Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Evropská sonda SMART 1 opouští zemskou gravitaci

Evropská sonda SMART 1 opouští zemskou gravitaci

Evropská sonda SMART 1 opouští zemskou gravitaci a dostává se do míst, kde na ni už více působí přitažlivost Měsíce než přitažlivost Země. Doktor Bernard Foing, hlavní vědecký poradce Evropské kosmické agentury (ESA) to označil za symbolický mezník. V noci 15.listopadu zahájí SMART 1 delikátní manévr, který jej později navede na oběžnou dráhu okolo Měsíce. Jakmile totiž sondu zachytí měsíční gravitace, musí se zahájit opačný manévr než uskutečňovala doposud. K Měsíci sonda stoupala po obrovské spirále stále výš a výš nad zemský povrch tak, že zrychlovala. Nyní bude po podobné spirále sestupovat k povrchu Měsíce tím, že bude brzdit.

Iontový motor sondy za 70 milionů liber začne pracovat nepřetržitě po dobu čtyř dnů a to dostane sondu na sestupovou spirálu, která bude zakončena stabilní eliptickou oběžnou dráhou ve výšce 300 až 3.000 km nad povrchem Měsíce.

Až doposud SMART 1 testoval hlavně svůj pohonný systém, iontový motor používající jako hnací médium elektricky nabité částice atomů xenonu. V lednu 2005 však už má začít vědecká část jeho mise. Sonda nese na palubě rentgenový spektrometr D-CIXS, kterým bude mapovat rozložení chemických prvků na povrchu našeho souputníka a tak pomůže otestovat teorie o vzniku a vývoji Měsíce.

Doktor Foing je zastáncem teorie, že Měsíc je synem Země, ze které se odštěpil po nárazu zárodku jiné planety o velikosti přibližně Marsu. Ten narazil do vznikající Země před asi 4,5 miliardami let a vytrhl z ní velkou část pláště. Trosky vzniklé srážkou se na oběžné dráze Země opět spojily (rekondenzovaly) a vytvořily Měsíc. Tato teorie má velkou naději na to být pravdivou, protože na rozdíl od jiných postihuje celou řadu zásadních vlastností soustavy Země - Měsíc, jako jsou například naklonění osy rotace Země, rozdílné hustoty Země a Měsíce, jeho vzdalování od Země atp.

Jedním z cílů spektrometru D-CIXS je velký impaktní kráter na odvrácené straně Měsíce nebo zkoumání oblasti okolo měsíčního jižního pólu, roviny známé jako vrchol věčného světla. Ten jak se zdá je je trvale ozařován šikmým slunečním světlem a díly tomu má na Měsíc poměrně příznivou a stabilní teplotu okolo -20°C, tedy mnohem více než teploty kolísající mezi -170° až +120°C na ostatních místech povrchu, zejména na rovníku. SMART 1 bude také hledat vodní led ve velmi hlubokých kráterech. Ten by mohl později sloužit lidem při osídlování Měsíce.

Podle: BBC News
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



30. vesmírný týden 2017

30. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 7. do 30. 7. 2017. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká, skvrna zapadla. Přelety ISS budou tento týden vidět už i večer. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na maximum meteorického roje Delta Akvaridy. K ISS by měla odstartovat kosmická loď Sojuz MS-05.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Trojice galaxií v Draku

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2017 obdržel snímek „Trojice galaxií v Draku“, jehož autorem je Jan K. Žehrovický. Souhvězdí Draka nenalezne na obloze každý. A to je to přitom souhvězdí velmi velké, nebo spíše dlouhé, obtočené okolo Velké a Malé Medvědice. Dokonce je viditelné po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Další informace »