Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  HST do roku 2013?

HST do roku 2013?

Greenbelt (Maryland, USA) 31. října (ČTK) - Americký Národní úřad proletectví a vesmír (NASA) se rozhodl prodloužit životnost Hubbleovavesmírného teleskopu, který pomohl vědcům výrazně rozšířit znalosti okosmu. Oznámil to dnes šéf NASA Michael Griffin v Goddardově vesmírnémcentru v Greenbeltu ve státě Maryland. Raketoplán se na servisní misi soznačením STS-125 vypraví pravděpodobně v roce 2008. Pokud bude úspěšná,může prodloužit provoz přístroje až do roku 2013, kdy NASA plánujevypustit na oběžnou dráhu nový vesmírný teleskop Jamese Webba.

Hubbleův teleskop byl do kosmu vynesen v roce 1990. Za dobu svého fungování podstoupil čtyři servisní prohlídky. Pátou, plánovanou na rok 2004, americká vesmírná agentura zrušila kvůli katastrofě raketoplánu Columbia, který se v únoru 2003 rozpadl při sestupu do atmosféry. Pokud by NASA nepřistoupil k renovaci Hubbleova teleskopu, pracoval by do roku 2008 nebo 2009.

Během plánované servisní mise by měli astronauti pětkrát vystoupit do volného prostoru a vyměnit teleskopu baterie a gyroskopy pro orientaci přístroje v prostoru. Namontují na něj také novou širokoúhlou kameru a spektrometr, které umožní pozorovat velmi vzdálené objekty ve vesmíru. Teleskop zároveň vynesou na vyšší orbitu.

V současnosti se zařízení podle NASA pohybuje ve výšce asi 575 kilometrů nad povrchem Země, kterou obletí za 97 minut.

Teleskop si dlouhou dobu držel primát nejvýkonnějšího dalekohledu na světě. Za 16 let své existence přinesl podle odborníků více informací o vesmíru než všichni jeho předchůdci dohromady. Pořídil přes 750.000 snímků, které poskytly mimo jiné důkazy o existenci takzvané temné hmoty a energie či supermasivních černých děr. Napomohly také zpřesnit stáří vesmíru na 13,7 miliardy let a objevily nejstarší galaxie zrozené necelou miliardu let po vzniku vesmíru.

Jedny z nejnovějších výsledků výzkumu za pomoci pozorování Hubbleova teleskopu byly zveřejněny v srpnu v Praze na valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU). Přístroj pozoroval blízkou kulovou hvězdokupu NGC 6397, ve které zachytil nejslabší hvězdy ve vesmíru, které jsou natolik chladné a vyzařují tak málo světla, že jejich pozorování doposud nebylo možné.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje v kanceláři Astronomického ústavu AV ČR v budově na Spořilově (v Praze) ve funkci PR a jako koordninátor akcí pro veřejnost na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - mimo členství ve výkonném výboru ČAS a v porotě České astrofotografie měsíce je především tiskový tajemník České astronomické společnosti.



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (24814) 1994 VW1 poblíž hvězdy beta Tau

Planetka měla v době fotografování 16.3 mag a pohybovala se po obloze rychlostí 1.23"/min.

Další informace »