Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Enterprise - zapomenutý raketoplán

Enterprise - zapomenutý raketoplán

Emblém programu ALT
Emblém programu ALT
Poté, co 1. února 2003 při katastrofě raketoplánu Columbia tragicky zahynula celá sedmičlenná posádka, téměř všude se psalo, že byl zničen nejstarší americký raketoplán. To však není úplně přesné. Columbia byla sice nejstarší raketoplán, který se vydal do vesmíru, ale již před ním existoval jiný stroj, který si označení "první raketoplán" rozhodně zaslouží.

Úplné počátky vývoje vesmírného plavidla s možností vícenásobného použití se datují do druhé poloviny 60. let. V letech 1966 až 1975 NASA vyrobila tři testovací konstrukce s označením M-2, HL-10 a X-24, které byly nejprve testovány bez motorů, později byly osazeny raketovými motory. Dalším krokem bylo postavení testovacího raketoplánu. Ten byl dokončen na letecké základně Rockwell v Palmdale v Kalifornii 12. března 1976 a jeho jméno mělo být Constitution na počest dvoustého výročí americké ústavy. V té době však byl v televizi velkým hitem sci-fi seriál Star Trek a jeho fanoušci vše změnili. Když se dozvěděli, že NASA připravuje testovací raketoplán, zahrnuli Bílý dům prosbami, aby byl pojmenován podle kosmické lodi z daného seriálu. Nakonec byl tedy první raketoplán s technickým označením OV-101 (Orbiter Vehicle) 17. září 1976 slavnostně za přítomnosti vedení NASA, zástupců Kongresu a několika tisíc hostů pokřtěn jménem Enterprise.

Enterprise na zádech Boeingu 747
Enterprise na zádech Boeingu 747

Po komplexních zkouškách, které probíhaly do konce ledna 1977, převezl Enterprise speciální kolový transportér na 55 km vzdálenou leteckou základnu Edwards v Mohavské poušti. Zde byly dlouhé přistávací dráhy, vhodné pro přistávání raketoplánů. V leteckém výzkumném zařízení NASA Dryden v době od února do listopadu 1977 absolvovala program ALT (Approach and Landing Tests - test přiblížení a přistání). Jednu posádku tvořili Joe Engle a Richard "Dick" Truly, druhou pak Fred Haise a Gordon Fullerton. Nejprve se testoval raketoplán připevněný na záda upraveného Boeingu 747. První tři testy probíhaly 15.2. 1977 a zkoumaly hlavně pevnost a stabilitu připojení.

V období od 18. února do 2. března se uskutečnilo celkem pět letů Boeingu s raketoplánem, který byl bez astronautů. Sledovala se letecká způsobilost celého kompletu a na závěr byl na zemi proveden celkový test systémů. Další let už absolvovala Enterprise i s astronauty na palubě. Bylo to 18. června 1977 a během celého letu se neodpojila od mateřského Boeingu. Bylo to hlavně proto, že se musely důkladně prověřit všechny systémy dříve, než na nich budou záviset životy kosmonautů. K oddělení nedošlo ani při dalších dvou letech 28. června a 26. července.

Velký den pro Enterprise nastal 12. srpna 1977, kdy se poprvé odpojila a plachtěním doletěla na Edwarsovu leteckou základu, kde přistála na dně vyschlého jezera, které sloužilo jako přistávací dráha pro zkušební lety. Při prvních třech samostatných letech byla zadní část raketoplánu s motory schována pod krytem, aby se zlepšila aerodynamika letounu. Při čtvrtém testu byl kryt odstraněn a raketoplán opět přistával na dně vyschlého jezera. Při posledním, pátém letu už Enterprise přistávala na běžné betonové přistávací dráze. Po těchto letech bylo jasné, že může létat v atmosféře a přistávat jako letadlo. Přehled testů, provedených na základně Edwards je v následujících tabulkách:

Taxi testy

Zkoušky pojezdu Boeingu 747 s Enterprise na zádech po ranveji bez vzlétnutí

 Číslo   Datum   Max. rychlost 
1. 15.2. 1977 143 km/h
2. 15.2.1977 225 km/h
3. 15.2. 1977 253 km/h


Zkušební lety


Příprava bez posádky

 Číslo   Datum   Max. rychlost   Max. nadmoř. výška   Doba letu 
1. 18.2. 1977 460 km/h 4 880 m 2h 05m
2. 22.2. 1977 525 km/h 6 890 m 2h 13m
3.  25.2. 1977  683 km/h 8 010 m 2h 28m
4. 28.2. 1977 683 km/h 8 700 m 2h 11m
5. 2.3. 1977 760 km/h 9 180 m 1h 39m

Lety s posádkou bez oddělení

 Číslo   Posádka   Datum   Max. rychlost   Max. nadmoř. výška   Doba letu 
6.  F. Haise, G. Fullerton  18.6. 1977 335 km/h 4 563 m 55m 46s
7. J. Engle, R. Truly  28.6. 1977  500 km/h 6 710 m 1h 02m
8. F. Haise, G. Fullerton 26.7. 1977 501 km/h 9 230 m 59m 50s

Volné lety

 Číslo   Posádka   Datum    Rychlost  
  oddělení  
  Max. výška  
  nad terénem  
  Doba samo-  
  statného letu  
  Přistávací  
  rychlost  
 Přistávací dráha 
9.  F. Haise, G. Fullerton  12.8. 1977  500 km/h 6 645 m 5m 21s 259 km/h  č.17, přírodní, délka 22 km
10. J. Engle, R. Truly 13.9. 1977 500 km/h 7 225 m 5m 28s 351 km/h  č.15, přírodní, délka 11,6 km
11. F. Haise, G. Fullerton 23.9. 1977 462 km/h 6 828 m 5m 34s 353 km/h  č.17, přírodní, délka 22 km
12. J. Engle, R. Truly 12.10. 1977  460 km/h  6 126 m 2m 34s 350 km/h  č.17, přírodní, délka 22 km
13. F. Haise, G. Fullerton  26.10. 1977  453 km/h 5 364 m 2m 2s 337 km/h  č.04, betonová, délka 4,5 km 

Transportní zkoušky

 Číslo   Datum   Max. rychlost   Max. nadmoř. výška   Doba letu 
14.  15.11. 1977  599 km/h 8 020 m 3h 21m
15. 16.11. 1977 481 km/h 4 970 m 4h 17m
16. 17.11. 1977 481 km/h 6 400 m 4h 13m
17. 18.11. 1977 666 km/h 7 925 m 3h 37m

Poté se raketoplán v březnu 1978 přesunul do Marshalovo střediska kosmických letů v Huntsivillu, Alabamě. Zde byla Enterprise na startovací rampě podrobena podobným vibracím, jakým mohl být vystaven jakýkoliv raketoplán při přistání. Další testování probíhalo na Mysu Canaveral v Kennedyho vesmírném středisku, kde se na raketoplánu zkoušely předletové a startovací procedury.

Jeden z prvních samostatných letů
Jeden z prvních samostatných letů

Ačkoliv se původně uvažovalo o tom, že se Enterprise upraví tak, aby mohla vzlétnout do vesmíru, nestalo se tak. V roce 1978 padlo rozhodnutí, že místo ní se na plnohodnotné vesmírné plavidlo přestaví testovací zařízení, označené jako STA-099 (Structural Test Article). To později dostalo jméno Challenger. Enterprise totiž následkem řady konstrukčních změn "ztěžkla" tak, že hmotnost užitečného nákladu, který by mohla vynést na oběžnou dráhu, klesla na minimum. Kdyby se upravovala, musel by být zhotoven nový trup z lehčích slitin a to by bylo tak drahé, že za tu cenu by bylo možné postavit úplně nový raketoplán. Tak dostal šanci Challenger, který byl původně určen jen pro statické zkoušky konstrukce, lidově řečeno "na rozlámání".

Po splnění svých pracovních povinnosti byla Enterprise předváděna na různých světových výstavách a leteckých přehlídkách. Například v roce 1983 byla vystavena na letecké přehlídce v Paříži, poté cestovala po Německu, Itálii, Anglii a dalších státech. O rok později bylo možné Enterprise spatřit na světové výstavě v New Orleans. Nakonec byla 18. listopadu 1985 z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě převezena na Dullesovo letiště ve Washingtonu, kde strávila v jednom hangáru dlouhých 18 let.

Krátce do služby se Enterprise vrátila ještě dvakrát a to vždy po havárii jiného raketoplánu. Poprvé to bylo v roce 1986, kdy brzy po startu explodoval Challenger a to se na ní testovaly nouzové přistávací systémy. Poté, co v únoru 2003 shořela Columbie při přistávacím manévru, byla Enterprise částečně rozebrána a součástky podrobeny důkladné kontrole.

V listopadu 2003 byl raketoplán Enterprise přesunut na nové místo. Jeho novým domovem se stalo Udvar-Hazyho centrum, otevřené 15. prosince 2003, kde je umístěn v obřím hangáru a ve skutečně vybrané společnosti. Spolu s ním je zde možné spatřit například první Boeing 707, lunární karanténní zařízení z mise Apollo, nadzvukový letoun Concord a několik desítek dalších významných letadel a vybavení.

Vybrané zdroje: KSC - Shuttle Orbiter Enterprise, IAN - Space Shuttle, Wikipedie - Space Shuttle, NASA - Missions - Space Shuttle.
Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Airglow pod Malými Karpatami

Výrazný airglow so štruktúrou bol po celú noc pozorovateľný aj v nížinách juhozápadného Slovenska. Obzor je prežiarený mestom Trnava. Dosiaľ som tento jav pozoroval len v horách od nadmorskej výšky 1000 m. K ránu jeho intenzita klesala.

Další informace »