Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Družice SOHO oslavila 20 let

Družice SOHO oslavila 20 let

Družice SOHO. Zdroj: NASA.
Autor: NASA.

V závěru roku 2015 si připomínáme jedno milé, kulaté výročí, které připadlo na 2. prosince. Tehdy na den přesně před 20 roky, 2. prosince 1995 byla vypuštěna jedna z nejúspěšnějších a doposud sloužících misí určených k výzkumu Slunce. Sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) se coby výsledek úzké spolupráce amerického úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a Evropské kosmické agentury (ESA) zařadila do flotily výzkumných laboratoří a teleskopů, které nám denodenně přinášejí informace o takzvaném kosmickém počasí. Její umístění v  libračním bodě (L1), tedy v místě, kde se přesně vyvažuje přitažlivost Země a Slunce učinila za dlouhých 20 roků z této sondy nástroj, který nám pomohl blíže pochopit chování naší mateřské hvězdy.

Nepřetržitý dohled SOHO nad Sluncem
Nepřetržitý dohled SOHO nad Sluncem
Sonda SOHO je pro své účely vybevena širokým spektrem přístrojů, které z ní dělají bez nadsázky naše prodloužené oko. Díky dvojici koronografů LASCO C3 a LASCO C2, z něhož lze vidět kombinovanou oslavnou mozaiku vlevo, lze takřka v reálném čase sledovat dynamiku sluneční koróny, tedy sluneční atmosféry, která je lidskému zraku viditelná pouze při úplném zatmění Slunce nebo pomocí právě koronografů. Samozřejmostí je snímkování Slunce ve viditelném oboru spektra, kde jsou nejznatelnějšími projevy aktivity výrazné sluneční skvrny.

Velmi poutavá a vědecky hodnotná data přicházejí z kamer vybavených filtry, které zobrazují Slunce na vlnových délkách, jež jsou mimo rozsah běžně vnímaných lidským zrakem. Příkladem za všechny snímky jsou ty, které najdete na naší speciální stránce. Takto například vidímě Slunce zářit ve spektrální čáře vodíku H-alfa, ale i v jiných oborech spektra.  V chromosféře tak můžeme spatřit smyčky protuberancí a vrcholky konvektivních proudů z nižších vrstev Slunce. Každý den je tak Slunce pod drobnohledem špičkově vybavené laboratoře, která na Zemi zasílá data od viditelného zaření přes UV a měření rychlosti slunečního větru až po měření oscilace Slunce.

Průlet komety ISON kolem Slunce. Autor: NASA, ESA.
Průlet komety ISON kolem Slunce.
Autor: NASA, ESA.
Ačkoliv byla SOHO primárně určena k výzkumu Slunce, vydobyla si za dobu své činnosti jedno nečekané prvenství, jímž je největší počet objevených komet. Právě ve směru, kam míří objektivy SOHO, se každoročně objeví několik komet, z nichž některé svou životní pouť předčasně zakončí velmi blízkým průletem nad „povrchem“ Slunce, jako tomu bylo v případě předloňské „předvánoční“ komety C/2012 S1 ISON. Za dobu své činnosti tak SOHO objevila na 3000 komet, mezi nimiž bylo i mnoho takzvaných lízačů Slunce (tzv. komety Kreutzovy skupiny), a zrovna v úterý 8. prosince 2015 byli lidé prostřednictvím sondy svědky dalšího takového kometárního kamikaze. Nezbývá než popřát další minimálně jednu dekádu bezporuchvého provozu a mnoho cenných dat!

Zánik komety SOHO nad povrchem Slunce 8. prosince 2015. Autor: SOHO, NASA/ESA.
Zánik komety SOHO nad povrchem Slunce 8. prosince 2015.
Autor: SOHO, NASA/ESA.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Stránky družice SOHO

Převzato: Hvězdárna a Astronomická společnost Pardubice



O autorovi

Štítky: Koróna, LASCO C3, SOHO komety, SOHO


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »