Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Další roboti se chystají na Mars

Další roboti se chystají na Mars

mars-science-laboratory-canyon.jpg
Zatímco pojízdné laboratoře Spirit a Opportunity se zapisují do historie výzkumu planety Mars, probíhají v USA přípravy na mnohem rozsáhlejší průzkum rudé planety. V srpnu 2005 bude na oběžnou dráhu kolem Marsu vypuštěna kosmická sonda s názvem Mars Reconnaissance Orbiter (MRO - průzkum Marsu z oběžné dráhy). Úkolem mise MRO bude pořídit detailní snímky povrchu Marsu s vysokým rozlišením pomocí nejvýkonnější kamery, jaká kdy byla zatím vyslána na oběžnou dráhu kolem některé z planet sluneční soustavy. Pro určování přítomnosti vody a vodního ledu bude využívat radar, který bude zjišťovat, zda vodní led, který objevila sonda Mars Odyssey ve vrstvě horniny do hloubky 1 až 2 metry, sahá i do větších hloubek, či zda se dokonce pod povrchem nenacházejí rezervoáry kapalné vody. Obdobný průzkum provádí nyní evropská sonda Mars Express. Dále bude sloužit jako retranslátor pro další sondy, které budou zkoumat Mars.

Na rok 2007 je naplánováno vyslání sondy PHOENIX. Přistání se tentokrát uskuteční na severní polokouli, poblíž polární čepičky, kde sonda Mars Odyssey 2001 objevila velké zásoby vodního ledu. Sonda přistane v terénu, který obsahuje více než 80 % vodního ledu. Komplexní průzkum bude zahrnovat jak výzkum terénu, tak i atmosféry. Na sondě budou některé přístroje z neúspěšného projektu Mars Polar Lander. Hlavním úkolem sondy bude pátrání po projevech života na Marsu a výzkum historie vývoje vody na rudé planetě. Po přistání budou pomocí manipulátoru odebrány vzorky horniny a provedeny jejich analýzy se zaměřením na zjišťování stop případného života.

Nová pojízdná laboratoř s označením MSL (Mars Science Laboratory) bude všestranně zaměřený robot, určený pro všechny druhy terénu. Protože se jedná o velmi zajímavý projekt, podívejme se na něj podrobněji. Start se uskuteční v říjnu roku 2009, přistání na Marsu v roce 2010. Jedná se o průzkumníka, který bude schopen dlouhodobě zkoumat rozsáhlé oblasti na povrchu Marsu. Bude zkoumat Mars jako nikdo předtím a odstraní tak pochybnosti o možné přítomnosti života - minulého či současného - a pomůže zjistit, zda uvažovaný pilotovaný výzkum Marsu bude možno v budoucnu realizovat.

mars-science-laboratory.jpg
Práce na vývoji MSL probíhají v Jet Propulsion Laboratory (JPL). MSL bude prvním robotem, který přistane na povrchu Marsu rovnou na "vlastní nohy" - na všech šest kol. Nebude potřebovat airbagy ani žádné zdlouhavé přípravné procedury před zahájením výzkumu. "MSL bude vysazena na povrchu Marsu pomocí jakéhosi létajícího jeřábu a téměř okamžitě bude připravena do akce," říká Brian Muirhead, hlavní inženýr JPL pro projekt MSL. Muirhead připouští, že tato varianta přistání evokuje u mnohých lidí názor, že se jedná o šílený nápad, který nikdo nemůže myslet vážně. "Stejná slova jsem slyšel o použití airbagů v roce 1997 u sondy Mars Pathfinder," doplňuje Muirhead. "Naše varianta využití létajícího jeřábu je podstatně lepší něž použití airbagů."

Po střemhlavém průletu řídkou marťanskou atmosférou a následném sestupu na padáku přejde sonda do pomalého klesání k povrchu planety. Létající jeřáb ponese nádrže s pohonnými látkami a po stranách také dva výložníky (nosníky), opatřené raketovými motory. Takováto souprava s řiditelnými motory zajistí pomalý sestup k povrchu planety.

mars-science-laboratory-2.jpg
Za použití řídící a navigační aparatury se sonda bude vznášet nad povrchem planety po dobu několika sekund. Přitom dojde ve výšce 5 m nad povrchem planety k oddělení MSL a k jejímu spuštění pomocí lana na povrch Marsu. Létající jeřáb posléze dopadne na vzdálenějším místě od oblasti přistání MSL. Žádné skákání po povrchu v délce stovek metrů, žádné kutálení. Přistávací rychlost MSL bude nízká: 1 m/s. To je jako dopad z 10 cm výšky na Zemi. Podle dřívějších plánů měla sonda přistát na povrchu Marsu podobně jako landery sond Viking pomocí brzdících raketových motorů a teprve později měla laboratoř MSL sjet z rampy na povrch planety.

Nově navrhovaný způsob přistání je velmi výhodný. A všechno se může vyzkoušet na Zemi. Navíc tato varianta umožňuje trefit se do malé přistávací elipsy na povrchu Marsu o rozměrech 10 x 5 km, což je 10krát menší oblast, než u přistání sond Spirit či Opportunity. Přistávací oblast se může nacházet kdekoliv v rozmezí +/- 60° na sever nebo na jih od rovníku. MSL bude asi 5krát hmotnější než současné roboty, zkoumající planetu Mars. Její hmotnost bude asi 900 kg. Životnost sondy by měla dosáhnout dva pozemské roky.

V současné době pracují Boeing, Co. a Lockheed-Martin na nukleárním zdroji, určeném pro zásobování laboratoře potřebnou energií. Tzv. Multi-Mission Radioisotope Thermoelectric Generator bude mnohem výkonnější verzí generátorů, které byly použity na sondách Viking 1 a 2, jenž přistály na Marsu v roce 1976 nebo na sondě Cassini, která se nyní blíží k planetě Saturn.

Možným místem pro přistání laboratoře MSL na Marsu je i oblast Valles Marineris.

Náklady na vývoj MSL se odhadují na 850 miliónů dolarů.

Zdroj: space.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2017

25. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 19. 6. do 25. 6. 2017. Měsíc je na ranní obloze a bude v novu. Očekáváme denní zákryt Aldebaranu a Hyád. Večer je vidět Jupiter, Saturn je na obloze celou noc. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z jasnějších komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Vyhlížíme noční svítící oblaka. SpaceX plánuje hned dva starty Falconu 9. Očekáváme také jeden ruský a indický start. Rubrika 100 Pozorování ke 100 letům ČAS přináší upozornění na letní slunovrat, noční svítící oblaka a podrobnosti k zákrytu Aldebaranu Měsícem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2015 V2 Johnson

Canon 400D; komora J.Drbohlav; 5 x 150s

Další informace »