Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  ISS: 100 000× kolem světa

ISS: 100 000× kolem světa

100 000 oběhů ISS
Autor: NASA/Martin Gembec

Když se v roce 1998 konečně dostaly na oběžnou dráhu první dva moduly Zarja a Unity, začala se psát další kapitola z dlouhé knihy výzkumu na oběžné dráze. Tato nová kapitola, nazvaná ISS, International Space Station, měla na co navazovat. Byly to nejprve první kratší pobyty v rámci misí na Saljuty a Skylab, na něž navázal větší a první opravdu modulární exemplář, orbitální stanice Mir. Ta však dosloužila v devadesátých letech a v roce 2001 byla navedena do atmosféry. Od 2. listopadu 2000 je ale trvale obydlen nový vesmírný ostrov Mezinárodní vesmírné stanice a ta má od pondělí 16. května 2016 za sebou už sto tisíc oběhů kolem Země. Aktuálně zde výzkumy v prostředí mikrogravitace provádí šestičlenná posádka a vůbec jí nevadí, že přitom uhání rychlostí bezmála 27 600 km/h při oběhu kolem Země každých 90 minut.

Co vlastně obnáší těch sto tisíc obletů? NASA se to pokusila kvantifikovat v následujícím videu. Jde například o 4 234 634 268 km, což je například 10 cest k Marsu a zpět (pokud jednu cestu počítáme 210 mil. km) a nebo to dělá téměř vzdálenost ze Země k Neptunu (v září 2016 to bude 4 336 mil. km, resp. 29 au). Přestože přínos ISS pro vědu je je měřeno penězi možná nedostatečný, video uvádí, že zde bylo vykonáno úctyhodných 1 922 výzkumných projektů, z čehož pramenilo více než 1 200 publikací ve vědeckých časopisech. laicky je přínos ISS hlavně v tom, že se lidstvo někam posouvá a za ty prostředky to stojí, i když bychom raději někdy viděli prostředky vynaložené i jinam. Ale pořád je to zlomek ve srovnání s udržením míru a mnohdy až nesmyslným zbrojením. Stanici už navštívilo 222 různých lidí.

Kosmická stanice je velká asi jako fotbalové hřiště a tak je při přeletu na obloze velmi jasná. Jasnější jsou jen krátkodobé záblesky družic Iridium. Stanice je ve výšce 400 km nad našimi hlavami jasnější, než planeta Venuše a úhlovými rozměry překonává i Jupiter, takže v dalekohledu lze pozorovat jednotlivé moduly a především rozměrné solární panely, pokud zvládáme na stanici zaměřovat dalekohled.

ISS má zatím plánovanou životnost do roku 2024, ale pokud se nestanou nehody a státy se na tom dohodnou, nic by asi nebránilo provozu až k roku 2028. Každopádně jednoho dne bude i tato obluda navedena do atmosféry a to je právě předmětem současných diskuzí. Na tyto možnosti se zaměříme v našem dalším článku.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Space.com
[2] NASA blogs
[3] NASA tumblr



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: ISS


29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Z vrcholu Veľkého Dielu sú 15. júla 2018 o 21:15 SEČ kamerou Canon 550D s objektívom Canon 3,5-5,6/18-135 mm zachytené (zľava) Venuša, Mesiac a Regulus expozíciou 0,8 sekundy pri f = 135 mm, f/5,6 a ISO 800 .

Další informace »