Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Druhý úkol pro kosmickou sondu STARDUST?

Druhý úkol pro kosmickou sondu STARDUST?

sonda STARDUST
sonda STARDUST
Americká kosmická sonda STARDUST, která nedávno dopravila na Zemi vzorky materiálu, uvolněného z jádra komety WILD 2, by mohla být povolána zpět do služby. Jejím dalším úkolem může být dodatečný výzkum komety, kterou v červenci 2005 "bombardovala" sonda DEEP IMPACT. Kamera sondy STARDUST by mohla vyfotografovat kráter, vytvořený po nárazu projektilu, jež se oddělil od již zmiňované sondy DEEP IMPACT. Tento vzniklý kráter odhalil vnitřní strukturu kometárního jádra.

Deep_Impact_crash.jpg

Studium kráteru, který vznikl po nárazu impaktoru o hmotnosti 372 kg, bylo původně úkolem vědeckých přístrojů na mateřské sondě DEEP IMPACT. Avšak při impaktu se uvolnilo mnohem větší množství prachu, než se očekávalo. Tento prach totiž zabránil kamerám na prolétávající hlavní sondě nově vytvořený kráter vyfotografovat.

"Důvodem pro realizaci tohoto experimentu bylo zjistit, jak vypadá nitro komety, tj. jak kometární jádro drží pohromadě," říká Joe Veverka (Cornell University in Ithaca, New York, USA), člen týmu kolem sondy DEEP IMPACT.

Kromě toho určení složení podpovrchových částí jádra komety na základě studia vytvořeného kráteru může vrhnout nové světlo na určení struktury a hustoty kometárního jádra. "Pokud by impaktor narazil na velmi tvrdý povrch, vytvořil by se mnohem menší kráter než při dopadu na měkký povrch," doplňuje Joe Veverka.

Zjištění, jak dlouho částice, uvolněné při umělém impaktu zůstaly v blízkosti komety, naznačuje, že jádro komety TEMPEL 1 je ve skutečnosti docela měkké a porézní. "Avšak bylo by krásné ověřit si to přímým pozorováním kráteru," říká Joe Veverka. Tyto údaje by mohly vědcům pomoci hledat metody, jak změnit dráhu komety, která se nachází na kolizní dráze vůči Zemi.

Rendezvous na svatého Valentina

Nyní Joe Veverka se svými spolupracovníky navrhl, aby se NASA pokusila vyfotografovat kráter na povrchu jádra komety TEMPEL 1 pomocí sondy STARDUST v rámci projektu s názvem ScarQuest. Sonda STARDUST provedla sběr materiálu, uvolněného z jádra komety WILD 2 a uložila jej do návratového pouzdra, které 15. 1. 2006 úspěšně přistálo s mimořádně vzácným úlovkem na zemském povrchu.

stardust_earth.jpg

Dráha mateřské sondy byla po oddělení návratového pouzdra korigována tak, aby nedošlo k jejímu vniknutí do zemské atmosféry, kde by shořela. Místo toho byla navedena na novou oběžnou dráhu kolem Slunce. Vzhledem k tomu, že v jejích nádržích ještě zůstaly zbytky pohonných látek, uvažovalo se o případném dalším využití sondy. Nový cíl pro sondu STARDUST byl nalezen. V září 2007 bude možné uskutečnit korekci dráhu sondy tak, aby se v lednu 2009 znovu vrátila do blízkosti Země.

Gravitační manévr při průletu kolem Země by sondu navedl na takovou dráhu, po níž by 14. 2. 2011 prolétla kolem jádra komety TEMPEL 1. A zde by mohla napravit to, co nezvládla sonda DEEP IMPACT, tj. pořídit fotografie kráteru, vytvořeného při srážce s impaktorem. Uvolněné částice se již buďto usadily na povrchu jádra komety nebo unikly do okolního prostoru. Kráter by měl být dobře viditelný.

Tempel-1_1.jpg

V době, kdy sonda STARDUST dosáhne komety TEMPEL 1, kometa absolvuje celý jeden oběh kolem Slunce od výzkumu sondou DEEP IMPACT. Předpokládá se, že kometa ztratí přibližně jeden milión tun vodní páry, která se vypaří na každém oběhu v důsledku ohřevu Sluncem. Astronomové tak budou moci porovnat fotografie povrchu jádra komety TEMPEL 1, které pořídila sonda DEEP IMPACT s fotografiemi, které pořídí sonda STARDUST o 6 let později.

"Poprvé tak budeme moci spatřit na vlastní oči, jak moc se změní povrch kometárního jádra v důsledku odpařování těkavých látek při přiblížení komety do blízkosti Slunce," říká Joe Veverka. "Otázka zní: Je materiál uvolňován z celého povrchu jádra komety rovnoměrně? Nebo uniká jen z vybraných oblastí - a pokud je tomu tak - čím jsou tyto oblasti mimořádné?"

Joe Veverka odhaduje, že projekt ScarQuest by stál zhruba 20 až 30 miliónů dolarů, což je částka, rovnající se méně než 10 % nákladů na vývoj zcela nové kosmické sondy. O projektu zatím nebylo rozhodnuto. Jeho realizace by mohla přinést doplňující informace do mozaiky znalostí o kometách a o počátcích formování Sluneční soustavy.

Zdroj: newscientistspace
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »