Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Do vesmíru vyráží další komerční Drak
Vít Straka Vytisknout článek

Do vesmíru vyráží další komerční Drak

Dragon zachycený robotickou paží ISS při demonstrační misi letos v květnu Autor: SpaceX
Dragon zachycený robotickou paží ISS při demonstrační misi letos v květnu
Autor: SpaceX
Kdo by si nepamatoval úspěšnou a vpravdě historickou demonstrační misi, při které se v květnu připojila k Mezinárodní vesmírné stanici první loď vyrobená a provozovaná soukromou firmou, Dragon kalifornského koncernu SpaceX tehdy skutečně zazářil a v napínavém příletu ke stanici nám dokázal, že je s to zvládnout spolu se svým pozemním týmem i technické problémy. Úspěch celé mise uznala i NASA a dala v srpnu SpaceX povolení zahájit operační provoz lodi, začít s plněním kontraktu na tucet letů Dragonu na ISS za půl druhé miliardy dolarů. A první takovýto „rutinní“ start Draka je v plánu již v pondělí.

Před Vánocemi 2008 podepsala NASA kontrakty se dvěma soukromými firmami na zásobování stanice ISS bezpilotními loděmi po ukončení provozu raketoplánů, kalifornský koncern SpaceX vedený miliardářem Elonem Muskem kývl na 12 misí lodě Dragon za 1,6 mld. dolarů, na washingtonskou Orbital Sciences Corporation čeká 9 letů lodě Cygnus (Labuť) v ceně 1,9 mld. Zatímco Orbital je lehce pozadu (premiérová mise Cygnusu se uskuteční zřejmě až v příštím roce), SpaceX má již za sebou dvě úspěšné demonstrační mise schopností své lodi: let kolem Země v prosinci 2010 a skutečnou zásobovací misi na ISS letos v květnu. Jako první z členů smlouvy programu COTS (Commercial Orbital Transportation Services) se tudíž může pustit do operačního, takového dá se říct běžného, provozu své lodi na trase Země-ISS a zpět.

Start prvního operačního Dragonu k vesmírné stanici je stanoven na pondělí 8. října v 02:35 ráno našeho času, na neděli 7. října ve 20:35 místního času na mysu Canaveral na Floridě.

Raketa Falcon 9 (taktéž produkt SpaceX), jež má na kontě od června 2010 tři úspěšné starty, dorazila rozdělená do dvou stupňů společně s lodí Dragon do hangáru SpaceX na mysu Canaveral (několik kilometrů jižně od startovacích ramp raketoplánů) několik měsíců před startem, raketa zde byla z dotyčných dvou stupňů zkompletována a do Dragonu byl umístěn náklad pro kosmickou stanici, dodaný NASA a dalšími kosmickými agenturami.

Instalace Dragonu na špici nosné rakety 30. 9. Autor: NASA
Instalace Dragonu na špici nosné rakety 30. 9.
Autor: NASA
V sobotu 29. září byla raketa převezena na startovací rampu, kde na několik sekund zažehla motory prvního stupně, obstarávající tah až 360 tun. Jedná se o standartní předstartovní test, mající ověřit připravenost motorů, pozemních systémů a rakety ke startu, zároveň si osvěží své znalosti a dovednosti i personál na kosmodromu. Test proběhl v pořádku a Falcon se ještě vrátil do hangáru, kde byl o den později na jeho vrcholek nainstalován Dragon.

V pátek 5. října se znova sešli zodpovědní manažeři, aby si zrekapitulovali situaci, výsledkem hlasování bylo opět „GO“ pondělnímu startu. Náladu může SpaceX zkazit možná jen počasí, dávající startu dle předpovědi jen lehce nadpoloviční šanci (60 procent), počítající s velkou oblačností a srážkami. Drak se však musí trefit do okamžitého startovacího okna, aby získal příznivou výchozí dráhu pro setkání s orbitální stanicí, pokud se pondělní start nezdaří, další šance jsou k dispozici za 24 a 48 hodin.

Pokud se start povede, necelých 10 minut po něm se dračí loď oddělí od druhého stupně rakety a zahájí sekvenci otevírání solárních panelů. Po pečlivě propočítaných impulsech trysek se má ke stanici dopracovat ve středu 10. října.

Raketa Falcon 9 s lodí Dragon po demonstračním převozu na rampu 2. 10. Autor: NASA
Raketa Falcon 9 s lodí Dragon po demonstračním převozu na rampu 2. 10.
Autor: NASA
Loď dlouhá 4,4 metru s průměrem 3,6 metru se k vesmírné laboratoři vydá s asi 400 kilogramy nákladu, mezi nímž nalezneme například jídlo, oblečení, mrazák pro vědecké vzorky, přístroj pro zkoumání chování kapalin v beztíži, věci pro evropskou a japonskou laboratoř nebo náhradní díly a hardware pro systémy, uchovávající na stanici podmínky k životu astronautů. Některé položky nákladu budou zásadní pro 166 vědeckých experimentů, plánovaných pro současnou 33. dlouhodobou posádku stanice.

Květnová demonstrační mise nesla právě tolik nákladu, aby Dragon prokázal své schopnosti, tentokrát se však již hledí i na výběr nákladu, jako třeba mrazák pro vědecké vzorky a jejich dopravu na Zemi nebo elektrický box s experimentem uvnitř.

Dragon, řízený počítačem pod dohledem řídícího střediska SpaceX v Kalifornii, se opatrně přiblíží zespoda do bodu asi 10 metrů od stanice, kde bude tradičně zachycen 17,5 metrů dlouhou kanadskou paží, jež bude z vyhlídkové kopule řízena astronauty Akim Hošidem (Japonsko) a Suni Williamsovou (USA). Zachycení lodi je v plánu 10. října ve 13:32 SELČ, instalace Draka na spodní port modulu Harmony bude provedena asi dvě hodiny na to. Otevření poklopů a zahájení vykládání Draka bude na programu další den.

Drak se na stanici zdrží 18 dní, jeho odlet a přistání na Zemi se uskuteční 28. října.

Příprava lodi na květnovou misi za účasti astronautky Megan McArthurové Autor: NASA
Příprava lodi na květnovou misi za účasti astronautky Megan McArthurové
Autor: NASA
Dragon je v současnosti kromě ruského Sojuzu jedinou lodí schopnou dopravit náklad i ze stanice na Zemi, čehož bude náležitě využito, loď přepraví více nákladu zpět než tam. Konkrétně by se při přistání mělo jednat o 759 kg převážně hotových vědeckých experimentů a staniční výbavy. Půjde o výsledky a hotové experimenty, zabývající se lidským tělem, biotechnologiemi, materiály nebo vzdělávacími projekty, důležitým předpokladem pro návrat vzorků je mrazák na palubě lodi, například vzorky krve a moči astronautů, dokumentující změny v lidském organismu vlivem dlouhodobého vesmírného letu, musí být náležitě zachovány. Dragon bude přistávat i s použitými věcmi ze stanice, které prozkoumají technici.

Zajímavou přepravní položkou při návratu této mise bude hardware ruského navigačního systému Kurs-NA, který selhal při prvním pokusu o opětovné připojení lodě Progress s pomocí tohoto nového navigačního systému v červenci. Když se tehdy stykovka na druhý pokus povedla, ruští kosmonauté z Progressu hardware vyložili kvůli návratu na Zemi a hledání příčin prvého selhání ruskými odborníky.

Dragon po přistání v oceánu z první mise k ISS 31. 5. 2012 Autor: SpaceX
Dragon po přistání v oceánu z první mise k ISS 31. 5. 2012
Autor: SpaceX
Po odletu od ISS a brzdícím manévru přistane loď na padácích do vln Pacifiku poblíž břehů jižní Kalifornie.

SpaceX plánuje tři mise Dragonu k ISS ročně do roku 2016. Jedinečnost Dragonu spočívá právě v možnosti návratu na Zemi, Cygnus od Orbital SC má končit misi podobně jako evropské ATV nebo Progress zánikem v atmosféře.

Letos v srpnu také SpaceX dostala od NASA 440 milionů dolarů na úpravu Dragonu jako pilotované lodi.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Stanice ISS nízko nad JV obzorem,začínají večerní přelety nad ČR.

Další informace »