Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Havárie nosné rakety se sondou OCO
Vít Straka Vytisknout článek

Havárie nosné rakety se sondou OCO

Tak měla vypadat sonda OCO na orbitu
Tak měla vypadat sonda OCO na orbitu
V úterý 24. února se vydala z kalifornského kosmodromu Vandenberg na cestu družice OCO, která měla sledovat oxid uhličitý v atmosféře Země. Její dlouho očekávaná mise ale kvůli chybě nosné rakety skončila dříve, než začala.

Mise OCO

Start a první měření této sondy byly klimatology dlouho očekávány. Sonda měla odpovědět na některé klíčové otázky v souvislosti s obsahem oxidu uhličitého v zemské atmosféře. Například už jen to, že v atmosféře zůstane jen asi 40 procent uhlíku, vyprodukovaného lidskou činností a zbylých 60 procent je absorbováno oceány a kontinenty za dosud nevyjasněných okolností. Zkoumání koloběhu uhlíku v přírodě a s ním souvisejícího obsahu oxidu uhličitého v atmosféře bylo jejím hlavním cílem. Přitom to měla dělat s takovou přesností a efektivností, jaké nikdy předtím nebylo dosaženo.

Princip měření přitom nebyl nikterak složitý. Sonda byla vybavena třemi spektrometry, každý pracující v jiném oboru světla. Měly zachycovat a analyzovat sluneční světlo, odražené od povrchu Země. Detekovaly by tak chemické složení zemské atmosféry a určily přesné množství oxidu uhličitého. Sonda se měla po své dráze ve výšce 705 km pohybovat dva roky a celou planetu prozkoumat a proměřit každých 16 dní. V průběhu měření by sonda 3x za sekundu vyfotografovala výsledný obraz z každého spektrometru (takovýchto fotografií mělo být pořízeno přes 30 000 každý oběh okolo Země, celkem na 8 milionů pozorování). Všechno ale nakonec bylo trochu jinak.

Havárie při startu

Osudný start rakety Taurus XL
Osudný start rakety Taurus XL
OCO odstartovala ze základny Vandenberg v Kalifornii v úterý v 10:55 SEČ jen asi s pětiminutovým zpožděním kvůli drobné technické závadě. První tři minuty probíhal let hladce. Sedm sekund po zážehu druhého stupně nosné rakety Taurus XL byl vyslán příkaz k oddělení štítu, který chránil sondu OCO před třením v atmosféře (tvoří špičku rakety, je navržen tak, aby se oddělil ve dvou kusech a vzdálil pomocí vlastních trysek). K tomu ale ze zatím neznámých příčin nedošlo. Raketa, brzděná tíhou štítu, nedosáhla potřebné rychlosti a spadla (i se sondou za 273 milionů dolarů) do oceánu poblíž Antarktidy.

Příčiny havárie NASA stále vyšetřuje, v nejbližší době má být jmenována komise k řádnému prošetření události a doporučení opatření při příštích startech. Je přitom potvrzeno, že příkaz k oddělení chránícího štítu byl odeslán dobře fungujícím softwarem.

Raketa Taurus XL je navržena pro tuhá paliva a jejím provozovatelem je soukromá firma Orbital Sciences Corporation. Šlo o v pořadí osmý start tohoto nosiče a druhou havárii. Firma přitom před Vánoci uzavřela s NASA kontrakt za 1,9 miliard dolarů na zásobování Mezinárodní kosmické stanice mezi lety 2010 a 2016, má proběhnout 8 bezpilotních misí. Kontrakt byl tehdy uzavřen i se společností SpaceX (na 12 letů za 1,6 miliard).

Na závěr krátká citace z blogu manažera programu OCO Erica Iansona o nešťastném startu: "Ten den pro mě začal, jako by se mi splnil chlapecký sen... Cítil jsem kombinaci vzrušení a nervozity, jak odpočítávání pokračovalo...Je těžké popsat zklamání v řídícím středisku, když ředitel startu ohlásil havárii. Jen jsem dal hlavu do dlaní. Ale věděl jsem, že mnohem horší to je pro inženýři a vědce, kteří strávili ohromné množství času přípravami sondy pro tento den."

Zdroje:



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »