Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Izrael bude vypouštět vojenské družice z letadla

Izrael bude vypouštět vojenské družice z letadla

black_sparrow1.jpg
Nadpis tohoto článku není úplně správný, je nutné jej poněkud objasnit. Letadlo bude v tomto případě sloužit jako první stupeň kosmického dopravního prostředku. Do výšky kolem 10 km vynese raketu, upevněnou pod trupem nebo pod křídlem. Po dosažení plánované výšky dojde k oddělení rakety od letounu a k zažehnutí jejího raketového motoru. Raketa pak dopraví užitečné zatížení - v tomto případě vojenskou družici - na oběžnou dráhu kolem Země.

V současné době existuje pouze jeden fungující systém pro tzv. "vzdušný start". Třístupňová americká raketa Pegasus o hmotnosti zhruba 23 tuny je vynášena do výšky 12 km pomocí letounu L-1011 (dříve B-52). Na oběžnou dráhu kolem Země je schopna dopravit náklad o hmotnosti kolem 450 kg. Od roku 1990 bylo realizováno již 36 startů. Výrobu a provoz systému Pegasus zajišťuje společnost Orbital Science Corporation.

black_sparrow2.jpg

Návrh izraelského systému má vypracovat konsorcium firem RAFAEL, Israel Armament Authority a IAI, které bylo za tímto účelem založeno.

Doprava družice na oběžnou dráhu kolem Země za využití letadla je levnější než pomocí klasických nosných raket, startujících z kosmodromu. V tomto případě odpadá nutnost kosmodromu (letadlo startuje z letiště), první stupeň systému (letadlo) může být používán opakovaně, je zde možnost navedení družice na dráhy s různým sklonem apod. Jediným vážným problémem je omezená nosnost letadla, nicméně řada malých kosmických raket se do těchto omezujících parametrů "vejde".

V současné době se izraelský projekt blíží do stadia zkoušek. Záštitu nad ním převzalo Ministerstvo obrany Izraele, které má zájem na vypouštění malých špionážních družic. Součástí kosmického dopravního systému by mohla být například raketa třídy vzduch-země Black Sparrow. K jejímu vypouštění by mohly sloužit například letouny F-15, F-4, F-111 či B-52.

ishim.jpg

V různých státech světa existuje celá řada obdobných návrhů dopravních kosmických systémů, avšak zatím největším problémem jejich realizace je nedostatek finančních prostředků. Na jednom takovém projektu s názvem "IŠIM" spolupracuje Rusko a Kazachstán. Pro vynášení malých družic by v prvním stupni dopravního systému mohl být využit letoun Mig-31. Tento letoun je schopen dosáhnout výšky až 25 km, kde by došlo k oddělení nosné rakety na tuhou pohonnou látku, jež by na oběžnou dráhu kolem Země dopravila družici o hmotnosti do 200 kg. Modifikace dvou letounů Mig-31 by měla být dokončena v roce 2007.

Zdroj: spacenews.ru, unitedjerusalem, israeli-weaponsa www.rian.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »