Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Dnes odstartuje výjimečná posádka Sojuzu

Dnes odstartuje výjimečná posádka Sojuzu

Ruská kosmická loď Sojuz
Autor: NASA

Lodě Sojuz létají v posledních letech na oběžnou dráhu zhruba čtyřikrát za rok. Někomu by proto už mohlo jejich sledování připadat monotónní. Ale pokud pomineme fakt, že žádný start s lidskou posádkou nemůže být nuda, tak pokud bychom si měli vybrat nějaký opravdu hodně zajímavý start, pak by to byl bezesporu ten, který nás čeká za pár hodin. Tříčlenná posádka Sojuzu TMA-16M si totiž zaslouží naši pozornost hned z několika důvodů. Největší pozornost samozřejmě poutá dvojice Scott Kelly – Michail Kornijenko, která na stanici nestráví pouhý půlrok, ale rovnou dvojnásobnou dobu. A Gennadij Padalka se zase stane rekordmanem v délce souhrnného pobytu ve stavu beztíže, kde vystřídá svého krajana Sergeje Krikaljova.

Mise Sojuz TMA 16M - plaketa. Autor: Sojuz
Mise Sojuz TMA 16M - plaketa.
Autor: Sojuz
Pokud půjde všechno podle plánu, měly by se dnes 27. března 2015 ve 20:42 našeho času zapálit motory rakety Sojuz-FG, která následně opustí startovní rampu 1/5 kosmodromu Bajkonur a vydá se na cestu k Mezinárodní vesmírné stanici. Jelikož Sojuzy létají v posledních měsících po takzvané rychlé dráze, dorazí posádka k orbitálnímu komplexu již po čtyřech obězích kolem Země, tedy zhruba po šesti hodinách. Jak start, tak i připojování k ISS by měla živě vysílat NASA TV. Pojďme si ale detailněji představit trojici mužů, kteří usednou do anatomicky tvarovaných křesel ruské lodi.

Gennadij Ivanovič Padalka (Velitel lodi, 56 let)

Kosmonaut Gennadij Padalka. Autor: Mise Sojuz.
Kosmonaut Gennadij Padalka.
Autor: Mise Sojuz.
Narodil se v jihoruském městě Krasnodaru do dělnické rodiny. Po střední škole zamířil na Jejskou vojenskou vysokou leteckou školu V. M. Komarova.  Po jejím absolvování nastoupil do ruské armády, kde to dotáhl na hodnost plukovníka. U vojenského letectva se stal letcem první třídy, nalétal přes 1500 hodin a sloužil i v NDR, nebo na Dálném Východě. Kromě toho zvládl více než 300 seskoků padákem, takže v této činnosti dělá instruktora. Kromě armády byl ale aktivní i jinde.

V roce 1994 si své vzdělání rozšířil na Státní akademii ropy a plynu, konkrétně na fakultě Aerokosmoekologie. Tady získal titul inženýr ekologie, čehož využil při práci v organizaci UNESCO, kromě toho se zabýval i pokročilou ultrazvukovou diagnostikou ve stavu beztíže, což je projekt americké vlády určený k rozvoji diagnostické medicíny na dálku.

Ale pojďme k tomu, co Gennadije proslavilo nejvíce. Na konci osmdesátých let jej zaujala kosmonautika a tak si podal přihlášku do oddílu. Roku 1989 jej státní meziresortní komise doporučila k výcviku a následně se rozhodnutím ministra obrany dostal do oddílu kosmonautů J. A. Gagarina. Následoval obecný přípravný proces a 1. února 1991 dostal hodnost „zkušební kosmonaut“. Ihned poté se pustil do specializované přípravy, která byla zaměřena na lety na stanici MIR.

První nominace přišla v únoru roku 1996. Šlo o záložní posádku 24. Expedice a hlavní posádku 26. Expedice. Sojuz TM-28 odstartoval 13. srpna 1998 a na MIR dovezl kromě Gennadije Padalky, také Sergeje Avdějeva a Jurij Baturin. Poslední jmenovaný podle plánu odletěl za pár dní zpátky, zatímco Padalka a Avdějev tu zůstali více než půl roku. Padalka se vrátil v únoru 1999 a společnost mu dělal první slovenský kosmonaut Ivan Bella. Padalka měl v té době ve vesmíru odkrouceno 198 dní.

Ještě v době, kdy pobýval na MIRu dostal nominaci do záložní 29. posádky pro MIR, ale později byly tyto mise zrušeny, protože ruská stanice se už blížila ke konci své životnosti. V červnu 1999 se spolu s Nikolajem Budarinem dostal do velmi zajímavé posádky, která ale nikdy neodstartovala. Jejich mise nesla označení Sojuz-zachránce ISS-1R. Šlo o to, že pokud by se nepodařilo automatické spojení modulu Zvezda se zárodkem ISS, tedy se sestavou modulů Unity a Zarja, posádka by odstartovala a zajistila ruční spojení. jelikož ale automatika zafungovala, nebylo této mise potřeba.

Gennadij Padalka v rámci 9. dlouhodobé Expedice na ISS. Autor: NASA/ISS.
Gennadij Padalka v rámci 9. dlouhodobé Expedice na ISS.
Autor: NASA/ISS.
Kromě toho byl jmenován velitelem záložní posádky 4. Expedice a poté přišla i nominace letová – Padalka měl být velitelem hlavní posádky 9. dlouhodobé Expedice. Jenže do všeho zasáhla havárie raketoplánu Columbia, kvůli které se překopávalo složení posádek. Původně plánovaná hlavní posádka pro 9. expedici ve složení Gennadij Padalka, Michael Fincke a Oleg Kononěnko byla zrušena. Padalka a Fincke byli zařazeni do záložní posádky 9. Expedice a do hlavní posádky Expedice následující. Aby těch změn nebylo málo, přišlo onemocnění Williama McArthura, které jej vyřadilo z hlavní posádky 9. Expedice. Spolu s ním byl vyměněn i Valerij Tokarev a jejich místa v letové posádce 9. Expedice nahradili Padalka a Fincke.

Sojuz TMA-4 odstartoval 19. dubna 2004 a na stanici dovezl již zmíněného Gennadije Padalku a Michaela Finckeho. Společnost jim dělal nizozemský astronaut André Kuipers. Ten strávil na stanici jen pár dní a vrátil se domů s osmou základní posádkou na ISS. Americko-ruská dvojice vydržela na stanici do října, kdy předala velení 10. expedici a po 187 dnech ve vesmíru se oba úspěšně vrátili domů – společnost jim dělal Jurij Šargin, který zaplnil třetí místo v Sojuzu.

Padalka se mezi roky 2006 a 2007 dočkal dalších dvou nominací. Jednak do záložní posádky 18, ale i do záložní posádky 17. Expedice na ISS. Trochy volného času využil ke vzdělávání.  V roce 2007 dokončil Ruskou akademii státní služby, přičemž jeho diplomová práce byla na téma „Problémy regionální bezpečnosti v zemích Střední Asie“.

Gennadij Padalka při výstupu do volného kosmu v srpnu 2012 při přesunu manipulátoru Strela-2. Autor: NASA/ISS.
Gennadij Padalka při výstupu do volného kosmu v srpnu 2012 při přesunu manipulátoru Strela-2.
Autor: NASA/ISS.
Ve stejném roce dostal letovou nominaci do 19. Expedice (s Michaelem Barrattem). Ještě než potřetí odstartoval do vesmíru, ukončil své působení v armádě. Sojuz TMA-14M odstartoval  26. března 2009. Třetí místo v lodi patřilo kosmickému turistovi Charlesi Simonyimu, který si užíval již druhý placený let do vesmíru. Zatímco Simonyi se za pár dní vrátil na Zemi, duo Padalka – Barratt doplnil Koiči Wakaka, který přešel z 18. Expedice. V květnu přilétla ke stanici loď Sojuz TMA-15, čímž začala 20. Expedice, které Padalka velel. Na Zemi se Gennadij vrátil 11. října 2009 spolu s Michaelem Barrattem a kosmickým turistou Guyem Lalibertém. Třetí pobyt v kosmu trval 198 dní.

Jen pár měsíců po přistání dostal Padalka nominaci na velitele Sojuzu TMA-04M, který měl startovat v březnu 2012. To znamenalo účast ve 31. a 32. expedici na ISS. Ke startu lodi došlo 15. května roku 2012. Kromě Gennadije Padalky letěl i Sergej Revin a Joe Acabá. Spojení i pobyt na ISS probíhaly v pořádku a proto se celá trojice mohla 16. září vrátit domů. Tato mise trvala 124 dní.

