Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Družice ESA odhalují vlny zabijáky

Družice ESA odhalují vlny zabijáky

Klimatologové a oceánologové nyní věří, velké vlny, které mohou dosáhnout až 30 metrové výšky, jsou odpovědné za většinu potopení velkých lodí na otevřeném oceánu. Družice ERS (Earth obseRvation Satellites) provozované Evropskou vesmírnou agenturou spatřily již několik těchto monster a potvrdily jejich existenci. Tým vědců studoval série snímků pozemských oceánů za dobu jen tří týdnů a i za tuto krátkou dobu našli více než 10 obrovských vln vyšších nad 25 metrů. Nová studie bude sledovat oceány po dobu 2 let a má vést k lepšímu porozumění tomu, jak se tyto vlny tvoří a jestli mohou být předpovězeny.

rogue-wave.jpg
1980: přes tanker Esso Languedoc se valí vlna o výšce 25 metrů, běžné vlny měly 5-10 metrů
WP10003.jpg
1974: poškozená loď Wilstar

Počasí a zabijácké vlny mají být odpovědné za potopení více než 200 supertankerů a kontejnerových lodí s délkou převyšující 200 metrů za poslední dvě desetiletí. Velké vlny, jak se zdá mohou být mnohem významnější příčinou mnohých takových případů.

Námořníci, kteří přežili podobná setkání, vyprávěli pozoruhodné příběhy. V únoru 1995 se motorová loď Královna Elisabeth II setkala s 29 metrů vysokou vlnou během hurikánu v Severním Atlantiku. Kapitán Ronald Warwick ji popisoval jako "ohromnou zeď vody". "Vypadalo to jako když plujeme přímo do bílých útesů u Doveru".

Za jeden týden, mezi únorem a březnem 2001, se s takovými vlnami setkaly dvě turistické motorové lodi, Brémy a Skotská hvězda a málem toto setkání nepřežily. Přitom k incidentu došlo na místech vzdálených od sebe přes 1600 km. A nebyly samy.

ers005.jpg
Proto již v prosinci 2000 EU zahájila projekt MAX WAVE, který měl potvrdit výskyt a rozšíření těchto obrovských vln. Jako součást tohoto projektu bylo první pozorování vln pomocí radarů družic ERS. Družice ERS 1 a 2 byly vypuštěny již v letech 1991 a 1995. Na palubě mají tak zvaný Synthetic Aperture Radar (SAR). Ten je schopen zachytit vlny s rozlišením okolo 10m. Data radaru jsou však "syrová" a použít je lze až po řádném matematickém zpracování. ESA poskytla vědcům vzorek dat asi 30.000 radarových obrazů z doby, kdy vlny pozorovaly již zmíněné lodi Brémy a Skotská hvězda. Snímky byly automaticky zpracovány v Německém centru letového provozu (DLR) a i za tak poměrně krátké období, necelých tří týdnů, na nich bylo nalezeno přes deset vln vyšších než 25 metrů.

Po tomto úspěchu byl schválen program WaveAtlas, který z radarových snímků družic ERS má za dobu dvou roků vytvořit celosvětový přehled velkých vln a provést příslušné statistické analýzy a rozbory.

Zatím už byly odhaleny některé opakující se vzory. Velké vlny často vznikají v místech, kde se obyčejné vlny setkávají s oceánskými proudy a víry. Síla proudu koncentruje a formuje větší vlny. Vedoucí týmu vědců, Susanne Lehnerová, profesorka v oddělení aplikované námořní fyziky na Universitě v Miami, to přirovnává k optickým čočkám soustřeďujícím energii do malé oblasti. Oblastmi tvorby velkých vln je východní pobřeží Jižní Afriky, Severní Atlantik u Labradoru i jiné regiony. Ale vlny tvoří nejen oceánské proudy. Také přední strany tlakových níží, dlouhodobé větry (nad 12 hodin) a další meteorologické jevy působí na vznik těchto vln zabijáků.

Projekt WaveAtlas bude pokračovat až do prvního čtvrtletí roku 2005.

Zdroj: ESA tiskové zprávy
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »