraktorem pro přípravu a stavbu sondy je Lockheed Martin Space Systems z Denveru.

Další informace o misi Mars Reconnaissance Orbiter získáte na domovských stránkách mise. NASA MRO

MRO-front-view_br.jpg
Obrázek: Představa malíře zobrazuje sondu Mars Reconnaissance Orbiter natočenou hlavní přístrojovou sekcí směrem dolů k rudé planetě. Velký stříbrný kruhový útvar je vysokokapacitní anténa zajišťující hlavní komunikaci se Zemí. Tenké bílé tyče dipólu jsou antény radar SHARAD. Ten by měl pod povrchem Marsu hledat vodní led pomocí rádiových vln na frekvenci 15-25 MHz, a to do hloubky až 1 km. Velkým přístrojem viditelným uprostřed sondy dole je kamera HiRISE, překrytá tmavou termální fólií. Výkonná kamera poskytne snímky s doposud nejvyšším rozlišením.Další dobře viditelným přístrojem je telekomunikační jednotka Electra (zlatě zbarvený přístroj hned vlevo od HiRISE). Přístroj zajišťuje komunikační přenosy a pomáhá navigovat samotnou sondu. Vpravo od HiRISE je umístěn Context Imager (CTX).

Zdroj: NASA MRO

Převzato: Hvězdárna ValašskéMeziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »