Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  ISS a záchrana raketoplánu

ISS a záchrana raketoplánu

Plán záchrany poškozeného raketoplánu za využití Mezinárodní kosmické stanice ISS je velmi riskantní a s největší pravděpodobností skončí neúspěchem, pokud bude realizován. K takovýmto závěrům dospěla NASA podle neoficiálních zdrojů, které má k dispozici například list The New York Times.

ISS_raketoplan.jpg
V citovaných dokumentech se údajně uvádí, že kapacita systému zabezpečení životních podmínek na ISS není dostatečná k tomu, aby bylo zajištěno přežití posádky, tvořené základní posádkou stanice a posádkou raketoplánu během doby, která je nutná pro přípravu a uskutečnění startu záchranného raketoplánu. Část posádky se sice může vrátit zpět na Zemi na palubě ruské kosmické lodi Sojuz TMA, která je trvale připojena ke stanici, avšak její přepravní kapacita je omezena na tříčlennou posádku.

Tyto výpočty byly provedeny odborníky NASA poté, co představitelé Národního úřadu pro letectví a vesmír navrhli využít kosmickou stanici jako "bezpečný přístav", kde posádka poškozeného raketoplánu najde v případě potřeby útočiště po obnovení letů, které je zatím plánováno na březen 2005. Podmínkou spojení raketoplánu se stanicí je jeho vypuštění na oběžnou dráhu kolem Země se stejným sklonem k rovníku. Avšak oficiální představitel NASA Allard Beutel prohlásil, že všechny tyto informace je nutno chápat jako "náhradní plán nouzového plánu záložního plánu" a zde je nutno vykonat ještě mnoho práce na vypracování jeho realizace pro konkrétní podmínky.

Ve vzpomínaném dokumentu se hovoří o tom, že na ISS existují omezené zásoby kyslíku, potravin a vody. Také zařízení na odstraňování odpadků a systémy odlučování oxidu uhličitého a dalších "jedovatých" plynů z atmosféry stanice mají ohraničenou kapacitu. V nejoptimističtějším případě mohou posádka stanice a posádka raketoplánu pobývat na palubě ISS 86,7 dne, pokud vše bude fungovat podle předpokladu.

Nejhorší scénář, který předpokládá výpadek životně důležitých systémů, například systému regenerace ovzduší, bude mít posádka stanice k dispozici pouze 23 dny - což je doba nedostatečná k zajištění přípravy a startu záchranného raketoplánu.

Jestliže vezmeme v úvahu veškeré faktory, průměrná doba společného pobytu obou posádek (stanice i raketoplánu) na palubě ISS činí 59,6 dne. To je stále ještě málo na přípravu záchranné mise raketoplánu. A to za předpokladu, že u záchranného raketoplánu nedojde ke stejné závadě. "Výpadek systémů stanice zajišťujících příznivé podmínky na palubě a jejich nedostatečná kapacita může vést k úmrtí posádky," konstatuje zpráva. Jednou z možností záchrany je současná příprava ke startu dvou exemplářů raketoplánu včetně letové a záchranné posádky, což by se však mnohonásobně prodražilo.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc s Jupiterem

Měsíc a Jupiter v mlze

Další informace »