Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  HST a Měsíc: výběr místa pro obydlenou základnu

HST a Měsíc: výběr místa pro obydlenou základnu

Aristarchus_Clementine.jpg
Astronomové nyní využívají Hubblův kosmický dalekohled (HST) k průzkumu Měsíce za účelem zjištění nejvýhodnějších oblastí pro vybudování dlouhodobé obydlené základny.

Předcházející mise zkoumaly Měsíc v širokém spektru vlnových délek elektromagnetického záření. Avšak v žádném případě nebylo dosaženo takového rozlišení, jakého je schopen HST při výzkumu Měsíce v oboru ultrafialového záření - předpokládá se získání fotografií, na nichž bude možno rozlišit oblasti o velikosti 50 m.

"Pokoušíme se zjistit možnosti výzkumu v oboru ultrafialového záření za účelem objevování nerostných surovin na Měsíci," říká Bruce Hapke, planetolog z University of Pittsburgh (Pennsylvania, USA). Hapke patří do šestičlenné skupiny vědců, zkoumajících Měsíc pomocí HST, jehož vedoucím je Jim Garvin z NASA.

Tým vědců především doufá, že bude schopen identifikovat minerál s názvem ilmenit (oxid železa a titanu FeTiO3), který byl již dříve objeven ve vzorcích měsíční horniny. V pozemských horninách (převážně bazaltech) se nachází většinou ve velmi malých množstvích do 2 %. Na Měsíci však byly zjištěny čediče s obsahem ilmenitu až 18 %. "Ilmenit má takové vlastnosti, které bychom mohli využít při výstavbě měsíční základny," dodává Hapke.

Jak již bylo zjištěno při dřívějších výzkumech, měsíční hornina obsahuje kyslík, který by mohla posádka vědecké základny používat k dýchání. Povrchové horniny Měsíce rovněž absorbovaly poměrně velké množství vodíku a helia ze slunečního větru. Zahříváním minerálů bude možné uvolnit tyto plyny, které pak mohou být využívány jako energetické zdroje pro činnost základny. Železo, obsažené v minerálech, může být využito k výrobě konstrukčních materiálů jako je ocel a použít je k výstavbě stálé měsíční základny.

Ilmenit byl objeven v různých koncentracích na několika místech, navštívených kosmonauty, v rámci programu Apollo před více než 30 roky. HST pozoroval dvě z těchto oblastí: místa přistání Apolla 15 a Apolla 17 v letech 1971 a 1972. Jednalo se o část výzkumného programu, který byl ukončen 21. 8. 2005.

"Pozorovali jsme tyto oblasti z toho důvodu, protože víme, co se zde nachází," říká Hapke, který se rovněž podílel na výzkumu měsíčních vzorků z těchto oblastí. "To je dobrý základ pro kalibraci snímků měsíčního povrchu, které pořídil HST v oboru ultrafialového záření."

Pomocí HST byla rovněž pozorována třetí oblast - okolí kráteru Aristarchus (průměr 42 km), který se nachází poblíž měsíčního rovníku (23,7 N, 47,4 W). Kráter se nachází na okraji plošiny, která se zvedá přibližně 2 km nad rozsáhlé lávové oblasti, jež ji obklopují (Oceanus Procellarum).

Dřívější pozorování naznačují, že při impaktu, který vytvořil kráter Aristarchus, bylo vyvrženo do okolí velké množství materiálu z oblasti, zalité v minulosti měsíční lávou. Sonda Clementine zkoumala tuto oblast v oboru viditelného a infračerveného záření. Obrázek v úvodu článku představuje širokospektrální mozaiku oblasti kolem kráteru Aristarchus. Jedná se o různorodou a zajímavou oblast Měsíce. Kráter Aristarchus je vyznačen modrou barvou. Patrny jsou i vrstvy vyvrženého materiálu při vzniku kráteru. "Pozorování na delších vlnových délkách nám umožní objevit oblasti, kde byla odkryta místa výskytu zajímavých minerálů," dodává Hapke.

Zpracované výsledky pozorování vybraných oblastí Měsíce pomocí HST by měly být k dispozici počátkem října 2005.

Zdroj: newscientistspace
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »