Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Galileo opraven

Galileo opraven

Sonda Galileo začala přenášet důležitá vědecká data. Po listopadovém těsném přiblížení k Jupiteru byla sonda vystavena intenzivní radiaci a došlo k poškození, v jehož důsledku nebylo možné získat data uložená na pásce. Inženýři vystopovali původ chyby (poškozená dioda) a nyní dokončili opravu sondy.

"Ze zahájení přenosu dat máme velikou radost, Neměli jsme jistotu, že so tohoto okamžiku dočkáme.", uvedl Dr Eilene Thieling, project manager v JPL. Přehrávání a přenos dat započalo na konci minulého týdne. Nejprve byla páska převinuta na část záznamu kde se očekávají nejzajímavější vědecká data. Tato část začíná 4. listopadem kdy se Galileo dostal k Jupiteru blíže než jeho měsíc Io a končí 5. listopadem kdy došlo k vypnutí systémů sondy. Toto vypnutí bylo plánované a šlo o preventivní ochranu sondy před silnou radiací Jupitera.

Předpokládá se, že páska obsahuje nejkvalitněší zatím získaná data o vnitřní části Jupiterova magnetického pole. Na pásce mohou být i zajímavé informace o prachových částicích tvořících Jupiterův pavučinový prstenec - Galileo skrze něj prolétal 5. listopadu.

V rámci oprav byla dioda žíhána - diodou procházel silný proud - mohlo dojít i k poškození diody, ale oprava nakonec proběhla úspěšně. V půběhu oprav byla dioda žíhána 83 hodin. Nyní je možné používat pásku hodinu bez přerušení. Vzhledem k tomu, že normální provoz vyžaduje běh pouze po několik minut jde o velmi dobrý výsledek.

Po neúspěšném otevření hlavní antény se stala záložní páska strategickou součástkou. Většina údajů nashromážděných při průletu okolo Jupiteru se nahrávala na pásku. Data jsou později pomalu vysílána na Zemi pomocí záložní antény.

Sondě již dochází palivo potřebné k orientaci sondy na Zemi. Sonda byla navedena kilizní dráhu s Jupiterem. K impaktu by mělo dojít příští září. Tento manévr je preventivním opatřením, aby Galileo nadopadl na měsíc Europa, kde objevil se pod povrchem pravděpodobně nachází oceán. Je možné že se v něm nachází mimozemský život.

Další informace o misi Galileo naleznete na http://galileo.jpl.nasa.gov

Zdroj: NASA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zoskupenie planét na rannej oblohe

Planéty Venuša, Mars a Merkúr a ako bonus blízka konjunkcia Mesiaca s hviezdou Regulus v súhvezdí Leva.

Další informace »