Pro Gennadije Padalku bude tedy aktuální mise již pátou cestou do vesmíru, přičemž po čtvrté poletí na ISS. Zajímavé je, že původně měl na této lodi letět Jurij Lončakov, ale Padalka jej nahradil a jelikož má momentálně na svém kontě 710 dní 6 hodin 23 minut ve stavu beztíže, může již po třech měsících pobytu ve vesmíru přepisovat historické tabulky. V kumulativním součtu pobytů ve stavu beztíže zatím vede Sergej Krikaljov, který má na svém kontě 803 dní 9 hodin 41 minut. Jelikož Padalka stráví na ISS téměř půl roku (návrat letos v říjnu), bude první místo patřit právě jemu. Za zmínku stojí i to, že podle původních plánů měl na roční misi vyrazit místo Kornijenka právě Padalka. Tím by se jeho očekávané prvenství ještě zvýraznilo. Na Zemi na něj bude čekat manželka Irina Anatoljevna Padalka (Ponomareva), se kterou má tři dcery – Julii, Jekatěrinu a Soňu. Ve volném čase má rád návštěvy divadla, seskoky na padáku a potápění. Tak se zdá, že ani jedno z toho na něj na ISS nečeká. Během svých dosavadních kosmických pobytů provedl celkem devět výstupů do volného prostoru s celkovou stopáží 33 hodin a 9 minut.

Michail Borisovič Kornijenko (palubní inženýr 1, 54 let)

Michail Kornijenko. Autor: Mise Sojuz.
Michail Kornijenko.
Autor: Mise Sojuz.
Rodák z města Syzraň v Kujbyševské (dnes Samarské) oblasti se v dětství s rodinou často stěhoval – Korninekovi žili třeba v Moskvě, nebo Čeljabinsku. Tady Michail vychodil střední školu a po vojenské službě (u 104. gardové výsadkové divize u Kirovbadu v Ázerbajdžánu) sloužil šest let u moskevské policie. Přitom ale dálkově studoval Moskevský letecký institut. Ten dokončil v roce 1987, kdy se stal inženýrem se specializací na raketové motory na kapalná paliva. Mezi roky 1986 a 1991 pracoval v Konstrukční kanceláři všeobecného strojírenství a poté se stal ředitelem výrobně-technického oddělení společnosti Transvostok, od prosince 1992 byl generálním ředitelem společnosti ESTE. Z moskevského policisty inženýrem raketových motorů a generálním ředitelem za necelých deset let. Klobouk dolů!

Ale Michailovi to nestačilo. V roce 1995 nastoupil do RKK Eněrgija do oddílu přípravy kosmonautů k výstupům do volného prostoru. To ho zaujalo a tak si roku 1997 podal přihlášku na kosmonauta. Ačkoliv lékaři proti jeho pokračování nic neměli, stopku mu vytavila firemní komise. Michail totiž nesplňoval podmínku tříleté praxe v RKK Eněrgija. Musel proto čekat až na 24. února 1998, kdy mu státní meziresortní komise doporučila přihlášku do oddílu kosmonautů. O měsíc později se stal kandidátem na kosmonauta, přičemž rozhodnutí mělo oficiálně platit  až od 10. dubna téhož roku, kdy měl měl Michail tříleté výročí působení ve firmě. Po všeobecné přípravě se v roce 1999 stal zkušebním kosmonautem.

Michail Kornijenko ukazuje v modulu Unity stav beztíže pomocí rajčat. Autor: NASA/ISS.
Michail Kornijenko ukazuje v modulu Unity stav beztíže pomocí rajčat.
Autor: NASA/ISS.
V roce 2000 jej nadřízení zařadili do skupiny, která se připravovala na lety na ISS a o rok později jej potkala nominace do záložní posádky 8. Expedice. Jenže i do těchto plánů zasáhla havárie raketoplánu Columbia a posádka byla rozpuštěna. Teprve až v roce 2005 byl Michail zařazen do skupiny, ze které se vybíraly posádky pro 15. – 17. expedici. o rok později byl nominován do zálohy 15. Expedice a v roce 2007 byl předběžně zařazen do hlavní posádky Expedice 20. Jenže o rok později byl přesunut do hlavní posádky 23. expedice.

Na svůj zatím jediný let do vesmíru vyrazil 2. dubna 2010 na palubě Sojuzu TMA-18. Spolu s ním letěli také Alexandr Skvorcov a Tracy Caldwell-Dyson. Posádka strávila na ISS půl roku a 25. září stejná trojice přistála v kazašské stepi. Michail Kornijenko tak má na svém kontě 176 dní, 1 hodinu a 18 minut pobytu ve stavu beztíže. Na roční pobyt na stanici byl nominován v listopadu 2012. Na Zemi nechá svou manželku, Irinu Kornijenko a svou dospělou dceru. Jeho otec, Boris G. Kornijenko, sloužil jako bojový pilot vrtulníku Mi-6 a v roce 1965 zahynul při jeho havárii. Jeho matka, Faina M. Kornijenko je v důchodu.

Scott Joseph Kelly (Palubní inženýr 2, 51 let)

Astronaut Scott Kelly. Autor: NASA.
Astronaut Scott Kelly.
Autor: NASA.
Narodil se ve městě Orange v new Jersey spolu se svým bratrem, identickým dvojčetem Markem (bývalý astronaut). Mládí strávil s rodinou v blízkém West Orange, kde studoval střední školu. Po ní se pustil do učení na State University of New York, kde v roce 1987 získal titul bakaláře elektrotechniky. Ve stejném roce se dal k námořnictvu a sloužil jako pilot na letadlové lodi Dwight D. Eisenhower. Mezi lety 1993 a 1994 dokončil školu zkušebních pilotů a přešel do Námořního střediska bojového letectva v Patuxent River v Marylandu. Nalétal více než 4000 hodin a připsal si více než 250 přistání na letadlových lodích.

Zlákaly ho ale výšky, kam se nedá doletět žádným letounem. Přihlásil se proto do 16. náboru astronautů pro NASA a hned napoprvé slavil úspěch – 1. května 1996 byl zařazen do oddílu. Když bez problémů zvládl roční přípravu, dostal specializaci pilota raketoplánu. 19. prosince 1999 poprvé vyletěl mimo atmosféru – seděl v pilotním křesle raketoplánu Discovery, který mířil na misi STS-103. Jejím úkolem bylo doletět k Hubbleovu teleskopu a provést potřebné opravy. Mise byl úspěšná a skončila po 7 dnech, 23 hodinách a 11 minutách pobytu ve stavu beztíže.

Scott Kelly během přibližování k ISS při misi raketoplánu STS-118. Autor: NASA
Scott Kelly během přibližování k ISS při misi raketoplánu STS-118.
Autor: NASA
V roce 2001 se dočkal nominace do záložní posádky 5. Expedice na ISS. Letová byla až nominace misi STS-118, která odstartovala 8. srpna 2007. Raketoplán Endeavour tehdy vezl na ISS zásoby a příhradový nosník S5. Kelly v této misi plnil roli velitele raketoplánu. Mise byla úspěšná a posádka se na Zemi vrátila po 12 dnech, 17 hodinách a 55 minutách.

Chvíli to vypadalo, že by mohl být v záložní posádce 21. Expedice, ale nakonec byl jmenován až do záložní posádky Expedice 23 a hlavní posádky Expedice 25. Usedl do modernizovaného Sojuzu označovaného jako Sojuz TMA-01M, spolu s ním byli na palubě Alexandr Kaleri a Oleg Skripočka. Ke startu došlo 7. října 2010 a za dva dny se Sojuz připojil ke stanici. Když v listopadu odletěla trojice kosmonautů domů stal se Kelly velitelem ISS. Čas na návrat přišel v březnu 2011, kdy kabina Sojuzu dosedla do kazašské stepi – trojice strávila ve stavu beztíže 159 dní.

Scott Kelly má na svém kontě 180 dní, 1 hodinu a 50 minut ve vesmíru. Nyní k tomu přidá dvojnásobnou porci. Během ročního pobytu na ISS budou lékaři studovat nejen jeho, ale i jeho dvojče – již zmíněného Marka Kellyho. Nabízí se totiž unikátní možnost studovat změny v organismu dvojčat. Scott je momentálně rozvedený a má dvě děti.



Převzato: www.kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Sojuz


39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc, Merkur a konjunkce

Další informace »