Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  I přes počáteční potíže má stanice ISS nové osazenstvo
Vít Straka Vytisknout článek

I přes počáteční potíže má stanice ISS nové osazenstvo

Posádka Sojuzu TMA-20. Autor: NASA
Posádka Sojuzu TMA-20.
Autor: NASA
Ve středu 15. prosince jsme vám nabídli online přenos startu lodi Sojuz TMA-20. Ta se o dva dny později spojila s kosmickou stanicí ISS, jejíž posádce doručila tříčlennou posilu pro dlouhodobou práci na palubě komplexu a, kromě jiného, několik vánočních dárků. Start lodi Sojuz i setkání se stanicí proběhly hladce, mezi těmito dvěma událostmi se však situace na chvíli zkomplikovala.

Odletem lodi Sojuz TMA-19 26. listopadu oficiálně začala kosmické stanici "vládnout" 26. dlouhodobá posádka (Expedice 26), zatím jen tříčlenná. Velitelem je americký astronaut Scott Kelly, dalšími dvěma členy ruští kosmonauti Alexandr Kaleri a Oleg Skripočka. A 17. prosince se s příletem lodi Sojuz TMA-20 posádka Expedice 26 konečně rozrostla na šest členů.

Loď Sojuz TMA-20 na palubu komplexu dopravila následující posádku:

Letový inženýr Exp. 26, velitel Exp. 27 Dmitrij Kondratěv (Rusko; na fotografii uprostřed)
Dmitrij byl vybrán do oddílu kosmonautů na konci roku 1997, od té doby byl členem záložních posádek Expedice 5 a 20. Sloužil také jako ředitel operací v Johnsonově kosmickém středisku v Houstonu za ruskou kosmickou agenturu v letech 2006 a 2007. Toto je jeho první let do vesmíru.

D. Kondatěv při tréninku. Autor: Roscosmos
D. Kondatěv při tréninku.
Autor: Roscosmos
Kondratěv je velkým příznivcem karate, ve kterém má už hnědý pásek a nechal se slyšet, že v trénincích karate se bude snažit pokračovat i ve vesmíru, i když neví, nakolik to bude ve stavu beztíže možné.

Letový inženýr Exp. 26/27 Paolo Nespoli (ESA, Itálie)
Paolo byl vybrán jako italský astronaut v polovině roku 1998 a o měsíc později se stal členem evropského oddílu astronautů pod záštitou ESA. Do vesmíru v minulosti letěl jednou, bylo to na podzim 2007 a šlo o misi raketoplánu Discovery STS-120, která doručila na ISS nový americký modul Harmony, který později umožnil připojení evropské laboratoře Columbus a japonské laboratoře Kibo. Ve vesmíru tehdy Paolo strávil 15 dní.
Do vesmíru si s sebou bere speciální kameru pro natočení 3D filmu o jejich 5měsíční misi.

Letová inženýrka Exp. 26/27 Catherine Colemanová (USA)
Catherine je bývalý plukovník amerického letectva, do vesmíru se ve svém životě vydala již potřetí. Předtím se zúčastnila dvou misí raketoplánů: Columbia STS-73 v roce 1995 a Columbia STS-93 v roce 1999 (první mise raketoplánu pod velením ženy, Eileen Collinsové), během kterých strávila ve vesmíru více než 20 dní. Byla také členkou záložních posádek Expedicí 19, 20 a 21.
Den před svým třetím startem, 14. prosince, oslavila na kosmodromu Bajkonur své 50. narozeniny.

Kelly, Kaleri a Skripočka se na Zemi vrátí v polovině března, čímž začne Expedice 27 pod velením Kondratěva, po dobu prvních dvou týdnů (klasicky) jen tříčlenná.

A teď se ohlédněme za samotným příletem nové posádky. Start Sojuzu TMA-20 z Bajkonuru se uskutečnil 15. prosince ve 20:09 SEČ a navedení lodi na výchozí oběžnou dráhu proběhlo bez problémů (online přenos). Následující dva dny strávila posádka Sojuzu samostatným letem s několika zážehy motorů, které je více a více přibližovaly k cíli, prověrkami systémů a přípravami na setkání s kosmickou stanicí. Sojuz fungoval naprosto spolehlivě, potíže paradoxně zasáhly pozemní řídící středisko.

Řídící středisko v Moskvě údajně ztratilo 16. prosince na několik hodin spojení se stanicí ISS i s lodí Sojuz kvůli poškozenému optickému kabelu mezi dvěma pozemními spojovacími stanicemi na západ od Moskvy. Závada však byla rychle odstraněna. Údajně je tato událost u používaných optických kabelů poměrně běžná a technici již s ní mají zkušenosti.

Loď Sojuz krátce po spojení se stanicí. Autor: NASA
Loď Sojuz krátce po spojení se stanicí.
Autor: NASA
Letu Sojuzu naštěstí tato událost žádné problémy nezpůsobila a tak došlo 17. prosince podle plánu k jeho setkání s kosmickou stanicí. Po celou dobu příletu byl Sojuz řízen počítačem, který využíval automatický naváděcí systém Kurs. Ten sestává ze dvou částí: z aktivní, jež je součástí lodi a pasivní, kterou je vybavena stanice, v tomto případě cílový modul Rassvět.

Tyto dvě části Kursu spolu navázaly kontakt asi v 19:45 SEČ, zhruba hodinu a půl před samotným spojením těles. Po přiblížení ke stanici na asi 150 metrů a zarovnání se stykovacím uzlem se Sojuz vůči stanici na chvíli zastavil, aby mohlo řídící středisko zanalyzovat situaci.

Velitel Sojuzu Dmitrij Kondratěv byl celou dobu připraven převzít ruční řízení lodi, kdyby Kurs selhal, naštěstí to nebylo třeba.

Posádky při uvítací konferenci na palubě ISS. Autor: NASA
Posádky při uvítací konferenci na palubě ISS.
Autor: NASA
Po několika minutách dalo řídící středisko souhlas se spojením a Sojuz se dal opět do pohybu. Začal se čím dál tím pomaleji přibližovat ke stykovacímu uzlu, ve finální fázi setkání jen rychlostí asi 10 cm/s. K jeho hladkému připojení ke stanici došlo ve 21:11 SEČ. Po uzavření západek mezi stanicí a lodí a potvrzení pevného spojení následovaly prověrky, zda je loď skutečně dobře připojena a nejsou zde žádné netěsnosti. Necelé tři hodiny po příletu, 18. prosince v 0:02 SEČ, posádky otevřely poklopy mezi stanicí a lodí a přivítaly se. Vzápětí se přesunuly do modulu Zvezda, ze kterého uskutečnily krátkou konferenci s řídícím střediskem, při níž astronauti hovořili s představiteli kosmických agentur anebo i se svými příbuznými. Během rozhovoru se Zemí se dokonce někomu podařilo vykouzlit úsměv na jindy "kamenné" tváři Dmitrije Kondratěva.

Videozáznam příletu Sojuzu ke kosmické stanici:

Na videozáznam přivítání posádek se můžete podívat zde.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »