Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Hubbleův kosmický dalekohled - 2. díl
Vít Straka Vytisknout článek

Hubbleův kosmický dalekohled - 2. díl

Hubble na oběžné dráze
Hubble na oběžné dráze
Dalekohled byl bez problémů vypuštěn na odpovídající oběžné dráze z raketoplánu Discovery v dubnu 1990 ale záhy poté, co poslal na Zemi své první snímky bylo zjištěno, že jeho hlavní zrcadlo trpí tzv. sférickou aberací, malinkou ale osudovou nepřesností při broušení. Zrcadlo nedokázalo přesně soustředit paprsky světla do vědeckých přístrojů. Vědci ale měli řešení. Jaké?

Vyvinuli přístroj zvaný COSTAR, což byla soustava malých zrcadel, které měly soustředit světlo z primárního zrcadla do výzkumných aparatur. Bylo rozhodnuto, že COSTAR bude nainstalován do Hubblea místo vysokorychlostního fotometru v průběhu první servisní mise (dále SM1). Astronauté strávili tréninkem celkem 11 měsíců. 2. prosince 1993 se v raketoplánu Endeavour vydali vstříc svému cíli. Pracemi na teleskopu strávili celkem 5 dní a splnili všechna očekávání. COSTAR zaujal své místo a pracoval přesně tak, jak měl. Hubbleovy snímky byly od té doby dokonalé. Posádka Endeavour STS-61 kromě instalace COSTARu také vyměnila přístroj Wide Field and Planetary Camera za jeho zdokonalenou verzi, uvedla do provozu jimi přivezené nové solární panely (staré se příliš chvěly kvůli jejich vysoké ohebnosti) a také instalovala nové gyroskopy. Tato servisní mise tedy dopadla na jedničku.

Jeden z mnoha spacewalků k Hubbleovi
Jeden z mnoha spacewalků k Hubbleovi
V krátkosti si připomeňme také další tři lety k dalekohledu:
  • SM2 - únor 1997: S teleskopem se znovu shledal raketoplán Discovery, jež jej vynesl na orbit, tentokrát mu přivezl nové vědecké přístroje, nedostupné při Hubbleově výrobě. Šlo o NICMOS (Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer), vyvynutý ke studiu vzdálených objektů prostřednictvím infračerveného záření. Druhým přístrojem byl STIS (Space Telescope Imaging Spectrograph) pro pátrání po černých dírách.
  • SM3A - prosinec 1999: Třetí servisní mise byla rozdělena do dvou částí (uskutečnily ji dva raketoplány s odstupem 3 let), proto je někde STS-125 uvedena jako čtvrtá a někde jako pátá servisní mise. Krátce před startem SM3A (Discovery STS-103) přešel Hubbleův teleskop do bezpečnostního modu poté, co selhal čtvrtý gyroskop ze šesti. Posádka STS-103 vyměnila všech 6 gyroskopů, 1 naváděcí senzor (používá se jednak k zaměřování teleskopu podle hvězd a také k vědeckým měřením).
  • SM3B - březen 2002: Raketoplán Columbia STS-109. Hlavním úkolem byla instalace přístroje ACS (Advanced Camera for Surveys), nejvýkonější kamery jaká kdy byla součástí teleskopu. Hubble také obdržel nové solární panely, menší a výkonější než ty staré, nový rozvodný systém elektřiny a dočkal se opravy systému pro kontrolu polohy.
Necelý rok poté, 1. února 2003, přišla havárie raketoplánu Columbia a poslední servisní mise k HST byla zrušena. Postupem času ale byla navrácena do "jízdního řádu". Když ji shrneme, dočkáme se výměny gyroskopů a hlavní sběrnice dat, instalace dvou nových vědeckých přístrojů a opravy dvou nefunkčních, výměny tepelných krytů. HST také obdrží speciální stykovací uzel pro spojení s umělou družicí, jež jej na konci jeho života navede do hustých vrstev atmosféry. Těžko říct kdy to bude, STS-125 má jeho aktivitu prodloužit minimálně do roku 2014, poté se už ale žádné servisní mise nedočká, raketoplány ukončí provoz příští rok a vystřídá je v roce 2015 kosmická loď Orion, vyvinutá k úplně jiným účelům. Do své "smrti" nám ale snad HST bude otevírat dveře do vesmíru alespoň tak, jako doteď.

Přínos Hubbleova teleskopu vědě

Byl určitě ohromný. Jedinečnost tohoto přístroje spočívá především v tom, že jeho pozorování nejsou rušena zemskou atmosférou. Díky tomu a svým moderním přístrojům například teleskop v letech 2003 a 2004 pátral po galaxiích, jež vznikly krátce po velkém třesku. Pořizoval fotografie s expoziční dobou asi milion sekund a výsledek stál za to. Na ploše desetiny průměru měsíčního úplňku bylo nalezeno bezmála 10 000 galaxií, které by nebylo možno zachytit pozemními teleskopy. Tyto snímky odhalily 500 galaxií, vzniklých do miliardy let po velkém třesku (světlo takových objektů přiléta k Zemi s intenzitou jednoho fotonu za minutu na rozdíl od standartních milionů fotonů od blízkých galaxií). Hubble také samozřejmě sleduje objekty blízké Zemi, například na Měsíci pátrá po minerálech s obsahem kyslíku, jeho přítomnost na Měsíci by velmi usnadnila lidskou kolonizaci.

Snímek galaxie M81 z HST
Snímek galaxie M81 z HST
Na závěr si shrňme pár opravdu důležitých objevů HST. Zjistil, že rychlost rozpínání vesmíru roste, což dokazuje existenci temné energie. Dokonce se mu povedlo stanovit momentální rychlost rozpínání vesmíru s přesností na 10 procent. Provedl první měření šíření temné hmoty. Poprvé pozoroval atmosféru exoplanety. Sledoval a poskytl stěžejní informace o nárazu komety Shoemaker-Levy/9 do Jupitera. Hubbleovy pozorování odhalily velké množství černých děr. A takto by jsme tady jistě ještě mohli dlouho pokračovat.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »