Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Huygens na Titanu

Huygens na Titanu

Huygens - ídící stedisko - 19.35 SEE - první data ze sondy na monitorech
Huygens - ídící stedisko - 19.35 SEE - první data ze sondy na monitorech
Podle posledních zpráv, přistála sonda Huygens na Titanu. Již v průběhu jejího sestupu atmosférou, zaznameanl teleskop v západní Virginii signál sondy, kterým ohlašovala, že je vše v pořádku.
aktuální informace > TV NASA
aktuální informace > NASA - Cassini-Huygens
aktuální informace > ESA - Huygens (včetně záznamů tiskových zpráv)

V současné době přijímá data sonda Cassini, a to až do okamžiku, kdy se sonda Huygens neskryje za obzorem Titanu.
Podle očekávání, byla přijata krátce po 17 hod (CET) první vědecká data ze sondy. Okolo 21 hod budou, pokud vše půjde podla plánu, k dispozici první snímky.
Podle zpráv z prvních dvou tiskových konferencí ESA, proběhlo přistání nad očekávání úspěšně. Překvapivým byl především výborný stav sondy a především doba, po kterou vysílá data. Oproti původnímu předpokladu půl hodiny, zaznamenávala sonda Cassini dat po dobu cca dvou hodin a navíc dalších pět hodin (kdy se Huygens dostal pro Cassini za horizont) bylo možné přijímat data na Zemi.Zatím není známo, zda sonda přistála na skále, metanovém ledu nebo chemickém moři. Operátoři řídícího střediska nyní doufají, že sonda ve zbývajících několika hodinách své existence pošle data o podmínkách na Titanu. Vzhledem k obrovské vzdálenosti trvá téměř devadesát minut, než signály dorazí k Zemi.
Podle prvních snímků a live kamery z řídícího střediska je patrné, že min. několik snímků bylo odesláno po přistání sondy přímo z povrchu Titanu!
Další podrobnější údaje přineseme za několik hodin

zajímavosti > místo přistání snímané sondou Huygens 13.1.2005




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Zabývá se především historií astronomie, spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy.



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Západ Slunce

Další informace »