Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Huygens přistál do ledových oblázků

Huygens přistál do ledových oblázků

Titan_detail.jpg
Britští vědci z Open University publikovali další výsledky výzkumů, které získali prostřednictvím přístrojů evropského modulu Huygens, jež se oddělil od americké sondy Cassini a v lednu 2005 přistál na povrchu Titanu - největším měsíci planety Saturn. Ledové oblázky byly zcela jistě tím prvním, do čehož narazil modul Huygens při přistání na Titanu.

Řeč je především o zpracování údajů, které vyslal na Zemi penetrometr - přístroj, na jehož vývoji se podíleli pracovníci zkušební laboratoře Open University v Milton Keynes. Přístroj se nacházel pod spodní základnou modulu. Jeho hlavní měřící element přestavovala jakási "jehla" o délce 10 cm, která se jako první dotkla povrchu měsíce Titan.

Interpretace získaných výsledků o fyzikálních vlastnostech povrchu tohoto tělesa zabrala vědcům několik měsíců. V prvních hodinách a dnech po přistání modulu Huygens na Titanu vědci předpokládali, že sonda dopadla na povrch, který je pokryt ne příliš pevnou kůrou, pod níž se nachází měkká vrstva horniny či sypkého ledu.

Jak informovali na zasedání britské Národní astronomické společnosti Martin Towner a John Zarnecki, vše nyní napovídá, že modul Huygens přistál v oblasti, pokryté ledovými oblázky o průměru kolem 15 cm. Na základě zpracování přijatých dat z modulu Huygens bylo dále zjištěno, že v posledních sekundách před přistáním se modul nepohyboval svisle dolů, ale pod určitým úhlem v důsledku působení silného větru.

Huygens_test_drop.jpg

V okamžiku dotyku s povrchem modul s největší pravděpodobností narazil do jednoho z ledových valounů, posunul jej a jehla penetrometru pronikla do hloubky 10 cm mezi oblázky, do materiálu, který svými vlastnostmi připomíná "písek z ledových zrníček". Na základě experimentů za účelem zjištění podmínek při přistání sondy, uskutečněných ve zkušební laboratoři v Milton Keynes, bylo získáno značné množství dat, která dovolují s velkou pravděpodobností určit fyzikální vlastnosti povrchu, na němž Huygens přistál. Více než 100 zkušebních testů uskutečnil vědecký tým, aby přesně zjistil, o jaký materiál na povrchu Titanu se jedná. Při srovnávacích zkouškách byl stejný penetrometr shazován do materiálu nejrůznějšího složení a nejrůznějších vlastností k odhalení mechanických charakteristik povrchu Titanu.

"Existence kůry je stále pravděpodobná, avšak my si nyní myslíme, že pravděpodobnější jsou oblázky z vodního ledu, které jsou vidět na pořízených fotografiích povrchu. Největší mají rozměr kolem 15 cm," informoval BBC profesor Zarnecki.

Vše nasvědčuje tomu, že modul přistál v oblasti pokryté materiálem, který velikostí částic připomíná "štěrko-písek", tvořený částicemi vodního a metanového ledu o průměru do 8 mm. "Když proudy kapalných uhlovodíků tečou po pevném povrchu, dochází k jeho erozi. Vytvořená ledová zrnka jsou unášena proudem a pak se usazují v podobě depozitů v níže položených oblastech a my jsme se do nich strefili," říká profesor Zarnecki. Teplota na povrchu Titanu se pohybuje kolem minus 180 °C.

Tyto informace také potvrzují data, která získala z oběžné dráhy kolem Saturna sonda Cassini při blízkých setkáních s měsícem Titan. Další vyhodnocování dat ze sondy Huygens bude pokračovat.

Zdroj: spacenews.ru a news.bbc
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesíc

Další informace »