Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Discovery: okolnosti odkladů
Vít Straka Vytisknout článek

Discovery: okolnosti odkladů

Ještě tam chvíli vydrž, Discovery!
Ještě tam chvíli vydrž, Discovery!
V pátek 20. února se na mysu Canaveral sešli manažeři NASA, aby zhodnotili přípravu raketoplánu Discovery, který má k Mezinárodní kosmické stanici doručit solární panely. Výsledkem byl ne zrovna překvapivý čtvrtý odklad startu, tentokrát dokonce na neurčito.

S čím jsou vlastně problémy? V průběhu startu, kdy je k raketoplánu připojena externí nádrž s kapalným vodíkem a kyslíkem, zásobující při startu hlavní motory , do ní proudí plynný vodík. Nádrž totiž musí být řádně natlakovaná pro správný přísun paliva hlavním motorům raketoplánu (každý z nich ho za sekundu spotřebuje skoro půl tuny). Špatný tlak v externí nádrži by mohl mít katastrofické následky, při příliš vysokém tlaku by speciální ventil určité množství vodíku vypustil ven, což by mohlo skončit velice špatně (viz Challenger). Méně katastrofické následky (i když také nepříjemné) by měl nízký tlak v externí nádrži. Došlo by k předčasnému vypnutí některého z hlavních motorů (pokud by k tomu došlo nedlouho po startu, raketoplán by nedosáhl potřebné rychlosti a musel by nouzově přistát).

Jeden z ventilů, kontrolujících průtok vodíku do hlavní nádrže
Jeden z ventilů, kontrolujících průtok vodíku do hlavní nádrže
Všechny zalarmoval start Endeavouru STS-126 v listopadu. Kousek takového ventilu, kontrolujícího průtok plynného vodíku do externí nádrže, se ulomil a putoval potrubím. Poškozený ventil do nádrže propouštěl příliš moc vodíku, což naštěstí včas objevily palubní počítače a snížily průtok přes zbylé 2 ventily. Hlavním problémem je ale onen ulomený kousek, putující potrubím. Pokud by ho prorazil, vodík, unikající směrem k hlavním motorům, by mohl zapříčinit katastrofu. To se tenkrát naštěstí nestalo ale důvod poškození ventilu a možné důsledky dosud nejsou prozkoumány. Navíc byly dodatečně zkontrolovány ventily v ostatních raketoplánech a kontroly ukázaly malé trhlinky. To je hlavní důvod odkladů startu Discoveryho (původní datum 12.2., první odklad na 19.2., poté na 22.2., 27.2. a nyní na neurčito). Práce na testování už jsou ale v plném proudu. Odpovědní inženýři z NASA a spolupracujících firem sestrojili kopii dotyčného potrubí a v plném provozu do něj házeli úlomky. Následný průzkum ukázal, že je potrubí zevnitř poškrábané, k proražení ale nedošlo. Každopádně práce a testy pokračují, je nutná dokonalá znalost problému.

Ve středu 25. února budou mít manažeři NASA další setkání, po kterém se snad dozvíme víc. S dalšími odklady by ale mohl být problém. Discovery totiž nemůže startovat v intervalu od 14. března do 6. dubna, kvůli konfliktu s příletem Sojuzu TMA-14 ke stanici s novou základní posádkou (28. března). Pokud by odpovědná místa ve středu odsouhlasila brzké datum startu, mise Discoveryho by se stihla ještě před Sojuzem. V opačném případě by byla přesunuta na duben, to už by ale mohla rozhodit už tak nabitý program letů. Ať tak či tak, bezpečnost mise by určitě měla zůstat prioritou.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



34. vesmírný týden 2017

34. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 21. 8. do 27. 8. 2017. Měsíc bude v novu, nastává americké úplné zatmění Slunce. Jupiter mizí večer na západě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je střední a je co pozorovat. Po čtveřici startů raket v minulém týdnu očekáváme další dva starty, kterým bude dominovat start Falconu 9 s družicí Formosat-5. Rusové při výstupu na ISS vyzkoušeli nový skafandr.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Střecha Slovenska

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2017 obdržel snímek „Střecha Slovenska“, jehož autorem je Václav Hýža. Pilíř noci, rozlité mléko bohyně Héry, bývalá cesta slunce, která je dnes v popelu. Také nebeská řeka Inků, most čínských milenců, ale i věčný svit duší, které opustily svět.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Perzeida v Strelcovi

Snímané na každoročne organizovanej Akcii Perzeidy (31.ročník) vo Vrchteplej.

Další informace »