Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Iontový motor téměř pět let v provozu
Pavel Koten Vytisknout článek

Iontový motor téměř pět let v provozu

V JPL byl po téměř pěti letech nepřetržitého provozu zastaven chod experimentálního iontového motoru. Záloha motoru použitého na sondě Deep Space One skoro čtyřikrát překročila původně plánovanou životnost. A co víc, zastavení bylo vyvoláno nutností kontroly stavu jednotlivých částí, nikoliv selháním samotného zařízení.

Iontový raketový motor využívá elektromagnetického pole k urychlení iontů xenonu. Jejich vystřelováním z trysky motoru dochází ke vzniku tahu. Ten je sice velmi malý, ovšem iontový motor je ve srovnání s konvenčními chemickými motory velmi efektivní při využití paliva. Dlouhodobé použití pak vyrovnání malý tah. Spotřeba paliva je pouhých několik gramů xenonu denně, tudíž je tento pohonný systém i nesrovnatelně lehčí, co se týká hmotnosti paliva.

Sonda Deep Space One byla první ze sond NASA, která využila iontového motoru jako hlavního pohonného systému. Motor na palubě sondy fungoval více než 16 tisíc hodin a přispěl k úspěšnému průběhu výpravy, jejímž hlavním cílem bylo vyzkoušení nových technologií pro budoucí kosmické lety. Dotyčný iontový motor patřil mezi ně. Vědeckým bonusem této výpravy byla návštěva komety Borrelly.

Od 5. října 1998 běželo v pozemské laboratoři dvojče tohoto iontového motoru. K jeho vypnutí došlo 26. června 2003 po více než 30 tisíc hodinách. Několikrát tak byla překročena plánovaná životnost 8 tisíc hodin. Motor byl spuštěn na různých hladinách výkonu a demonstroval použitelnost této technologie i pro dlouhotrvající výpravy. Jeho vypnutí nebylo navíc vynuceno technickými problémy, ale potřebou zjištění stavu jednotlivých částí, zejména pak komory, ve které dochází k ionizaci xenonu. Tato část je totiž kritická pro výpravu Dawn, která se v roce 2006 vydá k planetkám Ceres a Vesta. Ukázalo se, že tato komora je stále v dobrém stavu, ačkoliv její součásti vykazují opotřebení. Nic ovšem nenasvědčuje tomu, že by v blízké době došlo k jejímu selhání.

Zdroj:JPL Press release.




O autorovi



12. vesmírný týden 2017

12. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 3. do 26. 3. 2017. Měsíc je ve fázi před novem. Venuše bude v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze zůstává planeta Mars a objevuje se jasný Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večerní obloha nabízí kometu 41P ve Velkém voze. Z nabídky 100 pozorování tu máme zvířetníkové světlo. 20. března začíná astronomické jaro. 26. března se mění čas. Kosmonautika patří především startům raket. K ISS například poletí nákladní loď Cygnus nazvaná John Glenn.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M51 HaLRGB

Česká astrofotografie měsíce je soutěž astronomická. Jak se však přesvědčíme vzápětí, i ona nám přináší obrázky skutečných krásek. Krásek, schovávajících se za jemný závoj. Ten však, jak už to i na barokních obrazech bývá, spíše odhaluje, než zahaluje. Nuže, pojďme se na ni podívat. Ve starší

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lovec

Na konci ledna panovalo dlouho dobu inverzní počasí s občasným vyjasněním. Nápad vyfotit votický javor s Orionem vznikl během chvíle a hned se vyrazilo na místo. Vysoká vlhkost vzduchu u horizontu napomohla ke zvýraznění nejjasnějších hvězd. Krajina: 9x 2min, f5,6, iso 3200 ohnisko 50 mm Hvězdy: 9x3min, f4, iso 3200 ohnisko 35 mm Mlhoviny: 4x3min, f4, iso 1600 ohnisko 35 Canon 1000D modifikovaný. Vše snímáno s nasazeným Hoya red enhancer filtrem, který lehce potlačuje světelné znečištění.

Další informace »