Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Evropská sonda SMART-1 se připravuje na výzkum Měsíce

Evropská sonda SMART-1 se připravuje na výzkum Měsíce

SMART-1_4.jpg
Evropská kosmická sonda SMART-1 se na oběžné dráze kolem Měsíce připravuje na definitivní úpravu výšky oběžné dráhy. Na tzv. pracovní dráhu bude navedena koncem ledna 2005. Hlavním úkolem sondy je prověrka některých nových technologií (například iontového motoru) a astronomický výzkum. Její vědecké vybavení představuje 6 přístrojů. Jejich úkolem je snímkování povrchu Měsíce v oblasti viditelného světla a infračerveného záření, určování chemického a mineralogického složení a rovněž geologické historie měsíčního povrchu. Další přístroje budou detekovat nepravidelnosti v rotaci Měsíce, jiné přístroje se zase zaměřují na studium rentgenového záření Slunce, slunečního větru atd.

Připomeňme si, že sonda byla vypuštěna 27. 9. 2003 jako "přívažek" při startu nosné rakety Ariane-5 a navedena na oběžnou dráhu kolem Země. Pomocí vlastního iontového motoru se postupně vzdalovala od zemského povrchu. V polovině listopadu 2004 přešla na velice protáhlou eliptickou dráhu kolem Měsíce. Pomocí iontového motoru, který nyní působil jako brzdící motor, se výška oběžné dráhy nad povrchem Měsíce snižovala.

K 9. 1. 2005 obíhala sonda SMART-1 kolem Měsíce ve vzdálenosti 2751 až 6941 km. Oběžná doba činila 8,4 hodiny a sklon její dráhy k rovníku byl 88°. Dne 10. 1. 2005 byl iontový motor sondy dočasně vypnut. Pracovníci řídícího střediska potřebují zjistit, jak velké zásoby pracovní látky (xenonu) pro iontový motor ještě v nádržích zůstaly, aby mohli naplánovat další manévry.

Navedení sondy na plánovanou oběžnou dráhu bude uskutečněno koncem ledna 2005. Na této dráze může vydržet zhruba půl roku, tj. do konce července. Vlivem poruch, způsobovaných gravitačním polem Země, přejde na nestabilní dráhu. Pokud by nebyla provedena úprava dráhy pomocí raketového motoru, sonda by se po spirále přibližovala k měsíčnímu povrchu, na nějž by tvrdě dopadla.

K určení zásob xenonu použili pracovníci řídícího střediska tři různé metody, které jim poskytly tři různé údaje o množství xenonu. Podle první metody je to 10,8 kg z celkového množství 82 kg, které se na sondě nacházely v době startu. Druhou metodou bylo množství xenonu určeno na 9,6 kg, třetí způsob určení udává nejnižší zásobu - pouhých 6,6 až 7,8 kg xenonu.

Vzhledem k tomu, že přibližně 1,8 kg xenonu zůstane v nádrži jako zbytková nepoužitelná zásoba, zůstává k dispozici v nejhorším případě méně než 5 kg xenonu (v nejlepším případě 9 kg). Pro navedení na plánovanou oběžnou dráhu kolem Měsíce jsou potřeba 4 kg pracovní látky. Na případné korekce dráhy během výzkumu Měsíce již mnoho paliva asi nezůstane.

SMART1_Pythagoras.jpg

I během fáze přibližování k Měsíci sonda SMART-1 pořizuje snímky měsíčního povrchu pomocí kamery AMIE (Advanced Moon micro-Imager Experiment), jejíž hmotnost činí necelých 1,8 kg. Připojený snímek okolí měsíčního kráteru Pythagoras o průměru 120 km byl pořízen 30. 12. 2004 z výšky 4000 km. Dobře je patrný centrální vrcholek kráteru a terasovité svahy, dosahující výšky zhruba 5 km.

Zdroj: sci.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



30. vesmírný týden 2017

30. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 7. do 30. 7. 2017. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká, skvrna zapadla. Přelety ISS budou tento týden vidět už i večer. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na maximum meteorického roje Delta Akvaridy. K ISS by měla odstartovat kosmická loď Sojuz MS-05.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Trojice galaxií v Draku

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2017 obdržel snímek „Trojice galaxií v Draku“, jehož autorem je Jan K. Žehrovický. Souhvězdí Draka nenalezne na obloze každý. A to je to přitom souhvězdí velmi velké, nebo spíše dlouhé, obtočené okolo Velké a Malé Medvědice. Dokonce je viditelné po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Další informace »