Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Evropská sonda SMART 1 opouští zemskou gravitaci

Evropská sonda SMART 1 opouští zemskou gravitaci

Evropská sonda SMART 1 opouští zemskou gravitaci a dostává se do míst, kde na ni už více působí přitažlivost Měsíce než přitažlivost Země. Doktor Bernard Foing, hlavní vědecký poradce Evropské kosmické agentury (ESA) to označil za symbolický mezník. V noci 15.listopadu zahájí SMART 1 delikátní manévr, který jej později navede na oběžnou dráhu okolo Měsíce. Jakmile totiž sondu zachytí měsíční gravitace, musí se zahájit opačný manévr než uskutečňovala doposud. K Měsíci sonda stoupala po obrovské spirále stále výš a výš nad zemský povrch tak, že zrychlovala. Nyní bude po podobné spirále sestupovat k povrchu Měsíce tím, že bude brzdit.

Iontový motor sondy za 70 milionů liber začne pracovat nepřetržitě po dobu čtyř dnů a to dostane sondu na sestupovou spirálu, která bude zakončena stabilní eliptickou oběžnou dráhou ve výšce 300 až 3.000 km nad povrchem Měsíce.

Až doposud SMART 1 testoval hlavně svůj pohonný systém, iontový motor používající jako hnací médium elektricky nabité částice atomů xenonu. V lednu 2005 však už má začít vědecká část jeho mise. Sonda nese na palubě rentgenový spektrometr D-CIXS, kterým bude mapovat rozložení chemických prvků na povrchu našeho souputníka a tak pomůže otestovat teorie o vzniku a vývoji Měsíce.

Doktor Foing je zastáncem teorie, že Měsíc je synem Země, ze které se odštěpil po nárazu zárodku jiné planety o velikosti přibližně Marsu. Ten narazil do vznikající Země před asi 4,5 miliardami let a vytrhl z ní velkou část pláště. Trosky vzniklé srážkou se na oběžné dráze Země opět spojily (rekondenzovaly) a vytvořily Měsíc. Tato teorie má velkou naději na to být pravdivou, protože na rozdíl od jiných postihuje celou řadu zásadních vlastností soustavy Země - Měsíc, jako jsou například naklonění osy rotace Země, rozdílné hustoty Země a Měsíce, jeho vzdalování od Země atp.

Jedním z cílů spektrometru D-CIXS je velký impaktní kráter na odvrácené straně Měsíce nebo zkoumání oblasti okolo měsíčního jižního pólu, roviny známé jako vrchol věčného světla. Ten jak se zdá je je trvale ozařován šikmým slunečním světlem a díly tomu má na Měsíc poměrně příznivou a stabilní teplotu okolo -20°C, tedy mnohem více než teploty kolísající mezi -170° až +120°C na ostatních místech povrchu, zejména na rovníku. SMART 1 bude také hledat vodní led ve velmi hlubokých kráterech. Ten by mohl později sloužit lidem při osídlování Měsíce.

Podle: BBC News
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »