Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Discovery: okolnosti odkladů
Vít Straka Vytisknout článek

Discovery: okolnosti odkladů

Ještě tam chvíli vydrž, Discovery!
Ještě tam chvíli vydrž, Discovery!
V pátek 20. února se na mysu Canaveral sešli manažeři NASA, aby zhodnotili přípravu raketoplánu Discovery, který má k Mezinárodní kosmické stanici doručit solární panely. Výsledkem byl ne zrovna překvapivý čtvrtý odklad startu, tentokrát dokonce na neurčito.

S čím jsou vlastně problémy? V průběhu startu, kdy je k raketoplánu připojena externí nádrž s kapalným vodíkem a kyslíkem, zásobující při startu hlavní motory , do ní proudí plynný vodík. Nádrž totiž musí být řádně natlakovaná pro správný přísun paliva hlavním motorům raketoplánu (každý z nich ho za sekundu spotřebuje skoro půl tuny). Špatný tlak v externí nádrži by mohl mít katastrofické následky, při příliš vysokém tlaku by speciální ventil určité množství vodíku vypustil ven, což by mohlo skončit velice špatně (viz Challenger). Méně katastrofické následky (i když také nepříjemné) by měl nízký tlak v externí nádrži. Došlo by k předčasnému vypnutí některého z hlavních motorů (pokud by k tomu došlo nedlouho po startu, raketoplán by nedosáhl potřebné rychlosti a musel by nouzově přistát).

Jeden z ventilů, kontrolujících průtok vodíku do hlavní nádrže
Jeden z ventilů, kontrolujících průtok vodíku do hlavní nádrže
Všechny zalarmoval start Endeavouru STS-126 v listopadu. Kousek takového ventilu, kontrolujícího průtok plynného vodíku do externí nádrže, se ulomil a putoval potrubím. Poškozený ventil do nádrže propouštěl příliš moc vodíku, což naštěstí včas objevily palubní počítače a snížily průtok přes zbylé 2 ventily. Hlavním problémem je ale onen ulomený kousek, putující potrubím. Pokud by ho prorazil, vodík, unikající směrem k hlavním motorům, by mohl zapříčinit katastrofu. To se tenkrát naštěstí nestalo ale důvod poškození ventilu a možné důsledky dosud nejsou prozkoumány. Navíc byly dodatečně zkontrolovány ventily v ostatních raketoplánech a kontroly ukázaly malé trhlinky. To je hlavní důvod odkladů startu Discoveryho (původní datum 12.2., první odklad na 19.2., poté na 22.2., 27.2. a nyní na neurčito). Práce na testování už jsou ale v plném proudu. Odpovědní inženýři z NASA a spolupracujících firem sestrojili kopii dotyčného potrubí a v plném provozu do něj házeli úlomky. Následný průzkum ukázal, že je potrubí zevnitř poškrábané, k proražení ale nedošlo. Každopádně práce a testy pokračují, je nutná dokonalá znalost problému.

Ve středu 25. února budou mít manažeři NASA další setkání, po kterém se snad dozvíme víc. S dalšími odklady by ale mohl být problém. Discovery totiž nemůže startovat v intervalu od 14. března do 6. dubna, kvůli konfliktu s příletem Sojuzu TMA-14 ke stanici s novou základní posádkou (28. března). Pokud by odpovědná místa ve středu odsouhlasila brzké datum startu, mise Discoveryho by se stihla ještě před Sojuzem. V opačném případě by byla přesunuta na duben, to už by ale mohla rozhodit už tak nabitý program letů. Ať tak či tak, bezpečnost mise by určitě měla zůstat prioritou.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Merkúr v maximálnej západnej elongácii

Merkúr 22 minút po východe nízko nad obzorom v súhvezdí Strelca (vľavo) a Saturn v nad kaplnkou sv. Rozálie v Štefanovej.

Další informace »