Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Hubblův kosmický dalekohled HST opět funguje

Hubblův kosmický dalekohled HST opět funguje

Galaxie Arp 147 na snímku z HST.
Galaxie Arp 147 na snímku z HST.
Hubblův kosmický dalekohled HST je opět zpátky v každodenní výzkumné činnosti. Po čtyřtýdenním výpadku se prezentoval fascinující fotografií dvojice galaxií s názvem Arp 147. V pozorování pokračuje od 25. října 2008, čtyři týdny po tom, co se u něj projevil problém s řídící jednotkou a dalekohled se přepnul do tzv. safe mode ("spícího režimu").

Pouhé dva dny po tom, co se podařilo oživit záložní řídící systém, vyslal HST na Zemi fotografii dvojice gravitačně interagujících galaxií Arp 147. Snímek byl pořízen hlavní kamerou na palubě HST - WFPC2 (Wide Field Planetary Camera), která byla zaměřena na mimořádně zajímavý cíl.

Pořízená fotografie prokázala, že kamera pracuje přesně tak, jak fungovala před přerušením spojení. Obdržela tak ve sportovní terminologii "čistou desítku" jak za technické provedení, tak i za umělecký dojem.

"Desítka" se objevila i na prvním snímku. Galaxie jsou na pořízené fotografii náhodně orientovány tak, že vytvářejí pomyslnou číslici "10". Galaxie vlevo, představující "1" na tomto snímku, je relativně neporušená působením vedle se nacházejícího úchvatného prstence zářících hvězd. Nachází se v poloze, kdy je k Zemi téměř natočena "bokem". Galaxie vpravo, která představuje "0" v této dvojici, vypadá jako modře zářící prstenec, který je tvořen překotně vznikajícími hvězdami.

Modrý prstenec vznikl v době, kdy hmotnější levá galaxie "prošla" kolem galaxie vpravo. Zrovna tak jako kamínek vhozený do rybníka vytváří na hladině rozšiřující se kruhové vlnění, zde se vytvořily rozšiřující se hustotní vlny. Docházelo ke srážkám a ke zvýšení hustoty plynu, což mělo za následek intenzivní tvorbu nových hvězd.

Prachový načervenalý chomáč v levé dolní části modrého prstence pravděpodobně představuje původní jádro galaxie, které bylo zasaženo gravitací cizí galaxie.

Arp 147 najdeme v atlasu pekuliárních galaxií (Arp Atlas of Peculiar Galaxies), který sestavil Halton Arp v šedesátých letech minulého století a publikoval jej v roce 1966.

Fotografie v úvodu článku byla sestavena z obrázků, pořízených kamerou WFPC2 přes 3 různé filtry. Modrá, zelená a červená barva představují modré, viditelné a infračervené záření galaxií. Snímek byl pořízen ve dnech 27. až 28. října 2008. Galaxie Arp 147 se nachází v souhvězdí Velryby (Cetus), ve vzdálenosti více než 400 miliónů světelných let od Země.

Dne 28. září 2008 přešel HST automaticky do klidového stavu poté, co se vyskytla závada na hlavní kontrolní a řídící jednotce dalekohledu. Toto zařízení je nezbytné pro ukládání a následný přenos dat z vědeckých přístrojů dalekohledu na Zemi. Systém byl reaktivován 23. října 2008 a kamera WFPC2 zahájila pozorování o dva dny později.

HST na oběžné dráze kolem Země.
HST na oběžné dráze kolem Země.

Závada na vybavení HST měla za následek rovněž úpravu harmonogramu startů amerických raketoplánů, respektive start poslední plánované servisní mise STS-125. Ten se připravoval na říjen 2008 a měl završit dřívější kontroly a opravy, uskutečněné v letech 1993, 1997, 1999 a 2002. Poslední plánované opravy by měly prodloužit činnost kosmického dalekohledu HST minimálně do roku 2013 (kdy by mohl být podle současných plánů vypuštěn dalekohled JWST s objektivem o průměr 6,5 m - nástupce HST), možná až do roku 2020.

Vzhledem k tomu, že se na HST vyskytla výše popisovaná závada, je nutné připravit nové zařízení, které astronauti při servisní misi na HST nainstalují. Protože se s takovouto situací nepočítalo, byl v současném harmonogramu posunut let STS-125 na květen 2009.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »