Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  DAWN na cestě k počátkům Sluneční soustavy

DAWN na cestě k počátkům Sluneční soustavy

Kresba sondy DAWN.
Kresba sondy DAWN.
Americká kosmická sonda DAWN, určená k výzkumu planetek Vesta a Ceres, největších objektů hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, byla vypuštěna z mysu Canaveral dne 27. 9. 2007 pomocí nosné rakety Delta II. Start byl původně naplánován na 13:20 SELČ. Avšak několik minut před startem vplula do koridoru startu rakety nějaká loď. Než loď opustila zakázanou oblast moře, musel být start rakety pozdržen až téměř na konec startovního okna – na 13:34 SELČ.

Po vynesení na oběžnou dráhu se rozložily panely slunečních baterií a sonda zamířila na meziplanetární dráhu. V průběhu příštích 80 dnů bude probíhat kontrola, ověřování a kalibrace jednotlivých systémů a subsystémů sondy, zajišťujících její provoz během dlouhé cesty meziplanetárním prostorem. Překoná přitom vzdálenost zhruba 4,8 miliardy km.

Start sondy DAWN pomocí rakety Delta II.
Start sondy DAWN pomocí rakety Delta II.

Jejím hlavním úkolem bude výzkum dvou těles: trpasličí planety Ceres a planetky Vesta. Cílem výzkumu je určit přesný tvar těles, jejich hmotnost, gravitační pole, dále bude sonda studovat topografii povrchu, tektonickou historii, minerální složení povrchu, a také se zaměří na hledání minerálů obsahujících vodu. Jeden ze základních cílů mise je vystopovat průběh vzniku planetek Ceres a Vesta, a tím následně i celé Sluneční soustavy.

„Obrazně řečeno, sonda DAWN bude cestovat do dávné minulosti, když bude zjišťovat informace o podmínkách při vzniku planetek,“ říká Christopher Russell (University of California, Los Angeles). „Je to okamžik, na který vědecká komunita čekala od okamžiku, kdy byly zahájeny meziplanetární lety kosmických sond.“

Trpasličí planeta Ceres a velká planetka Vesta se příliš neliší svými rozměry, avšak mají zcela odlišnou stavbu: jedna z nich je kamenné těleso, podobající se tělesům ve vnitřní části Sluneční soustavy, druhá se naopak spíše podobá tělesům z vnějších oblastí našeho planetárního systému, neboť obsahuje velké množství ledu. Sonda DAWN bude tedy zkoumat dvě rozdílná tělesa, čímž budou mít vědci možnost porovnat získané výsledky.

Nejprve sonda DAWN zamíří k planetce Vesta, k níž dolétne za 4 roky (mezitím v roce 2009 uskuteční gravitační manévr při průletu kolem planety Mars). Celá výzkumná mise bude trvat 8 roků, tj. do roku 2015. Sonda je vybavena iontovými motory, které budou v činnosti více než 50 000 hodin, což bude nový rekord funkce v kosmickém prostoru.

Připomeňme si ještě, že vývoj sondy byl několikrát odložen, dokonce i zrušen, pak znovu obnoven. Rovněž start sondy byl několikrát odložen. Nejdůležitější však je, že se projekt nakonec podařilo realizovat.

Související články:
Sonda DAWN a výzkum největších asteroidů.
Ceres a Vesta – co nového?

Zdroj: spacenews.ru a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí






38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »